Český vesmírný architekt připravuje stavby pro Měsíc i Mars. Ondřeje Douleho oceňuje celý svět

57 minut
Ondřej Doule, architekt
Zdroj: ČT24

Lidí, kteří se živí jako „kosmičtí architekti“, je na Zemi jen několik. Jeden z těch neúspěšnějších je Čech. Ondřej Doule byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace.

Ondřej Doule je architekt, který hledí hlavně nahoru –  podílel se na výpočtech a simulacích pro slavný londýnský mrakodrap The Shard, konkrétně na skleněném opláštění této 310metrové dominanty Londýna.

Jeho hlavní projekty ale míří ještě výš, až na oběžnou dráhu a zejména na další vesmírná tělesa, tedy na Měsíc a Mars.

Pro budoucí cesty člověka na ně začal navrhovat takzvané habitaty. Tedy struktury, které astronautům zajistí základní potřeby pro dlouhodobý pobyt. Pro ten na Měsíci by to mohla být jeho Lunar Base 10. Právě na ní se skvěle ukazují hlavní vlastnosti podobných staveb – musí být jednoduché, maximálně hospodárné s prostorem a navíc nafukovací.

Vlastnosti domku pro Měsíc

Na Měsíci by podobné stavby chránil před nebezpečnou radiací a případnými mikrometeority tzv. regolit. Jde o měsíční prach, který by roboti spekli do jakési odolné krusty. Ta by ještě lépe pokryla a izolovala stavbu pod ní.

Takový je ostatně i oficiální plán Evropské kosmické agentury (ESO), se kterou Ondřej Doule spolupracuje a která na Měsíci plánuje svou vlastní základnu. Ale i ESO míří ještě dál.

„Netvrdím, že Měsíční vesnice je konec příběhu. Měsíční vesnice je pouze dalším krokem. Můžete jí říkat zastávka v dalším průzkumu našeho vesmíru,“ uvedl ředitel této organizace Johann-Dietrich Wörner.

Další zmíněný výzkum by se měl zaměřit na Mars. Také pro Rudou planetu má Ondřej Doule své projekty. Konkrétně Mars Base 10. Precizností, citem pro detail i realistickým pojetím si proto čtyřicetiletý architekt mezi kolegy vydobyl značný respekt.

Úspěch, který mluví za vše

Tomáš Andrejsek, předseda představenstva České rady pro šetrné budovy, úspěchy Ondřeje Douleho pokládá za úžasné: „Působí na amerických univerzitách a pracuje pro NASA a v poslední době i pro ESA, tedy pro Evropskou vesmírnou agenturu – já si myslím, že tohle hovoří samo za vše. Máme tak zástupce na velmi důležitých místech a jeho stopa je poměrně hluboká, takže za mě velký respekt.“

Ondřej Doule ale přes všechny tyto úspěchy umí zůstat nohama i myšlenkami na Zemi. Jeho další projekt samorozkládacího se habitatu pro extrémní prostředí (neboli SHEE) – je totiž v jedné věci výjimečný – už není jen na papíře, ale čekají ho ostré testy.

Mohl by pomáhat třeba v polárních oblastech nebo místech zasažených epidemií. I tento projekt by ale Ondřej Doule jednou rád otestoval na Rudé planetě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 17 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 19 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 21 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 22 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...