V USA se šíří deprese z klimatické změny. Porazit ji může změna jídelníčku

Spojenými státy se šíří „ekoúzkost“. Onemocnění pojmenované v roce 2011 nedávno Americká psychologická asociace popsala jako bezmoc a strach vyvolaný sledováním pozvolných a zdánlivě nezvratných následků klimatických změn. Bojovat s nimi však může každý Američan. Kdyby všichni v jídelníčku hovězí maso nahradili fazolemi, USA by byly na nejlepší cestě ke splnění emisních cílů z roku 2009.

Ekoúzkost zatím není oficiální diagnózou. Běžně je úzkost klasifikována jako přehnaná stresová reakce na určitý podnět. V případě klimatických změn je podnět opravdový a opravdové jsou i nežádoucí účinky stresu na organismus. Při takovýchto potížích pomáhá vědět, co může občan země, která je plně oddaná boji proti globálnímu oteplování, udělat sám pro zmírnění devastace přírody.

9 minut
Rok 2016 byl klimaticky rekordní
Zdroj: ČT24

Badatelka Helen Harwattová se specializuje na ekologické stravování, obor, který zkoumá stravovací návyky kombinující prospěšnost pro zdraví a přírodní prostředí. Soustřeďuje se především na zákonný rámec problému, avšak za současné americké administrativy s velkými pokroky nepočítá, nyní se proto se svými kolegy zabývá maximalizací dopadu jednotlivců.

K poražení změny klimatu stačí přestat jíst hovězí

Harwattová nedávno s týmem vědců z Oregonské státní univerzity, vysoké školy Bard College a z univerzity v kalifornské Loma Lindě zkoumala, co by se stalo, kdyby každý Američan ve svém jídelníčku nahradil hovězí maso fazolemi. Ukázalo se, že pokud by celá země byla schopna a ochotna na tuto změnu přistoupit, USA by se teoreticky stále mohly přiblížit limitům pro emise skleníkových plynů pro rok 2020, ke kterým se v roce 2009 zavázal Barack Obama.

Stalo by se tak i kdyby vše v americké energetice a dopravě zůstalo při starém a lidé by i nadále konzumovali kuřecí a vepřové maso, vajíčka i mléčné výrobky. Jedna úprava stravovacích návyků by emise snížila o 46 až 74 procent z celkového poklesu potřebného pro dosažení cílů.

„Myslím, že lidé vědí velmi málo o rozsahu změn, které by takovéto kroky přinesly,“ řekla Harwattová The Atlantic. O environmentálních dopadech vegetariánství a veganství se toho v minulosti napsalo hodně, nový výzkum je však originální v tom, že ukazuje význam byť jen částečných ekologických závazků. Relativně malý krok by přinesl mnohem větší výsledky než používání menšího auta či starostlivé vypínání žárovek.

Jíst maso je drahé pro člověka i planetu

Chov dobytka je energeticky neefektivní proces. Jako krmivo v jednom brazilském velkochovu s 38 000 kusy se každý den použije 900 tun sojových bobů. Jinak řečeno, tuhle sóju zkonzumují krávy, krávy sóju promění v maso a maso poté snědí lidé. Krávy během procesu vyprodukují množství skleníkových plynů a spotřebují mnohem více kalorií, než jejich maso vydá, tudíž mnohem více lesů bude vykáceno kvůli pěstování krmiva, než kdyby sóju hned jedli lidé.

Brazílie je největším světovým exportérem červeného masa a žije zde asi 212 milionů kusů dobytka. Podle Organizace spojených národů se dnes třetina obdělávatelné půdy využívá k pěstování krmiv pro hospodářská zvířata a dalších 26 procent nezaledněného povrchu Země slouží jako pastviny. Dohromady spadá pod výrobu masa a živočišných produktů téměř třetina půdy na Zemi.

Výměna hovězího masa za fazole v USA by podle vědců uvolnila až 42 procent americké zemědělské půdy. „Krása tohohle kroku spočívá v tom, že jej nemusí diktovat zákony,“ říká Harwattová. „Může to prostě být pozitivní, povzbudivá věc pro spotřebitele, kteří tak uvidí, že mohou něčím tak jednoduchým významně přispět ke zlepšení,“ dodává. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 4 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 6 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 8 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 8 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 9 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 11 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...