Místo endoskopu obyčejná analýza dechu. Čeští vědci pomáhají léčit Crohnovou chorobu

Crohnovu chorobu, ale i další onemocnění střev a trávicího ústrojí bude možné odhalit z pouhého dechu. Vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR v Praze publikovali ve vědeckém časopise Journal of Breath Research nadějné výsledky výzkumu provedeného společně s Klinickým a výzkumným centrem pro střevní záněty ISCARE. Na obzoru je tak nový, rychlý a neinvazivní způsob diagnózy mnoha závažných autoimunitních onemocnění.

Tým profesorů Patrika Španěla a Milana Lukáše zveřejnil v novém vydání odborného časopisu Journal of Breath Research výsledky analýzy lidského dechu za využití hmotnostní spektroskopie.

9 minut
Diagnostika nemocí z dechu
Zdroj: ČT24

Vědci porovnávali složení dechu pacientů trpících Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou s kontrolní skupinou zdravých účastníků.

„Rozbor dechu prokázal zvýšené množství pentanu a dalších těkavých organických sloučenin u pacientů se zánětlivými onemocněními vnitřností. V dechu zdravého člověka se přitom tyto látky ve zvýšené míře obvykle nevyskytují,“ říká vedoucí výzkumu Patrik Španěl.

Nový způsob diagnostiky dechu umožňuje za pomoci výdechu do speciálního přístroje SIFT-MS detekovat velmi rychle a snadno stopy mnoha chemických látek. „Zvýšené hladiny konkrétních látek mohou být potenciálním biomarkerem zánětů nebo bakteriálního přemnožení v lidském těle,“ pokračuje Patrik Španěl.

Podle badatelů sice nový způsob diagnózy nenahradí dosavadní lékařská vyšetření, ale může výrazně pomoci zejména v prvních fázích, tedy při odhalování příčin.

„Endoskopické a další invazivní formy vyšetření bývají většinou fyzicky a psychicky nepříjemné. Námi navrhovaná metoda by však mohla pomoci včas problém indikovat, celý proces vyšetření zrychlit a v některých případech zcela zamezit jakýmkoliv zásahům do lidského těla.“

Analýza dechu namísto endoskopu

Vědci z Heyrovského ústavu se už před několika lety zabývali analýzou dechu v souvislosti s cystickou fibrózou. Zkoumali metodu, která z dechu pacientů rozpoznávala, zda jsou nakaženi nebezpečnou bakteriální infekcí. Ta ohrožuje především pacienty trpící právě fibrózou a životy nemocných. Výzkum se proto soustředil na analýzu dechu, která bakterie měla včas odhalit a iniciovat vhodnou léčbu.

Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida jsou autoimunitní chronická zánětlivá onemocnění trávicího ústrojí. Příčiny těchto chorob nejsou dosud známy a dosud není znám ani lék.  

Crohnova nemoc (též Crohnova choroba nebo regionální enteritida) je chronické zánětlivé onemocnění, které se může projevit v jakékoli části trávicího ústrojí, nejčastěji však v oblasti spojení tenkého a tlustého střeva. Zánět proniká celou stěnou, nezřídka je granulomatózní povahy. Onemocnění se vyskytuje častěji v průmyslově vyspělých zemích severní polokoule, v ČR se objevuje v počtu 20 nových nemocných na 100 tisíc obyvatel za rok.

Ulcerózní kolitida (idiopatická proktokolitida) je chronické onemocnění střevní sliznice. Je to onemocnění, které začíná obvykle postižením konečníku a omezuje se na tlusté střevo, zřídkakdy může být zánětem poškozena i konečná část tenkého střeva (terminální ileum). Ulcerózní kolitida poškozuje sliznici a působí zánětlivé změny a vředy na jejím povrchu. Onemocnění probíhá chronicky, často se střídají klidná bezpříznaková období s fázemi aktivace nemoci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 8 mminutami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 15 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
včera v 11:14

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
včera v 09:03

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026
Načítání...