Laskavost pomáhá mozku, tvrdí věda. Proti depresi funguje dobrovolnictví

Před Vánocemi se všichni stáváme lepšími, či se o to alespoň pokoušíme. A jestliže věnujeme trochu času dobrovolné pomoci druhým, můžeme tak ukázat, že jsme doopravdy lepší. Kromě toho, že prokazujeme dobro druhým, pomáháme i sami sobě, píše italský deník Corriere della Sera.

Dobrovolnictví prospívá mozku: neurolog z Wisconsinské univerzity Richard Davidson po delší dobu studoval účinky laskavosti a empatie na mozek a zjistil, že se jeho činnost mění podle toho, zda se chováme egoisticky, sobecky, nebo naopak s porozuměním vůči druhému.

„Když děláme něco sami pro sebe, jsou pozitivní emoce, které prožíváme, prchavé a závisejí na vnějších podmínkách. Když naopak děláme něco pro druhé, pozitivní emoce mají delší trvání a přesahují okamžik, kdy jsme učinili to, co je vyvolalo,“ říká.

Kdo se zabývá dobrovolnictvím, je spokojenější se sebou samým a se svým životem. Ukázala to studie Exeterské univerzity v Británii, v jejímž rámci se analyzovaly výsledky 40 výzkumů týkajících se působení dobrovolnictví. Vyplynulo z ní, že pomoc druhým zvyšuje celkový pocit pohody.

Dobrovolnictvím proti depresím

Tentýž výzkum ukázal, že kdo se věnuje dobrovolnictví, těší se lepšímu duševnímu zdraví a hrozí mu jen minimální nebezpečí, že propadne úzkostem a depresi. „Při dobrovolnické činnosti je třeba vědět, že poskytování pomoci druhým nám cosi zase vrací. Jsme-li si vědomi toho, že nám pomoc druhým přináší duchovní prospěch, je to pro nás pozitivní pohnutka,“ vysvětluje autorka britské studie Suzanne Richardsová.

Dobrovolnictví člověku pomáhá najít určitý cíl a necítit se osamělý. Proto se doporučuje lidem, kteří odcházejí do důchodu – dobrovolnictví přispívá k tomu, aby si zachovali pevnější vztah ke společnosti, objevili nové zájmy a měli pocit, že jsou ještě užiteční. To zvyšuje sebedůvěru v životní etapě, která pro někoho může být obtížná.

Některé údaje naznačují, že dobrovolnictví může až o 20 procent snížit úmrtnost. Podle některých výzkumů má pomoc druhým příznivý dopad na duši a prostřednictvím neuroendokrinního a imunitního systému má zřejmě příznivý účinek na celý organismus, a tedy i na délku života.

Dobrovolnictví pomáhá seniorům

Studie lidí v penzi ukázala, že dobrovolnická činnost vykonávaná více než 200 hodin ročně snižuje riziko vysokého krevního tlaku. Dobrovolníci se pohybují více než ti, kteří se druhým nevěnují. Tráví více času na čerstvém vzduchu, a to je podle expertů jeden z důvodů, proč má dobrovolnictví tak příznivý vliv na zdraví.

Klesá rovněž hladina cholesterolu, a to nejen u důchodců, kteří se věnují druhým. Výzkum mezi dospívající mládeží zveřejněný v časopise JAMA Pediatrics ukázal, že i u mladých lidí dobrovolnictví přispívá k lepší pohodě a například snižuje hladinu cholesterolu a dokonce pomáhá udržet si váhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
před 10 hhodinami

Svoboda roky trénoval. Ve vesmíru provede řadu experimentů

Aleš Svoboda poletí do vesmíru nejen jako pasažér, ale přímo jako pilot. Jako špičkový pilot stíhacích letadel k tomu má ty nejlepší předpoklady. Jeho mise ale nebude spočívat jen v řízení. Svoboda hlavně bude dohlížet na celou řadu vědeckých experimentů.
před 11 hhodinami

Psychická pohoda českých dětí se zhoršuje. Šťastně se cítí polovina

Psychická pohoda dětí a dospívajících v tuzemsku se zhoršuje, šťastně se cítí asi polovina z nich. Více než 60 procent dětí zároveň tráví on-line více času, než by chtěly, vyplývá z průzkumu Mladé hlasy 2026, jehož hlavní závěry nyní odborníci představili v Praze na konferenci zaměřené na duševní zdraví. Výzkum UNICEF ČR realizuje od roku 2001, letos se konal poosmé. Zapojilo se do něj 1012 dětí ve věku od devíti do 17 let.
před 12 hhodinami

Vzácné setkání. Žraloka bílého natočili pod hladinou Středozemního moře

Žraloci bílí ve Středozemním moři už téměř vyhynuli, primárně kvůli nadměrnému rybolovu. Skupině dobrovolníků, kteří čistili vraky lodí od rybářských sítí, se teď podařilo tohoto predátora nafilmovat u pobřeží Sicílie.
před 14 hhodinami

Nadšení i zděšení. Vědci poprvé upravili lidská embrya novou technologií

Nová genetická technika umožňuje mnohem přesnější úpravu lidských embryí než doposud používaný CRISPR. Tým newyorských biochemiků dokázal posunout úspěšnost postupu natolik, že řada expertů vyjadřuje znepokojení z možnosti vzniku „dětí na zakázku“.
před 16 hhodinami

Nebezpečné invazní druhy může mapovat i veřejnost

V pondělí začíná Týden invazních druhů, který veřejnosti přiblíží rostlinné i živočišné druhy zavlečené do Česka a ohrožující místní druhovou rozmanitost. O víkendu ho pak zakončí pátý ročník akce Biosmršť, při níž se zájemci mohou zapojit do mapování výskytu invazních druhů.
před 21 hhodinami

Archeologové našli na Bahamách vraky „pirátů z Karibiku“

Mezinárodní tým archeologů našel v přístavu u bahamského Nassau první lodní vraky spojené s obdobími, kdy se v oblasti plavili piráti Edward Teach zvaný Černovous a Calico Jack Rackham. Výzkumníci identifikovali šest vraků. Místo sloužilo v 17. a 18. století jako hlavní pirátská základna v Karibiku a tři vraky podle odborníků pocházejí ze zlatého věku pirátství. Informoval o tom britský list The Guardian.
7. 6. 2026
Načítání...