Dieselgate připravila o život 5000 Evropanů za rok, tvrdí vědci

Emise z automobilů, které byly upraveny tak, aby se zdály ekologicky přijatelné, jsou zodpovědné za 5000 úmrtí jen v Evropě. Popsal to mezinárodní vědecký tým.

Dieselgate vypukla roku 2015, když společnost Volkswagen přiznala, že podváděla s emisními testy u naftových automobilů. Od té doby se podezření rozšířila na mnoho dalších automobilek.

3 minuty
Události: Aféra dieselgate nekončí
Zdroj: ČT24


V květnu tohoto roku vyšla v odborném časopise Nature studie, jejíž autoři dospěli k tomu, že po celém světě automobily namočené v této kauze způsobily úmrtí 38 000 lidí – pouze během roku 2015.

6 minut
Rozhovor o dopadech dieselů na lidské zdraví
Zdroj: ČT24

Nyní jiný vědecký tým expertů z Norska, Rakouska, Švédska a Nizozemí popsal, jaký byl dopad této kauzy na Evropu. Drobným částicím z dieselových osobních automobilů se dá v Evropě přičítat asi 10 000 úmrtí ročně. Přitom přibližně polovině z nich by se dalo zabránit, pokud by deklarované normy byly dodrženy.

Koncentrace jemných částic
Zdroj: Jonson et al 2017

Volkswagen přiznal, že pouze na dobu testování přidal do automobilů program, který emise snižoval. Pokud by dieselové automobily produkovaly tolik emisí škodlivých oxidů dusíku jako vozy na benzin, téměř 4000 z 5000 předčasných úmrtí by nemuselo nastat.

  • Oxidy dusíku označujeme NOX a řadíme mezi ně oxid dusnatý (NO) a oxid dusičitý (NO2). Oxidy dusíku patří v současné době k hlavním problémům znečišťování ovzduší. Důvodem je i to, že jsou součástí chemických reakcí vedoucích ke vzniku přízemního ozonu.

Vědci dokázali dokonce popsat, které státy jsou tímto problémem nejvíc postižené. Nejhůř v mezinárodním srovnání dopadly Itálie, Německo a Francie, především „z důvodu velkého počtu obyvatel a vysokého podílu dieselových automobilů v těchto zemích“.

Počet předčasných úmrtí
Zdroj: Jonson et al 2017

Největší nástup zaznamenala auta na naftu v devadesátých letech dvacátého století, kdy se věřilo, že tento druh paliva má příznivější dopad na životní prostředí. Kvůli tomu dnes tvoří dieselové automobily přibližně polovinu všech evropských vozů. V současné době jezdí po evropských silnicích asi 100 milionů vozů na naftu, což je přibližně dvakrát tolik než ve zbytku světa dohromady, uvádí se v práci, jež v těchto dnech vychází v odborném časopise Environmental Research Letters. Vědci současně konstatují, že dieselová auta sice vypouštějí více oxidů dusíku, které škodí lidskému zdraví, ale současně mají nižší emise oxidu uhličitého, který přispívá k oteplování planety.

V zemích Evropské unie (plus v Norsku a Švýcarsku) přispívá silniční doprava k asi 40 procentům emisí oxidů dusíku. Pokud je jim člověk dlouhodobě vystaven, přispívají k dýchacím problémům, ztrátě chuti a také vedou k podráždění očí, kažení zubů, bolestem hlavy a chronickým poruchám plic.

Počet předčasných úmrtí způsobených emisemi z dieselových automobilů
Zdroj: Jonson et al 2017

„Početná předčasná úmrtí budou pokračovat i v budoucnu, dokud budou po silnicích jezdit dieselové automobily s vysokými emisemi oxidů dusíku,“ uvádí autoři práce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 9 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 10 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 12 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 13 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 13 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 16 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...