Roku 2018 výrazně přibude silných zemětřesení. Může za to zpomalování rotace Země, varují vědci

Příští rok by mohlo dojít k většímu množství silných zemětřesení, tvrdí vědci. Varují, že intenzivní seismickou aktivitu by mohly způsobit změny v rychlosti otáčení Země. Nejhorší dopad očekávají v hustě zalidněných tropických oblastech.

Změny v rotaci Země jsou sice velice droboučké, mohou změnit délku dne asi o milisekundu, ale i to může mít zřejmě výrazný vliv na planetu. Stačí to totiž k tomu, aby se uvolnilo obrovské množství energie.

Na souvislost mezi rotací Země a seismickou aktivitou upozornil před měsícem tým geologů z USA. Roger Bilham z University of Colorado v Boulderu a Rebecca Bendicková z University of Montana v Missoule tuto myšlenku představili na pravidelném setkání Americké geologické společnosti. Právě na tomto setkání se snaží geologové přednášet své největší a nejradikálnější objevy, jedná se o tu nejprestižnější americkou akci.

„Korelace mezi rotací Země a aktivitou zemětřesení je velice silná a naznačuje nám, že v dalším roce dojde k většímu množství intenzivních zemětřesení,“ uvedl Bilham v rozhovoru pro týdeník Observer. Oba vědci sledovali jen zemětřesení o magnitudě 7 a více, k nimž došlo od roku 1900 „Tato velká zemětřesení jsou velmi dobřa zmapovaná, což nám dává skvělý materiál, s nímž můžeme pracovat,“ popsal Bilham.

Země nás varuje

Z analýzy těchto materiálů se ukázalo, že existuje pět období, během nichž docházelo k výrazně většímu množství silnějších zemětřesení ve srovnání s jinými obdobími. „Během těchto period docházelo k 25–30 intenzivním zemětřesením ročně,“ uvedl geolog. „V ostatních dobách ale bylo jen kolem 15 velkých zemětřesení ročně.“

Vědci se pokoušeli samozřejmě najít také další souvislosti, aby si byli jistí, že změna v rotaci Země je hlavní či jedinou příčinou této změny. Nenašli však žádnou – pokud tedy ve hře není nějaký zatím zcela neznámý faktor, jsou si takřka jistí tím, co za zesilováním zemětřesení stojí.

„Rotace Země se mírně mění, občas o milisekundu – můžeme to měřit velice přesně pomocí atomových hodin,“ řekl Bilham britskému deníku Guardian. Vědci dospěli k tomu, že poté, co se přibližně během pěti let zpomalila rotace Země, následovala období se silnějšími otřesy půdy. „Je to jasné, Země nám nabízí pětiletou přípravu, než přijdou silná zemětřesení,“ komentoval výsledky studie s mírnou nadsázkou Bilham.

Jak bude vypadat příští rok

Tato čísla jsou důležitá především kvůli tomu, že právě před téměř pěti roky se začala rotace planety zpomalovat – z toho vyplývá, že míříme do období silnější seismické aktivity. „Důsledky jsou jasné: příští rok bychom měli zažít zvýšený počet silných zemětřesení. Letošek byl ještě dobrý: měli jsme jen šest silných zemětřesení, příští rok to může být klidně i dvacet,“ dodal vědec.

Přesnou příčinu vlivu zpomalení rotace na počet zemětřesení vědci neznají, ale předpokládají nějaký vliv drobných změn v zemském jádru. Stejně tak je obtížné předvídat, jaké oblasti tyto otřesy půdy zasáhnou – Bilham předpokládá, že by to mohlo být v oblastech kolem rovníku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 17 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 18 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 20 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 21 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...