Matematici odhalili záhadu babylonské hliněné destičky. Obsahovala první popis trigonometrie

Už před 3700 znali v Mezopotámii složité matematické metody, které jsou v mnohém zajímavější než ty, jež využíváme dnes - prokázala analýza hliněné destičky.

Australští vědci odhalili, jaký je smysl velmi slavné babylonské destičky staré přes 3700 let. Jde o nejstarší a nejpřesnější trigonometrické výpočty, které starověcí matematici používali ke stavbě paláců i zavlažovacích kanálů.

Nový výzkum prokázal, že dávní Babyloňané předběhli v objevu trigonometrie Řeky o více než 1000 let. A současně ukázal, že starověká matematika byla mnohem sofistikovanější, než vědci věděli.

Tuto tabulku archeologové znají pod názvem Plimpton 322; vznikla kolem roku 1800 př.n.l. v Mezopotámii. Objevil ji na konci 19. století diplomat a obchodník se starožitnostmi v jedné osobě Edgar Banks – tedy muž, podle něhož byla napsána postava slavného filmového archeologa Indiany Jonese. Tabulka je poměrně drobná, má jen čtyři sloupce a 15 řad klínopisných záznamů. Zajímavé pro dnešní matematiky doposud bylo především to, že používala šedesátkovou, nikoliv desítkovou soustavu. Nové výzkumy a analýzy ale ukázaly, že tato tabulka toho ukrývá mnohem více.

„Tato tabulka fascinuje matematiky už víc než 70 let,“ uvedl vedoucí nového výzkumu Daniel Mansfield. „Stalo se to tehdy, když si uvědomili, že obsahuje zvláštní vzor čísel – takzvané pythagorejské trojice.“ Nejde o nic složitého, jde vlastně jen o matematické příklady rovnice „a na druhou plus b na druhou rovná se c na druhou“. To všechno vědci vědí již delší dobu, záhadou ale bylo, k čemu něco takového babylonští matematici vytvořili a jak a proč to používali.

Australský výzkum odhalil, že na tabulce Plimpton 322 se popisují tvary pravoúhlých trojúhelníků pomoci zvláštní trigonometrie založené na poměrech, nikoliv na úhlech a kruzích, jak jsme zvyklí. Podle matematiků, kteří tento postup studovali, jde o jedinečnou ukázku práce starověkého matematického génia. „Tato destička obsahuje nejen nejstarší trigonometrickou tabulku na světě, ale také jde o zcela přesnou tabulku – díky velmi odlišnému přístupu Babyloňanů k aritmetice a geometrii.“

Starověká metoda má smysl i dnes

Vědci tvrdí, že nejde jen o nějakou archeologickou bizarnost, na kterou se občas někdo přijde podívat do muzea, ale má zcela praktické možnosti aplikace i pro moderní svět – například pro vzdělávání nebo počítačovou grafiku. „Jde o vzácný příklad toho, že starý svět nás učí něco nového,“ uvedl Mansfield. Tým pod jeho vedením zveřejnil výsledky své práce v odborném časopise Historia Mathematica, což je oficiální informační materiál Mezinárodní komise dějin matematiky.

Ví se, že nějaké znalosti trigonometrie měli staří Egypťané i Babyloňané, ale za otce trigonometrie je pokládán řecký astronom Hipparchos, který ji „vymyslel“ zřejmě v Egyptě někdy kolem roku 120 před naším letopočtem. Trigonometrie je věda o trojúhelnících a jejich vlastnostech. Je to věda s řadou praktických využití – dá se použít například při triangulaci, tedy při zjišťování souřadnic a vzdáleností. Trigonomické tabulky s těmito výpočty pomáhají.

„Plimpton 322 je o tisíc let starší než Hipparchos. Otevírá to úplně nové možnosti nejen pro moderní matematiku, ale také pro výuku matematiky. Na tabulce Plimpton 322 vidíme jednodušší a současně přesnější trigonometrii, která má oproti té naší mnoho výhod,“ uvádí autoři.

Proč byla babylonská civilizace tak pokročilá?

Babylonských destiček sice existuje relativně velké množství, jsou však většinou už hodně poškozené – to se týká i této tabulky. Ale jen málo z nich bylo detailně prozkoumáno – jak se ukazuje, je to škoda i pro naši civilizaci.

Až doposud se vědci domnívali, že tyto destičky byly vlastně jen učební pomůckou, což nový výzkum přesvědčivě vyvrací. V době starověké Babylónie mohly být tyto tabulky na hliněných destičkách využívány pro složité matematické výpočty, jež se daly použít při stavbě chrámů i domů a také pro vytváření větších děl, jako jsou například zavlažovací kanály. Dá se pomocí nich totiž snadno dopočítat vzdálenost jakéhokoliv bodu v krajině, pokud zná člověk umístění jen několika orientačních bodů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 4 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 14 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...