Roku 2018 výrazně přibude silných zemětřesení. Může za to zpomalování rotace Země, varují vědci

Příští rok by mohlo dojít k většímu množství silných zemětřesení, tvrdí vědci. Varují, že intenzivní seismickou aktivitu by mohly způsobit změny v rychlosti otáčení Země. Nejhorší dopad očekávají v hustě zalidněných tropických oblastech.

Změny v rotaci Země jsou sice velice droboučké, mohou změnit délku dne asi o milisekundu, ale i to může mít zřejmě výrazný vliv na planetu. Stačí to totiž k tomu, aby se uvolnilo obrovské množství energie.

Na souvislost mezi rotací Země a seismickou aktivitou upozornil před měsícem tým geologů z USA. Roger Bilham z University of Colorado v Boulderu a Rebecca Bendicková z University of Montana v Missoule tuto myšlenku představili na pravidelném setkání Americké geologické společnosti. Právě na tomto setkání se snaží geologové přednášet své největší a nejradikálnější objevy, jedná se o tu nejprestižnější americkou akci.

„Korelace mezi rotací Země a aktivitou zemětřesení je velice silná a naznačuje nám, že v dalším roce dojde k většímu množství intenzivních zemětřesení,“ uvedl Bilham v rozhovoru pro týdeník Observer. Oba vědci sledovali jen zemětřesení o magnitudě 7 a více, k nimž došlo od roku 1900 „Tato velká zemětřesení jsou velmi dobřa zmapovaná, což nám dává skvělý materiál, s nímž můžeme pracovat,“ popsal Bilham.

Země nás varuje

Z analýzy těchto materiálů se ukázalo, že existuje pět období, během nichž docházelo k výrazně většímu množství silnějších zemětřesení ve srovnání s jinými obdobími. „Během těchto period docházelo k 25–30 intenzivním zemětřesením ročně,“ uvedl geolog. „V ostatních dobách ale bylo jen kolem 15 velkých zemětřesení ročně.“

Vědci se pokoušeli samozřejmě najít také další souvislosti, aby si byli jistí, že změna v rotaci Země je hlavní či jedinou příčinou této změny. Nenašli však žádnou – pokud tedy ve hře není nějaký zatím zcela neznámý faktor, jsou si takřka jistí tím, co za zesilováním zemětřesení stojí.

„Rotace Země se mírně mění, občas o milisekundu – můžeme to měřit velice přesně pomocí atomových hodin,“ řekl Bilham britskému deníku Guardian. Vědci dospěli k tomu, že poté, co se přibližně během pěti let zpomalila rotace Země, následovala období se silnějšími otřesy půdy. „Je to jasné, Země nám nabízí pětiletou přípravu, než přijdou silná zemětřesení,“ komentoval výsledky studie s mírnou nadsázkou Bilham.

Jak bude vypadat příští rok

Tato čísla jsou důležitá především kvůli tomu, že právě před téměř pěti roky se začala rotace planety zpomalovat – z toho vyplývá, že míříme do období silnější seismické aktivity. „Důsledky jsou jasné: příští rok bychom měli zažít zvýšený počet silných zemětřesení. Letošek byl ještě dobrý: měli jsme jen šest silných zemětřesení, příští rok to může být klidně i dvacet,“ dodal vědec.

Přesnou příčinu vlivu zpomalení rotace na počet zemětřesení vědci neznají, ale předpokládají nějaký vliv drobných změn v zemském jádru. Stejně tak je obtížné předvídat, jaké oblasti tyto otřesy půdy zasáhnou – Bilham předpokládá, že by to mohlo být v oblastech kolem rovníku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 17 hhodinami

Zelená vlna míří na sever. Němečtí vědci popsali, jak změna klimatu mění lesy

Lesy podstupují řadu proměn. Některé jsou sezonní, jiné dlouhodobější a souvisejí s klimatem. Nová studie teď popsala, jak se posouvají linie stromů směrem k severu – a to včetně míst, kde to vědci nepředpokládali.
před 20 hhodinami

Slunce migrovalo ze srdce galaxie s hvězdnými dvojčaty, naznačuje výzkum

Slunce se narodilo v centru Mléčné dráhy, tedy v ideálních podmínkách pro vznik hvězd. Pak se ale přesunulo do míst, kde jsou nejlepší podmínky pro vznik života. Ukazuje to nová studie založená na datech z evropské družice.
před 22 hhodinami

Zoo se mění v domovy zvířecích důchodců. Nutí je to i k utrácení zdravých kusů

Několik trendů vede společně k tomu, že zoologické zahrady chovají stále víc přestárlých zvířat a nemají kvůli tomu prostory pro rozmnožování těch důležitých. Popsala to rozsáhlá zahraniční studie, ale trend potvrdily pro ČT24 i některé české zoo.
15. 3. 2026

Alternativní Nobelovy ceny končí v USA. Míří do země, která dala světu Einsteina a kukačky

Udělování humoristických Ig Nobelových cen se po více než třiceti letech přesune ze Spojených států do Švýcarska. Zakladatel akce Marc Abrahams už totiž nepovažuje USA za bezpečnou zemi pro hosty cen. Abrahams uvedl, že za rozhodnutím stojí vývoj ve Spojených státech za poslední rok, což odpovídá návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
14. 3. 2026

Déšť jako zbraň. Vojenská meteorologie je pro moderní války zásadní

Vliv meteorologie na vojenské konflikty je zásadní, ale veřejností mnohdy podceňovaný. Přitom bez špičkové předpovědi počasí se nedá žádný moderní konflikt vyhrát.
13. 3. 2026

Čeští vědci využívají AI k hledání „překlepů“ v mozku

Najít v mozku drobné problémy, které mohou jednou přerůst třeba v Alzheimerovu chorobu, to je cílem výzkumu Milana Němého z ČVUT. Využití při tom má umělá inteligence.
13. 3. 2026

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Načítání...