Matematici odhalili záhadu babylonské hliněné destičky. Obsahovala první popis trigonometrie

Už před 3700 znali v Mezopotámii složité matematické metody, které jsou v mnohém zajímavější než ty, jež využíváme dnes - prokázala analýza hliněné destičky.

Australští vědci odhalili, jaký je smysl velmi slavné babylonské destičky staré přes 3700 let. Jde o nejstarší a nejpřesnější trigonometrické výpočty, které starověcí matematici používali ke stavbě paláců i zavlažovacích kanálů.

Nový výzkum prokázal, že dávní Babyloňané předběhli v objevu trigonometrie Řeky o více než 1000 let. A současně ukázal, že starověká matematika byla mnohem sofistikovanější, než vědci věděli.

Tuto tabulku archeologové znají pod názvem Plimpton 322; vznikla kolem roku 1800 př.n.l. v Mezopotámii. Objevil ji na konci 19. století diplomat a obchodník se starožitnostmi v jedné osobě Edgar Banks – tedy muž, podle něhož byla napsána postava slavného filmového archeologa Indiany Jonese. Tabulka je poměrně drobná, má jen čtyři sloupce a 15 řad klínopisných záznamů. Zajímavé pro dnešní matematiky doposud bylo především to, že používala šedesátkovou, nikoliv desítkovou soustavu. Nové výzkumy a analýzy ale ukázaly, že tato tabulka toho ukrývá mnohem více.

„Tato tabulka fascinuje matematiky už víc než 70 let,“ uvedl vedoucí nového výzkumu Daniel Mansfield. „Stalo se to tehdy, když si uvědomili, že obsahuje zvláštní vzor čísel – takzvané pythagorejské trojice.“ Nejde o nic složitého, jde vlastně jen o matematické příklady rovnice „a na druhou plus b na druhou rovná se c na druhou“. To všechno vědci vědí již delší dobu, záhadou ale bylo, k čemu něco takového babylonští matematici vytvořili a jak a proč to používali.

Australský výzkum odhalil, že na tabulce Plimpton 322 se popisují tvary pravoúhlých trojúhelníků pomoci zvláštní trigonometrie založené na poměrech, nikoliv na úhlech a kruzích, jak jsme zvyklí. Podle matematiků, kteří tento postup studovali, jde o jedinečnou ukázku práce starověkého matematického génia. „Tato destička obsahuje nejen nejstarší trigonometrickou tabulku na světě, ale také jde o zcela přesnou tabulku – díky velmi odlišnému přístupu Babyloňanů k aritmetice a geometrii.“

Starověká metoda má smysl i dnes

Vědci tvrdí, že nejde jen o nějakou archeologickou bizarnost, na kterou se občas někdo přijde podívat do muzea, ale má zcela praktické možnosti aplikace i pro moderní svět – například pro vzdělávání nebo počítačovou grafiku. „Jde o vzácný příklad toho, že starý svět nás učí něco nového,“ uvedl Mansfield. Tým pod jeho vedením zveřejnil výsledky své práce v odborném časopise Historia Mathematica, což je oficiální informační materiál Mezinárodní komise dějin matematiky.

Ví se, že nějaké znalosti trigonometrie měli staří Egypťané i Babyloňané, ale za otce trigonometrie je pokládán řecký astronom Hipparchos, který ji „vymyslel“ zřejmě v Egyptě někdy kolem roku 120 před naším letopočtem. Trigonometrie je věda o trojúhelnících a jejich vlastnostech. Je to věda s řadou praktických využití – dá se použít například při triangulaci, tedy při zjišťování souřadnic a vzdáleností. Trigonomické tabulky s těmito výpočty pomáhají.

„Plimpton 322 je o tisíc let starší než Hipparchos. Otevírá to úplně nové možnosti nejen pro moderní matematiku, ale také pro výuku matematiky. Na tabulce Plimpton 322 vidíme jednodušší a současně přesnější trigonometrii, která má oproti té naší mnoho výhod,“ uvádí autoři.

Proč byla babylonská civilizace tak pokročilá?

Babylonských destiček sice existuje relativně velké množství, jsou však většinou už hodně poškozené – to se týká i této tabulky. Ale jen málo z nich bylo detailně prozkoumáno – jak se ukazuje, je to škoda i pro naši civilizaci.

Až doposud se vědci domnívali, že tyto destičky byly vlastně jen učební pomůckou, což nový výzkum přesvědčivě vyvrací. V době starověké Babylónie mohly být tyto tabulky na hliněných destičkách využívány pro složité matematické výpočty, jež se daly použít při stavbě chrámů i domů a také pro vytváření větších děl, jako jsou například zavlažovací kanály. Dá se pomocí nich totiž snadno dopočítat vzdálenost jakéhokoliv bodu v krajině, pokud zná člověk umístění jen několika orientačních bodů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 3 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
včera v 10:06

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...