První nanorobot je na světě. Má jen 150 atomů a poslouchá chemický program

Další zásadní přelom v nanotechnologiích je tu. Vědci vytvořili robota tak malého, že pracuje na molekulární úrovni. Je vybaven robotickou paží, která je schopná manipulovat jednotlivými molekulami nebo pohybovat jejich svazky.

Robot vytvořený experty z univerzity v Manchesteru měří miliontinu milimetru. To znamená, že by jich bylo potřeba miliarda miliard na to, aby vytvořily objekt o velikosti zrnka soli. Každý robot je vytvořený z pouhých 150 atomů uhlíku, vodíku, kyslíku a dusíku.

Nanorobot
Zdroj: David Leigh

Takový stroj je sice opravdu titěrný, ale nabízí obrovské možnosti, popsali jeho tvůrci v odborném časopise Nature. (Je ale dostupný i na stránkách týmu, kde článek není zamčený) Takové malé stroje by mohly pracovat v molekulárních továrnách, kde by mohly vyrábět materiály a výrobky s vlastnostmi, o nichž se nám dnes ani nesní.

Jak funguje nanorobot?

Většina nanorobotů jsou složité miniaturní stroje, tento nový je ale mnohem jednodušší, vychází totiž z mnohem hlubšího pochopení chemických procesů, na jejichž základě takové stroje fungují. Výzkum vedl profesor David Leigh, který výsledek popsal jako „ultimátní miniaturizace strojů“.

„Náš robot je poskládaný z atomů, stejně jako si každý může vyrobit jednoduchého robota z kostek lega. Robot pak reaguje na série jednoduchých příkazů, které jsou programované pomocí chemických příkazů. Je to docela hodně podobné tomu, jak fungují velcí roboti, kteří vyrábí vozy v automobilkách. Ti uchopí kus materiálu a umístí ho na předem vybrané místo, čímž vytvoří základ auta. Naše molekulární verze může být naprogramována, aby takto pracovala s předměty o velikosti molekul,“ uvedl Leigh.

2 minuty
Události: České nanotechnologie v USA
Zdroj: ČT24

Některé čistě biologické procesy pohybují individuálními atomy nebo jejich shluky. Dosud bylo sporné, zda napodobit něco takového je v lidských silách. „Vycházíme z toho, jak spolu reagují atomy a molekuly a jak vznikají větší molekuly z menších. Jde vlastně o stejný proces, díky němuž vědci vyrábějí léky nebo plast z jednoduchých stavebních kamenů. Jakmile takový robot vznikne, mohou ho vědci ovládat tím, že mu posílají chemické příkazy, které mu říkají, co má dělat – podobně jako to u větších robotů dělá počítačový program,“ uvedl Leigh.

Potenciál na změnu světa

Obrovskou výhodou těchto strojů je cena. S tím, jak přibývá lidí a klesá množství kvalitních zdrojů prakticky čehokoliv, stoupají ceny materiálů. Nanoroboti jsou tak maličcí, že se toho na jejich výrobu moc nespotřebuje a sami pak budou schopní vytvářet mnohem kvalitnější materiály. Zatím je pochopitelně cena nanostrojů příliš vysoká, protože se nevyrábějí masově, ale s množstvím by měla klesat.

„Naším cílem je vytvářet a vyrábět nejmenší představitelné stroje,“ popsal profesor Leigh. „Tohle je teprve začátek, ale odhadujeme, že do 10–20 let začneme využívat takových molekulárních robotů k tomu, aby konstruovali molekuly a materiály v opravdových molekulárních továrnách.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nehoda concordu byla začátkem konce komerčních nadzvukových letů

Před pětadvaceti lety došlo k nehodě, od níž se začal odvíjet začátek konce jednoho ze snů lidstva, a to ten o komerčním létáním nadzvukovými letouny. Shořel v plamenech letounu Concorde, který tehdy odstartoval z pařížského letiště.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

OBRAZEM: Padesát oceněných snímků. Český fotograf zazářil v soutěži NASA

Husarský kousek se podařil českému astrofotografovi Petru Horálkovi. V pátek získal už padesáté ocenění s názvem Astronomický snímek dne NASA (Astronomy Picture Of the Day, zkráceně APOD), které každý den vybírá ten nejhezčí a nejzajímavější snímek vesmíru.
před 10 hhodinami

Žloutenky typu A přibývá dramaticky, říká Prymula

Nárůst případů onemocnění žloutenku typu A je v Česku dramatický, říká epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Podle dat Státního zdravotního ústavu bylo letos k 21. červenci nahlášeno už 928 případů a deset úmrtí. Ve srovnání s celým loňským rokem je dosavadní počet nemocných zhruba o polovinu vyšší. Loni zemřeli dva lidé. Prevencí je zvýšení osobní hygieny a očkování.
před 13 hhodinami

Írán sužuje nedostatek vody, nelze vyloučit přemístění metropole, řekl prezident

Íránský prezident Masúd Pezeškján varoval, že kvůli kritickému nedostatku vody, s nímž se potýká velká část země včetně metropole Teheránu, nelze jako nouzové řešení vyloučit ani přemístění hlavního města. Informovala o tom agentura DPA. Podle ní mnoho obyvatel zhruba 15milionovou metropoli už opustilo a odešlo na sever na pobřeží Kaspického moře, kde problémy se zásobováním vodou zatím nejsou.
před 13 hhodinami

Klid před bouří? Hurikánová sezona je letos nápadně klidná

Když vědci modelovali letošní hurikánovou sezonu, předpokládali, že bude patřit k těm silnějším. Ale nejenže se to zatím neděje, v současné době je dokonce málo cyklon po celé planetě. Meteorologie vysvětluje, proč tomu tak je.
před 16 hhodinami

Země se točí rychleji, vědci zvažují negativní sekundu

Rotace Země se od začátku měření stále zrychluje. Za celou tu dobu se kolem své osy nikdy neotáčela tak rychle jako v posledních několika letech. Délka dne se kvůli tomu nepatrně zkracuje a ve hře je takzvaná negativní sekunda. Její zavedení může mít dalekosáhlé důsledky kvůli způsobu, jak funguje výpočetní technika a jakým spolu komunikují počítače po celém světě.
před 19 hhodinami

Putování losa Emila sleduje celé Česko. Ve známém prostředí je ale jako duch, říká zoolog

Los evropský, kterého lidé pojmenovali Emil, nadále bloudí Českem. Zvíře se stalo nečekaným hrdinou sociálních sítí i miláčkem venkova. Objevilo se totiž na místech, kde by ho málokdo čekal – tento týden třeba na frekventované křižovatce v Želechovicích nad Dřevnicí, kde museli zasáhnout policisté a doprovodit ho zpět do lesa. Podle odborníků zřejmě dorazil z Polska, kde je těchto majestátních zvířat víc. „Byli bychom rádi, kdyby dorazil na Šumavu a posílil tamní mikropopulaci,“ řekl v pořadu Události, komentáře, který moderovala Jana Peroutková, zoolog Národního parku Šumava Jan Mokrý.
24. 7. 2025

Vědci odhalili v oceánu „šokující množství“ nanoplastů

Když studie odhadovaly, kolik plastů lidstvo produkuje a kolik jich proniká do přírody, narazili už před roky na záhadu: desítky milionů tun umělých hmot chybí. Teď je zřejmě našli, v podobě miniaturních umělohmotných částeček ve vodě.
24. 7. 2025
Načítání...