Nejméně 12 lidí zemřelo při jednom z nejtragičtějších požárů posledních let, který z dosud nezjištěných příčin zachvátil čtyřiadvacetipodlažní obytnou budovu v západní části Londýna. Dalších více než sedm desítek zraněných bylo ošetřeno v londýnských nemocnicích, kde zůstává 18 lidí v kritickém stavu. Úřady předpokládají, že počet obětí ještě poroste.
Požár londýnského věžáku je typický pro stavby 70. let. Podobnost s ohněm v pražském hotelu Olympik je výjimečná
O příčině požáru zatím úřady nechtějí spekulovat. Jeden ze zachráněných televizi BBC řekl, že jeho sousedovi ve čtvrtém patře budovy „vybuchla“ lednice, což způsobilo tragédii.
Události o požáru výškové budovy v Londýně (zdroj: ČT24)
Podle obecního úřadu pro správní obvody Kensington a Chelsea, který je vlastníkem objektu, v domě žilo 125 rodin. Budova postavená v roce 1974 nedávno prošla rozsáhlou rekonstrukcí. Londýnský starosta Sadiq Khan řekl, že požár vyvolal otázky, které budou muset být zodpovězeny. Nájemníci již během rekonstrukce upozorňovali na možné bezpečnostní problémy, například na údajnou nefunkčnost protipožárních systémů.
Stavební firma, která prováděla nedávnou rekonstrukci objektu, podle agentury AP ujistila, že dodržela všechny požadované kontroly, požární předpisy a bezpečnostní standardy.
Nejčastěji se hovoří o hořlavém opláštění, které bylo na bytový dům instalováno při rekonstrukci v roce 2015.
Ing. František Wald o požáru v Londýně (zdroj: ČT24)
Televizní stanice BBC Two v noci na dnešek informovala, že část obložení fasády Grenfell Tower bylo vyrobeno z materiálů, které byly kritizovány i v případě dalších podobných požárů.
Vnější vrstvu opláštění londýnského mrakodrapu údajně tvořily dva hliníkové plechy, které obalují jádro z plastu, konkrétně polyetylénu. Podle BBC byl tento typ opláštění spojován s šířením požárů výškových budov ve Francii, Spojených arabských emirátech a Austrálii.
Podle expertů oslovených BBC jsou opláštění s minerálním jádrem více ohnivzdorné než výrobky s plastovým jádrem.
Na Grenfell Tower bylo použito opláštění značky Reynobond, která nabízí oba druhy obložení. Firma Rydon, která prováděla nedávnou rekonstrukci londýnského věžáku, trvá na tom, že projekt se držel všech požadovaných stavebních předpisů.
Obdobná situace v Praze se řešila podobně
Velmi podobný případ se odehrál před dvaadvaceti roky v Praze. Oba ohně spojuje řada momentů: tragický průběh požáru, skoro stejné stáří, podobná výška staveb a další. Grenfell Tower v Londýně má 24 pater, pražský hotel Olympik 21 pater.
Jeho dvě podlaží podlehla ohni v roce 1995. Následky se dodnes řadí k tomu nejhoršímu, s čím se hasiči v hlavním městě setkali. „Pohledy, kdy klienti byli v oknech, ty se nezapomínají. To je smutná záležitost, kterou mám pořád v paměti,“ říká současný ředitel hotelu Vlastislav Šos, který u neštěstí před dvaadvaceti lety byl osobně.
Martin Pospíšil o bezpečnosti výškových staveb (zdroj: ČT24)
Tehdejší velitel Václav Kratochvíli potvrdil podobnost s požárem v Londýně: „Určitě tam řeší naprosto shodné problémy.“ Stejně jako v Londýně šlo i v Praze o výškovou budovu ze 70. let. Požár tehdy začal v 11. patře v místnosti pro pokojskou, jako první zřejmě začaly hořet předměty, které zapadly za lednici. Za rozšíření ohně a smrtelně toxického kouře ale mohly hlavně hořlavé koberce, podhledy chodeb a otevřené dveře na schodiště. Požár připravil o život 8 zahraničních turistů a 36 bylo vážně zraněných.
Podle ředitele Šose by se dnes tragédie opakovat nemohla: „Veškeré koberce, podhledy, závěsy, přehozy mají protipožární atest. Všechny vstupní dveře do pokojů jsou vybaveny protipožární deskou.“
Jak zabezpečit mrakodrap
Nejpřísnější zabezpečení musí splňovat i nejvyšší budova v Česku. 111 metrů vysoký brněnský mrakodrap AZ Tower dostavěný před čtyřmi lety.
„V případě vzniku požáru v tomto prostoru by došlo k hašení tady z těch sprinklerových hlavic přímo,“ popsal bezpečnostní hasicí systém specialista požární bezpečnosti budovy Zdeněk Ondra.
V budově jsou i stovky požárních elektrických hlásičů. V případě požáru se přesné místo ihned zobrazí na obrazovce a recepční pak vyhlásí poplach. Evakuace osob je zajištěná únikovými cestami, bočními schodišti, která jsou v celé budově až z třicátého patra. „V zásadě zhruba do pěti minut by měli být všichni venku,“ vysvětlil Zdeněk Ondra.
Bazén v budově slouží jako požární nádrž
Do pěti minut by měli být na místě i hasiči. Aby mohli hasiči případný požár hasit i ve vyšším než 10. patře, kam dosáhne požární žebřík, je přímo v budově, ve 28. patře vodní nádrž. Je součástí soukromého apartmánu a běžně majitelům slouží jako bazén. Nikdy nesmí být vypuštěný. „Tato opatření jsou určitě opatření, která zabraňují rozšíření požáru a zrychlují celý zásah,“ řekl mluvčí HZS JMK Jaroslav Mikoška.
Hasiči si při cvičeních tato opatření ověřili už několikrát. Podle nich jsou nové budovy méně rizikové, přísná pravidla totiž musejí splňovat už kvůli kolaudaci.