Matematici odhalili záhadu babylonské hliněné destičky. Obsahovala první popis trigonometrie

Už před 3700 znali v Mezopotámii složité matematické metody, které jsou v mnohém zajímavější než ty, jež využíváme dnes - prokázala analýza hliněné destičky.

Australští vědci odhalili, jaký je smysl velmi slavné babylonské destičky staré přes 3700 let. Jde o nejstarší a nejpřesnější trigonometrické výpočty, které starověcí matematici používali ke stavbě paláců i zavlažovacích kanálů.

Nový výzkum prokázal, že dávní Babyloňané předběhli v objevu trigonometrie Řeky o více než 1000 let. A současně ukázal, že starověká matematika byla mnohem sofistikovanější, než vědci věděli.

Tuto tabulku archeologové znají pod názvem Plimpton 322; vznikla kolem roku 1800 př.n.l. v Mezopotámii. Objevil ji na konci 19. století diplomat a obchodník se starožitnostmi v jedné osobě Edgar Banks – tedy muž, podle něhož byla napsána postava slavného filmového archeologa Indiany Jonese. Tabulka je poměrně drobná, má jen čtyři sloupce a 15 řad klínopisných záznamů. Zajímavé pro dnešní matematiky doposud bylo především to, že používala šedesátkovou, nikoliv desítkovou soustavu. Nové výzkumy a analýzy ale ukázaly, že tato tabulka toho ukrývá mnohem více.

„Tato tabulka fascinuje matematiky už víc než 70 let,“ uvedl vedoucí nového výzkumu Daniel Mansfield. „Stalo se to tehdy, když si uvědomili, že obsahuje zvláštní vzor čísel – takzvané pythagorejské trojice.“ Nejde o nic složitého, jde vlastně jen o matematické příklady rovnice „a na druhou plus b na druhou rovná se c na druhou“. To všechno vědci vědí již delší dobu, záhadou ale bylo, k čemu něco takového babylonští matematici vytvořili a jak a proč to používali.

Australský výzkum odhalil, že na tabulce Plimpton 322 se popisují tvary pravoúhlých trojúhelníků pomoci zvláštní trigonometrie založené na poměrech, nikoliv na úhlech a kruzích, jak jsme zvyklí. Podle matematiků, kteří tento postup studovali, jde o jedinečnou ukázku práce starověkého matematického génia. „Tato destička obsahuje nejen nejstarší trigonometrickou tabulku na světě, ale také jde o zcela přesnou tabulku – díky velmi odlišnému přístupu Babyloňanů k aritmetice a geometrii.“

Starověká metoda má smysl i dnes

Vědci tvrdí, že nejde jen o nějakou archeologickou bizarnost, na kterou se občas někdo přijde podívat do muzea, ale má zcela praktické možnosti aplikace i pro moderní svět – například pro vzdělávání nebo počítačovou grafiku. „Jde o vzácný příklad toho, že starý svět nás učí něco nového,“ uvedl Mansfield. Tým pod jeho vedením zveřejnil výsledky své práce v odborném časopise Historia Mathematica, což je oficiální informační materiál Mezinárodní komise dějin matematiky.

Ví se, že nějaké znalosti trigonometrie měli staří Egypťané i Babyloňané, ale za otce trigonometrie je pokládán řecký astronom Hipparchos, který ji „vymyslel“ zřejmě v Egyptě někdy kolem roku 120 před naším letopočtem. Trigonometrie je věda o trojúhelnících a jejich vlastnostech. Je to věda s řadou praktických využití – dá se použít například při triangulaci, tedy při zjišťování souřadnic a vzdáleností. Trigonomické tabulky s těmito výpočty pomáhají.

„Plimpton 322 je o tisíc let starší než Hipparchos. Otevírá to úplně nové možnosti nejen pro moderní matematiku, ale také pro výuku matematiky. Na tabulce Plimpton 322 vidíme jednodušší a současně přesnější trigonometrii, která má oproti té naší mnoho výhod,“ uvádí autoři.

Proč byla babylonská civilizace tak pokročilá?

Babylonských destiček sice existuje relativně velké množství, jsou však většinou už hodně poškozené – to se týká i této tabulky. Ale jen málo z nich bylo detailně prozkoumáno – jak se ukazuje, je to škoda i pro naši civilizaci.

Až doposud se vědci domnívali, že tyto destičky byly vlastně jen učební pomůckou, což nový výzkum přesvědčivě vyvrací. V době starověké Babylónie mohly být tyto tabulky na hliněných destičkách využívány pro složité matematické výpočty, jež se daly použít při stavbě chrámů i domů a také pro vytváření větších děl, jako jsou například zavlažovací kanály. Dá se pomocí nich totiž snadno dopočítat vzdálenost jakéhokoliv bodu v krajině, pokud zná člověk umístění jen několika orientačních bodů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 1 hhodinou

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 14 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 15 hhodinami

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 21 hhodinami
Načítání...