Znečištěné ovzduší mění tvar lidských spermií, potvrdila vědecká studie

Na zhoršenou kvalitu lidského spermatu má negativní dopad znečištění ovzduší. Tvrdí to velká studie čínských vědců. Ti varují, že by to mohlo mít značný dopad na plodnost.

Vědci ve svém výzkumu vycházeli z analýzy spermatu asi 6500 mužů. Dospěli k tomu, že „existuje silné spojení mezi vysokou úrovní znečištění jemnými částicemi a abnormálním tvarem spermií“.

Zpráva vyšla v odborném časopise Occupational & Environmental Medicine. Popisuje, že v klinických měřítcích je tento efekt relativně malý, ale i tak by mohl vést k neplodnosti u značného množství párů – zejména vzhledem k tomu, jak rozšířeným fenoménem je městské znečištění na celé planetě.

„Našli jsme silnou asociaci mezi vystavením částicím PM 2,5 a malým množstvím normálně tvarovaných spermií u mužů v reproduktivním věku,“ uvedli vědci. „Přestože odhadujeme, že efekt je malý a v klinickém prostředí může být zanedbatelný, je to přesto velká výzva pro zdravotnictví,“ dodávají.

  • Polétavý prach (PM z anglického názvu „particulate matter“) je pojem pro mikročástice o velikosti několika mikrometrů. Částice mají své specifické označení podle velikosti – například PM10 označuje polétavý prach o velikosti 10 mikrometrů. Vůbec nejnebezpečnější jsou částice menší než 2,5 mikrometru (tedy PM2,5), které se mohou dostat až do plicních sklípků.

Podle některých studií mužům na Západě v posledním půlstoletí rychle ubývají spermie, letos v červenci před tím varovali vědci ve studii zveřejněné v odborném magazínu Human Reproduction Update. Podle nich od roku 1973 do roku 2011 počet spermií v jednom mililitru spermatu mužů ze západních zemí klesl o 52,4 procenta.

„Vzhledem k vlivu spermií na mužskou plodnost a lidské zdraví je tato studie pro vědce a zdravotní úřady po celém světě naléhavým varováním,“ uvedl Hagaj Levine z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, který výzkum vedl.

„Funkčnost spermií, jako je pohyblivost, ale i morfologické změny v této analýze nebyly brány na zřetel,“ upozornil Artur Mayerhofer z biomedicínského centra Mnichovské univerzity, který se však na vzniku studie nepodílel. „Zda z údajů vyplývá, že muži kvůli tomu skutečně přicházejí o plodnost, zůstává nejasné,“ citovala jej agentura DPA.

Co to znamená pro muže?

Deník Guardian oslovil s žádostí o komentář k výzkumu profesora andrologie Allana Paceyho. Podle něj je studie velmi důležitá a zajímavá, problém je však v tom, že není ještě úplně jasné, jaký vliv má tvar spermie na jejich schopnost oplodnit vajíčko. Testovat to je nesmírně složité, takže to doposud patří mezi ty největší záhady rozmnožování.

Autoři práce testovali spermie mužů z Tchaj-wanu ve věku 15–49 let, a to v letech 2001–2014. Nepřihlíželi však k žádným dalším okolnostem, jako jsou třeba socio-ekonomické vlivy. Také si nejsou jistí tím, jakým způsobem by mohlo znečištění kvalitu spermatu ovlivňovat. Jednou z možností je, že se na tom podílí těžké kovy a polycyklické aromatické uhlovodíky, které mohou být ve znečištění obsažené.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 17 hhodinami

Zelená vlna míří na sever. Němečtí vědci popsali, jak změna klimatu mění lesy

Lesy podstupují řadu proměn. Některé jsou sezonní, jiné dlouhodobější a souvisejí s klimatem. Nová studie teď popsala, jak se posouvají linie stromů směrem k severu – a to včetně míst, kde to vědci nepředpokládali.
před 20 hhodinami

Slunce migrovalo ze srdce galaxie s hvězdnými dvojčaty, naznačuje výzkum

Slunce se narodilo v centru Mléčné dráhy, tedy v ideálních podmínkách pro vznik hvězd. Pak se ale přesunulo do míst, kde jsou nejlepší podmínky pro vznik života. Ukazuje to nová studie založená na datech z evropské družice.
před 22 hhodinami

Zoo se mění v domovy zvířecích důchodců. Nutí je to i k utrácení zdravých kusů

Několik trendů vede společně k tomu, že zoologické zahrady chovají stále víc přestárlých zvířat a nemají kvůli tomu prostory pro rozmnožování těch důležitých. Popsala to rozsáhlá zahraniční studie, ale trend potvrdily pro ČT24 i některé české zoo.
15. 3. 2026

Alternativní Nobelovy ceny končí v USA. Míří do země, která dala světu Einsteina a kukačky

Udělování humoristických Ig Nobelových cen se po více než třiceti letech přesune ze Spojených států do Švýcarska. Zakladatel akce Marc Abrahams už totiž nepovažuje USA za bezpečnou zemi pro hosty cen. Abrahams uvedl, že za rozhodnutím stojí vývoj ve Spojených státech za poslední rok, což odpovídá návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
14. 3. 2026

Déšť jako zbraň. Vojenská meteorologie je pro moderní války zásadní

Vliv meteorologie na vojenské konflikty je zásadní, ale veřejností mnohdy podceňovaný. Přitom bez špičkové předpovědi počasí se nedá žádný moderní konflikt vyhrát.
13. 3. 2026

Čeští vědci využívají AI k hledání „překlepů“ v mozku

Najít v mozku drobné problémy, které mohou jednou přerůst třeba v Alzheimerovu chorobu, to je cílem výzkumu Milana Němého z ČVUT. Využití při tom má umělá inteligence.
13. 3. 2026

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Načítání...