Před 50 lety vyplula legendární Queen Elizabeth 2, kdysi nejluxusnější loď světa

Prvenství ve velikosti nikdy nedržel, v luxusu ale byl svého času uznávanou jedničkou. Plavbu zaoceánským parníkem Queen Elizabeth 2, pro který se vžila zkratka QE2 a jehož specialitou byly cesty kolem světa, vyhledávali nejbohatší lidé světa, nejrůznější hvězdy showbyznysu i politici.

Na vodu byla legendární loď spuštěna před 50 lety – 20. září 1967. Do provozu byla uvedena o dva roky později a v roce 2008 dosloužila. Za 40 let přeplula loď Atlantik více než osmsetkrát a převezla 2,5 milionu cestujících. Nyní se nachází v Dubaji, kde čeká na svou další misi. Původně se uvažovalo o tom, že bude sloužit jako luxusní hotel.

Parník, který před první plavbou pokřtila britská panovnice Alžběta II., je považován za nejdéle sloužící plavidlo ve více než 170leté historii firmy Cunard Line, která patří největšímu provozovateli zaoceánských plaveb, společnosti Carnival Corporation. Loď je 294 metrů dlouhá, 32 metrů široká a mohla pojmout až 1778 cestujících a přes tisíc členů posádky.

Komfortní gigant z oceli má dvanáct pater a dosahoval nejvyšší rychlosti 32,5 uzlu (61 kilometrů za hodinu). QE2 postavila loděnice John Brown ve Skotsku. V roce 2004 předala žezlo vlajkové lodi společnosti Cunard Line lodi Queen Mary 2.

Loď se sice jmenuje Elizabeth (Alžběta) a má za jménem dvojku jako královna, ale není pojmenována po ní. Dvojka, která je na rozdíl od královnina jména za názvem lodi arabskou číslicí, značí, že jde o druhou loď tohoto jména ve vlastnictví společnosti.

Předchůdkyní byla Queen Elizabeth, která vyplula v roce 1938. Pojmenována byla po matce Alžběty II., v roce 2002 zesnulé královně. Během války loď sloužila armádě. Svoji kariéru ukončila v roce 1967 s příchodem QE2.

Starý parník zamířil do výslužby na Floridu, kde ale z nedostatku peněz chátral. V roce 1970 byla Queen Elizabeth vydražena a poslána do Hongkongu na rekonstrukci. Po dvou letech, už v novém hávu, ale loď podlehla požáru.

Loď pluje do války

Na palubě QE2, která v roce 1982 při britsko-argentinském konfliktu o Falklandy sloužila i jako transportní loď pro vojáky a dobrovolníky, bylo o cestující všemožně postaráno. Kromě řady restaurací s vybraným občerstvením mohli svůj čas trávit tancem, golfem, v kasinu, v knihovně, v řadě tělocvičen, bazénů i v lázních. Vytříbený interiér, zařízený moderně, ale i například ve stylu art deco, zdobila řada uměleckých děl.

Srovnání velikosti lodi Queen Elizabeth II.
Zdroj: ČT24/Wikipedia.org

Plovoucí palác prošel během své historie několika modernizacemi, například v letech 1986 až 1987 byl v rejdařství Lloyd Werft v německém Bremerhavenu rekonstruován za 320 milionů tehdejších marek. Přesto už léta přesluhoval. Do „penze“ odešla loď hlavně proto, že by bez finančně náročné přestavby přestala vyhovovat bezpečnostním předpisům.

Novým vlastníkem se v roce 2007 stala dubajská státní společnost Istithmar (investiční divize firmy Dubai World), která plavidlo koupila za 100 milionů dolarů (2,1 miliardy korun). Oznámila, že po rozsáhlé modernizaci z ní hodlá vytvořit luxusní pětihvězdičkový hotel s řadou obchodů a muzeem a s její pomocí lákat turisty na jeden z uměle vytvořených dubajských ostrovů. Plavidlo mělo být podle původních plánů ukotveno u Palmového ostrova Džumajrá, který je nejmenším ze tří ostrovů ve tvaru palmového listu.

V lednu 2008 loď vyplula z britského Southamptonu na svou poslední plavbu kolem světa a při té příležitosti pomyslně předala žezlo své další nástupkyni, lodi Queen Victoria, která se v té době vydala na svou premiérovou cestu okolo světa. A v listopadu téhož roku vyrazila na svou poslední plavbu vůbec.

Na její palubě bylo 1700 pasažérů, kteří museli vydat za lodní lístek v přepočtu asi 870 000 korun. Do Spojených arabských emirátů doplula ze Southamptonu přes Lisabon, Řím a egyptskou Alexandrii. Její „tachometr“ se zastavil na úctyhodném čísle téměř deset milionů kilometrů plavby. Původní plány o vybudování hotelu zhatila finanční krize, a loď tak stále kotví v jednom z dubajských přístavů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 4 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 6 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 8 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 8 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 8 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 11 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...