Laskavost pomáhá mozku, tvrdí věda. Proti depresi funguje dobrovolnictví

Před Vánocemi se všichni stáváme lepšími, či se o to alespoň pokoušíme. A jestliže věnujeme trochu času dobrovolné pomoci druhým, můžeme tak ukázat, že jsme doopravdy lepší. Kromě toho, že prokazujeme dobro druhým, pomáháme i sami sobě, píše italský deník Corriere della Sera.

Dobrovolnictví prospívá mozku: neurolog z Wisconsinské univerzity Richard Davidson po delší dobu studoval účinky laskavosti a empatie na mozek a zjistil, že se jeho činnost mění podle toho, zda se chováme egoisticky, sobecky, nebo naopak s porozuměním vůči druhému.

„Když děláme něco sami pro sebe, jsou pozitivní emoce, které prožíváme, prchavé a závisejí na vnějších podmínkách. Když naopak děláme něco pro druhé, pozitivní emoce mají delší trvání a přesahují okamžik, kdy jsme učinili to, co je vyvolalo,“ říká.

Kdo se zabývá dobrovolnictvím, je spokojenější se sebou samým a se svým životem. Ukázala to studie Exeterské univerzity v Británii, v jejímž rámci se analyzovaly výsledky 40 výzkumů týkajících se působení dobrovolnictví. Vyplynulo z ní, že pomoc druhým zvyšuje celkový pocit pohody.

Dobrovolnictvím proti depresím

Tentýž výzkum ukázal, že kdo se věnuje dobrovolnictví, těší se lepšímu duševnímu zdraví a hrozí mu jen minimální nebezpečí, že propadne úzkostem a depresi. „Při dobrovolnické činnosti je třeba vědět, že poskytování pomoci druhým nám cosi zase vrací. Jsme-li si vědomi toho, že nám pomoc druhým přináší duchovní prospěch, je to pro nás pozitivní pohnutka,“ vysvětluje autorka britské studie Suzanne Richardsová.

Dobrovolnictví člověku pomáhá najít určitý cíl a necítit se osamělý. Proto se doporučuje lidem, kteří odcházejí do důchodu – dobrovolnictví přispívá k tomu, aby si zachovali pevnější vztah ke společnosti, objevili nové zájmy a měli pocit, že jsou ještě užiteční. To zvyšuje sebedůvěru v životní etapě, která pro někoho může být obtížná.

Některé údaje naznačují, že dobrovolnictví může až o 20 procent snížit úmrtnost. Podle některých výzkumů má pomoc druhým příznivý dopad na duši a prostřednictvím neuroendokrinního a imunitního systému má zřejmě příznivý účinek na celý organismus, a tedy i na délku života.

Dobrovolnictví pomáhá seniorům

Studie lidí v penzi ukázala, že dobrovolnická činnost vykonávaná více než 200 hodin ročně snižuje riziko vysokého krevního tlaku. Dobrovolníci se pohybují více než ti, kteří se druhým nevěnují. Tráví více času na čerstvém vzduchu, a to je podle expertů jeden z důvodů, proč má dobrovolnictví tak příznivý vliv na zdraví.

Klesá rovněž hladina cholesterolu, a to nejen u důchodců, kteří se věnují druhým. Výzkum mezi dospívající mládeží zveřejněný v časopise JAMA Pediatrics ukázal, že i u mladých lidí dobrovolnictví přispívá k lepší pohodě a například snižuje hladinu cholesterolu a dokonce pomáhá udržet si váhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Předškolákům AI králíček radí se sexem, další hlásá čínskou propagandu

Hračky, které jsou vybavené nějakou formou umělé inteligence, se stávají hitem letošních Vánoc. Horší dárek ale dát dětem nemůžete, varují vědci i spotřebitelské organizace. Příkladů, kdy se hračky vymkly kontrole a komunikovaly s dětmi zcela nevhodnými způsoby, je totiž podle expertů obrovské množství.
před 4 hhodinami

Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.
před 6 hhodinami

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
před 8 hhodinami

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
12. 12. 2025

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
12. 12. 2025

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025
Načítání...