Záchrana banánů. Díky genetické úpravě jsou odolné proti plísni, která je mohla zničit

Banány po celém světě jsou ohrožené plísní, proti níž zatím nebylo obrany. Teď se australským expertům povedlo banány geneticky změnit, aby měly vůbec šanci.

Australští vědci úspěšně vyvinuli a geneticky upravili banány Cavendish tak, aby se staly odolnými vůči takzvané panamské nemoci. Ta je doposud pro banány naprostou pohromou a ohrožuje všechny banány na celém světě.

  • Zakrslý Cavendish je nejvýznamnější odrůda užívaná jako ovoce – „banán“. Mají výhodu v tom, že jsou neplodné, a tedy nemají semínka. Nevýhoda spočívá v tom, že se musí množit vegetativně, tj. jde vždy o klony jedné rostliny, a jsou tak kvůli tomu velmi náchylné k různým chorobám.

Banány odrůdy Cavendish jsou jednoznačně nejrozšířenějším druhem. Tato odrůda se rozmnožuje pomocí klonů, to znamená, že z genetického hlediska jsou všechny stejné a tedy snadno ohrozitelné plísní, které se říká panamská nemoc.

Plíseň Fusarium oxysporum se sice poprvé objevila v Panamě, na banány Cavendish ale poprvé zaútočila na Tchaj-wanu, a to už v šedesátých letech dvacátého století. Šlo o kmen bakterie, kterému se začalo říkat TR4. Z ostrova se rozšířil do dalších asijských zemí, později do Austrálie a v současné době již zasáhl dokonce i Blízký východ.

Nezastavitelná plíseň

Šíření ničivé houby se až doposud nedařilo zastavit, pouze zpomalit. Bakterie totiž vydrží v půdě až desítky let, takže jakmile nějakou oblast zasáhnou, nejde se jich jednoduše zbavit a celá plantáž je na pěstování banánů nevyužitelná. Zatím se nenašel způsob, jak hrozící katastrofě zabránit, nyní ale přišli australští vědci s řešením.

Experti z Queenslandské univerzity banány upravili geneticky tak, aby byly vůči plísni odolné. „Máme Cavendish, který je rezistentní na kmen TR4. A daly by se, po deregulaci, použít i na plantážích, které už byly touto plísní napadané,“ uvedli vědci v odborném časopise Nature, kde výzkum prezentovali.

Chemikálie nedokázaly takto napadené půdy vyčistit, nyní to už nebude potřeba. Vědci už začali v Asutrálii upravené banány testovat na kontrolovaných plantážích – během pěti let budou moci vypěstovat až 9 tisíc rostlin. Mohou tak vyzkoušet nejrůznější varianty genetických úprav a sledovat, jak na ně rostliny reagují.

Zlaté banány z Austrálie v Africe

Queenslandská univerzita je v tomto oboru jedním z nejlepších pracovišť na světě. Výzkumu banánů se věnují s podporou Nadace Billa a Mellindy Gatesových již řadu let a dosahují v tom ohromujících výsledků.

Například letos v červenci vytvořili nový druh banánů, které budou zásobovat africké děti provitaminem A. Ten dětem v nejchudších oblastech stále chybí.


„Vzali jsme geny z banánů, které pocházejí z Papuy Nové Guiney a jsou velice bohaté na provitamin A. Jejich nevýhodou je, že tvoří malé trsy. Jejich geny jsme vložili do klasických standardních banánů Cavendish,“ uvedl hlavní autor studie, profesor Dale.

„Během 12 let výzkumu jsme byli schopni přijít s banány, které mají vysoké množství provitaminu A – právě ten způsobuje u banánů jejich typickou nazlátlou barvu,“ dodal vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 38 mminutami

Vědci chtějí změnit jeden z nejnepříjemnějších zvuků na světě

Zvuk zubní vrtačky je tak nepříjemný, že může lidi od návštěvy dentisty odradit, upozorňují vědci. Hledají proto cestu, jak tento problém alespoň zmenšit.
před 4 hhodinami

Zuckerbergův sen o virtuálním světě zmírá. Investice do projektu vysychají

Před pěti lety si šéf Facebooku Mark Zuckerberg vysnil virtuální svět, kde budou žít miliardy uživatelů. Investoval do něj v přepočtu nejméně 1,5 bilionu korun, ale bez větších úspěchů. Podle aktuálních informací nyní myšlenku pomalu opouští.
včera v 10:00

Kočky mňoukají na muže víc než na ženy. Vědci mají vysvětlení

Kočky jsou pro vědce skvělý studijní materiál. Díky tomu, že jsou domestikované méně než psi, nabízejí spoustu informací o tom, jak tento proces vypadá. V novém výzkumu, publikovaném v časopise Ethology, se vědci podívali na to, jak kočky vítají své majitele. Zjistili, že na muže mňoukají výrazně více než na ženy. A pokusili se vysvětlit proč.
včera v 09:00

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
5. 12. 2025

„AI firmy jsou regulované míň než sendviče“. Na superinteligenci nejsou připravené

Analýza zaměřená na osm hlavních firem, které vytvářejí nejpokročilejší modely umělých inteligencí (AI), prokázala, že společnosti vůbec neřeší možnost ztráty kontroly nad takzvanými superinteligencemi, jež se snaží vytvářet. Jde o formu AI, která má ve všech ohledech překonat lidský intelekt.
5. 12. 2025

Advent na blátě. Příští týden půjdou teploty nad deset stupňů

Bláto místo závějí, déšť místo sněhu. A teploty blížící se 15 stupňům nad nulou – to není tradiční představa adventu. Ale již za pár dní to podle předpovědi počasí bude realita Česka.
5. 12. 2025

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
5. 12. 2025
Načítání...