Geneticky modifikované „zlaté banány“ mohou zachránit statisíce životů. Vznikly za peníze Billa Gatese

Vědci z Austrálie vytvořili nový druh banánů, které budou zásobovat africké děti provitaminem A. Ten dětem v nejchudších oblastech stále chybí.

Zlaté banány dostaly jméno podle jejich barvy, která je o něco světlejší a výraznější než u normálnějších klasických banánů. Vznikly v laboratořích Queensland University of Technology. Na jejich vznik přispěla částkou 10 milionů dolarů nadace Billa a Mellindy Gatesových.

  • Zakrslý Cavendish je nejvýznamnější odrůda užívaná jako ovoce – „banán“. Mají výhodu v tom, že jsou neplodné, a tedy nemají semínka. Nevýhoda spočívá v tom, že se musí množit vegetativně, tj. jde vždy o klony jedné rostliny, a jsou tak kvůli tomu velmi náchylné k různým chorobám.

Vědci popsali svůj úspěch v odborném časopise Plant Biology Journal. Nejprve upravili osamocené buňky, z nichž potom vytvořili semena a z těch naklíčili samotné rostliny. Celý výzkum a testování výsledků trvaly přibližně 12 let, probíhaly na severu Queenslandu. V současné době už ugandští vědci replikují tyto výsledky s lokálními druhy banánů. Do roku 2021 by mohly tyto druhy upravených banánů bohatých na provitamin A už růst na ugandských plantážích.

Jak vzniká nový banán

„Vzali jsme geny z banánů, které pocházejí z Papuy Nové Guiney a jsou velice bohaté na provitamin A. Jejich nevýhodou je, že tvoří malé trsy. Jejich geny jsme vložili do klasických standardních banánů Cavendish,“ uvedl hlavní autor studie, profesor Dale. „Během 12 let výzkumu jsme byli schopni přijít s banány, které mají vysoké množství provitaminu A – právě ten způsobuje u banánů jejich typickou nazlátlou barvu,“ dodal vědec.

Srovnání klasických banánů Cavendish se zlatými banány
Zdroj: Queensland University of Technology

Banány jsou jedním z mála druhů potravin, který je v Ugandě dostatečně dostupný. Jenže samotné k pokrytí potřeb lidského těla nestačí – zejména nepomohou s kritickým nedostatkem provitaminu A a železa, který ugandské vesničany trápí nejvíc. Provitamin A je látka, která sice sama není vitaminem, ale organismus je schopen její metabolickou přeměnou získat aktivní vitamin A.

Na nedostatek provitaminu A zemře ročně po celém světě asi 700 000 dětí, další statisíce oslepnou a u řady dalších se objeví vývojové problémy. Pro tyto děti z nejchudších zemí světa by geneticky upravené banány mohly znamenat zásadní pokrok – nyní vše záleží na tom, jak dopadnou testy na ugandských polích; během nich se ještě může ukázat, že tento druh banánů není schopen se v africké přírodě ujmout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Přežila by papírová vlaštovka let z ISS? Japonští inženýři to ověřili

Věda získává odpovědi na důležité otázky dlouhodobým, náročným výzkumem, který prověří všechny detaily hypotézy. A nebo si položí dostatečně šílenou otázku a pak provede experiment. Někdy právě tyto odvážné pokusy přinesou více poznání než opatrné cesty. Otázkou, kterou si vědci položili nyní, nebylo nic jiného než: „Co se stane, když hodíte papírovou vlaštovku z Mezinárodní vesmírné stanice?“
před 1 hhodinou

Sonda Mariner ukázala Mars, jak ho lidstvo neznalo. A připravila svět o naději, že je tam život

Sovětský svaz měl na počátku snah o cestování k Marsu před Spojenými státy obrovský náskok díky svým předchozím úspěchům. U rudé planety mu ale štěstí nepřálo, naopak Američané dokázali uspět – zejména díky misi Mariner před šedesáti lety.
před 3 hhodinami

Studentka v Olomouci našla řadu nezaznamenaných rostlin

Celkem devatenáct druhů rostlin dosud nezaznamenaných v Česku objevila při průzkumu širšího centra Olomouce studentka Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Věra Kafková. Ulice města systematicky mapovala dva roky. Ve své bakalářské práci zaznamenala 324 nepůvodních a 54 ohrožených druhů. Objev tak velkého počtu nových druhů je podle odborníků výjimečný. Za tyto mimořádné výsledky jí Česká botanická společnost udělila Cenu Víta Grulicha za nejlepší floristický nález z území České republiky.
před 4 hhodinami

Kosmonaut a astronaut si poprvé podali ruku ve vesmíru na vrcholu studené války

USA a SSSR byly už třicet let nepřáteli. Proti druhé straně budovaly stovky jaderných zbraní, soupeřily politicky i ekonomicky. A přesto se roku 1975 odehrála vesmírná mise, kde tito protivníci spojili síly. Poprvé a na dlouhou dobu naposledy.
před 6 hhodinami

Retribuční soudy před 80 lety hledaly kolaboranty. Odsoudily i nevinné

Téměř osm set trestů smrti – takový byl finální účet působení Mimořádných lidových soudů, které měly před 80 lety po druhé světové válce v českých zemích trestat zrádce, kolaboranty a udavače. Spravedlnosti tehdy neušli někteří vrcholní představitelé nacistického aparátu. Před soud se ale občas dostali i nevinní lidé, kteří s blížícím se rokem 1948 začali být komunistům nepohodlní. Nezasloužené tresty jim mnohdy zničily život a na rehabilitaci čekají dodnes.
před 7 hhodinami

Změna klimatu může zesilovat zemětřesení, ukázal výzkum z Alp

Když tají ledovce, voda z nich protéká pod hory. Tam může narušovat stabilitu podloží a způsobovat tak zemětřesení. Vědci teď pro tuto hypotézu přinesli celou řadu důkazů.
před 8 hhodinami

Někteří vědci „hackují“ AI pro lepší recenze studií

Vědci stále častěji využívají při psaní studií umělé inteligence. A také recenzenti, místo toho, aby publikace studovali sami, je mnohdy hodnotí pomocí AI. A teď nový výzkum popsal třetí úroveň vědeckých podvodů, který se koná s pomocí chatbotů.
včera v 14:36

Dvě masivní černé díry se v divokém tanci spojily v jednu obří

Astrofyzici popsali masivní gravitační vlnu, která vznikla spojením dvou velkých černých děr v jeden objekt, jehož existence je podle současné znalosti fyzikálních jevů krajně nepravděpodobná.
včera v 12:11
Načítání...