99 procent zkoumaných hráčů amerického fotbalu mělo poškozený mozek, ukazuje studie

Americký fotbal podle studie vědců z Bostonské univerzity způsobuje u valné většiny hráčů poškození mozku. Tyto příznaky mělo 99 procent bývalých hráčů profesionální zámořské ligy NFL. Ze 111 testovaných zesnulých profesionálů jen jediný neprokázal chronickou poruchu CTE.

„Není pochyb o tom, že lidé, kteří hrají americký fotbal, jsou ohroženi tímto onemocněním,“ uvedla neuroložka Ann McKeeová ve studii, kterou v úterý publikoval Journal of the American Medical Association. Tato porucha se jmenuje chronická traumatická encefalopatie, říká se jí také boxerská demence - proto, že nejčastěji postihuje právě tyto sportovce.

Vědci zkoumali mozek 202 zemřelých hráčů, z toho větší polovina působila v National Football League, neboli NFL. Ostatní byli hráči amerického fotbalu v nižších soutěžích, na vysokých či středních školách. Byli ve věku 23 až 89 let.

9 minut
Vědec Syka: Mozek je nejsložitější organizovaná hmota ve vesmíru
Zdroj: ČT24

Autoři práce věří, že jejich výzkum povede k zavedení lepší ochrany pro hráče. Přitom upozorňují, aby lidé ani média tyto výsledky špatně neinterpretovaly; zásadní totiž je fakt, že všechny mozky pocházely od mužů, u nichž se již za života projevily nějaké symptomy mentální poruchy. Mozky sportovců, kteří neměli za života problémy, se v tomto vzorku vůbec neobjevily.

Co způsobuje boxerská demence

Tato porucha vede k zániku mozkových buněk, depresi, agresi a demenci. Jejími typickými projevy jsou zpomalení a zadrhávání v řeči, výpadky paměti, neschopnosti plánovat dlouhodobě dopředu, soustředit se a logicky uvažovat. Dalšími negativními jevy spojenými s tímto poškozením jsou problémy se spaním, deprese, úzkostné stavy, paranoia a úporné bolesti hlavy.

V minulých letech už američtí vědci upozorňovali na jiné případy hrozby poškození mozku při sportu. Jako nebezpečné zmiňovali zejména box a hlavičkování ve fotbale.

Samotná liga NFL poprvé připustila spojení mezi opakovanými zásahy do hlavy a poruchami mozku před rokem. Tehdy také přislíbila 100 milionů dolarů na patřičný výzkum. „Aby liga i hráči lépe porozuměli problému. NFL je odhodlána vědecký výzkum CTE podpořit a věnovat se oblasti prevence a léčby poranění hlavy,“ uvedl mluvčí soutěže Brian McCarthy.

Údery do hlavy a Alzheimer

Souvislost mezi zraněním mozku a pozdějším nástupem onemocnění jako Alzheimerova choroba a jiné formy demence odhalila mladá vědkyně Valentina Lacovich z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně (ICRC). 

Lacovich dostala za výzkum vztahu mezi poraněním hlavy a pozdějším nástupem neurodegenerativních onemocnění cenu Mezinárodní společnosti na podporu výzkumu Alzheimerovy choroby. „Je známo, že propuknutí Alzheimerovy choroby nějak souvisí s hromaděním beta-amyloidu a tau proteinu v mozku, které blokují přenos informací mezi strukturami mozku zvanými axony. Není však známo, proč se tyto proteiny začnou v mozku hromadit,“ řekla Valentina Lacovich.

Nárazy do hlavy zvyšují riziko

Proto se tomu věnovala více. „Zkoumali jsme, zda poranění mozku a začátek hromadění těchto proteinů spolu nějak přímo souvisí. Ukázalo se, že ano. Opakovaná poranění mozku například při nárazu hlavou vedou s určitým časovým zpožděním k vyšší produkci a hromadění amyloidních prekurzorových proteinů v mozku a ty poté s dalším časovým zpožděním vedou ke zvýšenému riziku vzniku Alzheimerovy choroby,“ uvedla Lacovich.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
před 2 hhodinami

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 4 hhodinami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 7 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 23 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026
Načítání...