Střílejte na místě pytláky nosorožců, navrhují afričtí vědci

Dva vědci z University of Botswana si myslí, že jediný způsob, jak zabránit likvidaci nosorožců v Jižní Africe, je začít střílet pytláky.

Botswana s tímto kontroverzním přístupem začala roku 2013. Jde o nepsané pravidlo, které zavedl ministr životního prostředí a turismu Tshekedi Khama. Nyní místní experti vyhodnotili, jaký úspěch to mělo. Podle nich se díky tomu pytláctví v zemi výrazně snížilo – pytláci dostali zprávu, že „když se u nás budete pokoušet zabíjet ohrožená zvířata, nemusíte se vrátit domů živí.“

8 minut
JAR povolila obchod s rohy nosorožců
Zdroj: ČT24

Autory práce jsou právní expert Goemeone Mogomotsi a ekonomka Patricia Madigeleová, jejich studie vyšla v odborném kriminalistickém časopise SA Crime Quarterly. „Myslíme si, že národní parky jsou vlastně válečné zóny a že by v nich tedy měla platit pravidla, která se dodržují ve válkách,“ argumentují. Současně doporučují, aby se stejnou praxí začali řídit také v Jižní Africe.

Tamní zákony ovšem něco takového neumožňují, Jižní Afrika je konstituční demokracií, která se vzdala trestu smrti a není tedy možné zločince zabíjet – a vůbec už ne, když není vynesen soud. „Zavedením této praxe bychom se vrátili do dnů apartheidu a kolonialismu, kdy se zákon práva aplikoval jen selektivně; střílení pytláků by vedlo jen k postihům těch nejchudších vrstev organizovaného zločinu – zatímco šéfové by byli stále nepostižení,“ zní námitky odpůrců tohoto návrhu ve stejném čísle výše uvedeného časopisu.

Data o nosorožcích
Zdroj: ČT24

Za co stojí záchrana živočišného druhu?

Mogomotsi a Madigeleová se ovšem v diskuzi v časopise odkazují na to, že policisté a další autority mohou v případě nutnosti použít smrtící prostředky. „Chápeme, že jihoafrické zákony umožňují zasahovat proti pytlákům střelbou s cílem likvidace, je-li to v zájmu jich nebo ohrožených zvířat. Pro moralisty je velmi těžké takovou myšlenku přijmout, ale jde o nutné zlo, kdy tím můžeme ochránit nosorožce před vyhynutím. Pytláci udělají pro získání rohoviny cokoliv – pokud neexistuje riziko, že při tom sami přijdou o život.“

Jejich hlavním argumentem je, že mezi roky 1970–2000 poklesla populace slonů o 50 procent, ale když Zimbabwe zavedla hrozbu zastřelením, stoupl v 80. letech 20. století počet slonů z 52 000 na 72 000. Pokud nebudou zavedena ta nejpřísnější opatření, pak by nosorožci mohli v některých oblastech Afriky vyhynout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kdy jít na zkoušku? Podle nové studie se vyplatí čas kolem oběda

Výsledky ústní zkoušky na školách by měly odrážet hlavně to, jak dobře se student připravil. Italští vědci teď ale při analýze dat narazili na další faktory, jež výsledek ovlivňují. A se znalostmi studentů mají podle všeho jen málo společného.
před 4 hhodinami

Houby klíčové pro chod ekosystémů jsou málo chráněné, upozornili vědci

V chráněných územích se nachází méně než deset procent oblastí s nejvyšší rozmanitostí takzvaných mykorhizních hub, které žijí v symbióze s kořeny rostlin. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu vědců, který využil největší světovou databázi půdních hub GlobalFungi spravovanou Mikrobiologickým ústavem Akademie věd.
před 5 hhodinami

„Mně nic není!“ Lékaři v IKEMu chlapci transplantovali játra a ledviny naráz

Výjimečnou transplantaci jater a ledviny provedli v pražském IKEMu devítiletému chlapci jménem Sergiu. Orgány mu selhávaly kvůli dědičné nemoci. Lékaři teď potvrdili, že byl zákrok úspěšný. Dětský program funguje ve spolupráci s Thomayerovou nemocnicí.
před 18 hhodinami

Slapové jevy by mohly pomoci předpovědět odlamování ledových ker, tvrdí vědci

Příliv a odliv oceánu můžou způsobit odlamování velkých ledových ker od Antarktidy, tvrdí podle agentury AFP vědci. Ti si ale také myslí, že tento jev lze předvídat. Odlamování ker je přirozený proces, který ovšem může zásadně změnit hladinu moří.
před 22 hhodinami

Před 700 miliony let se Země stala sněhovou koulí. Vědci konečně vědí, jak se to stalo

Mezioborový vědecký tým popsal příčiny jedné z nejintenzivnějších změn klimatu, kterou planeta Země prošla před stovkami milionů let. Dokázal, že se na ní podílelo více faktorů současně.
včera v 09:03

Nehoda concordu byla začátkem konce komerčních nadzvukových letů

Před pětadvaceti lety došlo k nehodě, od níž se začal odvíjet začátek konce jednoho ze snů lidstva, a to ten o komerčním létáním nadzvukovými letouny. Shořel v plamenech letounu Concorde, který tehdy odstartoval z pařížského letiště.
25. 7. 2025Aktualizováno25. 7. 2025

OBRAZEM: Padesát oceněných snímků. Český fotograf zazářil v soutěži NASA

Husarský kousek se podařil českému astrofotografovi Petru Horálkovi. V pátek získal už padesáté ocenění s názvem Astronomický snímek dne NASA (Astronomy Picture Of the Day, zkráceně APOD), které každý den vybírá ten nejhezčí a nejzajímavější snímek vesmíru.
25. 7. 2025

Žloutenky typu A přibývá dramaticky, říká Prymula

Nárůst případů onemocnění žloutenku typu A je v Česku dramatický, říká epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Podle dat Státního zdravotního ústavu bylo letos k 21. červenci nahlášeno už 928 případů a deset úmrtí. Ve srovnání s celým loňským rokem je dosavadní počet nemocných zhruba o polovinu vyšší. Loni zemřeli dva lidé. Prevencí je zvýšení osobní hygieny a očkování.
25. 7. 2025
Načítání...