Česká republika se stala velmocí v nanovláknech. Díky zarputilosti jednoho vědce

„Představte si, kdyby někdo do doby kamenné přinesl železo. V dnešní době jsou paralelou železa nanovlákna. Ty proniknou do každého oboru lidské činnosti,“ říká profesor Oldřich Jirsák z Technické univerzity Liberec, který byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace.

Profesor Jirsák vymyslel nanospider, přístroj, který vyrábí nanovlákna ve velkém pro průmyslové využití. Mohou pomáhat v medicíně třeba jako nové cévy, dále při čištění vody, při výrobě oblečení pro nepromokavé, ale zároveň prodyšné bundy a kalhoty. Nebo doma, abychom nemuseli tak často uklízet. Nanomateriály totiž umí odpuzovat prach i jiné nečistoty. 

Liberec je Mekka nanotechnologií

Technická univerzita v Liberci je pro vědce jedním z nejatraktivnějších míst, kde se mohou věnovat nanotechnologiím. Jednou z hlavních osobností, díky kterým své pozice na poli nanovláken nebo nanočástic dosáhla, je profesor Oldřich Jirsák.

Rektor Technické univerzity v Liberci Zdeněk Kůs vysvětluje, v čem byl a je výzkum profesora Jirsáka tak zásadní: „Se svým týmem objevil před nějakými patnácti lety způsob, jak tohle všechno vyrábět ve velkém. To byl přelomový nápad.“

Podívejte se na celý pořad Hyde Park Civilizace s profesorem Jirsákem:

55 minut
Hyde Park Civilizace: Oldřich Jirsák
Zdroj: ČT24

S pomocí speciálního roztoku, elektrického pole a fyzikálního jevu zvaného Taylorův kužel dokázal s nanovlákny věci, které byly do té doby zcela nemyslitelné. Postup si patentoval a stál i u začátků komerční výroby nanospideru – stroje, který nanovlákna vyrábí ve velkém.

  • Taylorův kužel představuje mikroskopický prostorový útvar, který je výslednicí všech působících sil na vrcholu trysky. Vlákno vytažené z trysky se na cestě ke sběrači dlouží a poté štěpí, zároveň narůstá povrch vlákna v souvislosti s odpařováním rozpouštědel. Náboj, který nese, je následně vybit na kolektoru, který obvykle bývá uzemněn.

Význam profesora Jirsáka i jeho pracoviště zdůrazňuje také Jakub Hrůza z Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace: „Byl takovým prvotním hybatelem, ale i člověkem, který neustále v tom vývoji pokračoval, a to ne od stolu – on v podstatě víc času trávil v laboratoři, u strojů a přístrojů.“

Teď v tomto centru na zhruba šedesáti projektech pracuje kolem 180 lidí, a to včetně řady zahraničních expertů. To vše v úzké kooperaci nejen s průmyslem, ale hlavně s lidmi z řady dalších oborů. „Musíte mít fyziky, musíte mít chemiky, musíte mít textiláky, také matematiky a lidi přes strojírenství. A odborníky přes oblast řízení elektroniky – to jsou lidé z různých fakult a nám se tahle synergie daří,“ vysvětluje rektor Kůs.

S přibývajícími zkušenostmi s nanovlákny a nanočásticemi přibývaly i další metody jejich výroby, další patenty a aplikace. Od filtrace vody a vzduchu, speciálních vrstev na oblečení, přes filtry ve spalovacích motorech, po samočistící nátěry nebo ochranné nanovrstvy.

Jednou z nejnovějších oblastí, kam nanovlákna pronikají, je pak lidské tělo. Ve spolupráci s nemocnicemi teď liberečtí vědci právě testují speciální kryt povrchových ran – jak akutních, tak chronických. Jeho výhodou je velká ohebnost, díky které přesně kopíruje reliéf dané rány.

Nanovlákna ale umí fungovat i uvnitř lidského těla. Například v roli jakési konstrukce nebo lešení, které by organismu dalo signál, aby začal sám v daném místě tvořit buňky. Na konci procesu by pak mohla být nová céva nebo v tomto případě nervy v míše. Anebo by díky své extrémní tenkosti, a tedy i velké ploše, mohly fungovat jako drenáž, tedy k odvádění tekutin. Třeba té uvnitř oka, která může stát za zeleným zákalem. Všechny tyto metody přitom počítají s tím, že vložená nanovlákna se po splnění své role sama rozloží a tělo je vstřebá.

Není život bez vody

Bez pitné vody není život, bez spolehlivých a účinných filtrů zase často není pitná voda. Její čištění je pak jednou z hlavních oblastí, na kterou se liberecké nanotechnologické centrum zaměřuje.

Nanovlákenná membrána by měla pomoci k dokonalejšímu vyčištění silně kontaminovaných vod, nebo naopak k dočištění už předčištěných vod. Opět hraje roli extrémní tenkost a tedy i velká plocha nanovláken. Ta jsou díky tomu schopna nečistoty ve vodě zachytit. Zároveň v případě odpadních vod mohou nanovlákna sloužit jako plocha pro mikroorganismy, které vodu čistí.

Také se ukazuje, že znalosti získané na těchto projektech se dají využít i jinde. I z výzkumu, který vede do slepé uličky, plynou užitečné informace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025
Doporučujeme

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...