Vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) dnes opět zopakoval, že je nepřijatelné, aby ministerstvo financí zpochybňovalo návrh rozpočtu na vědu a výzkum ve výši 36 miliard korun, který schválila vláda. Podle ministra financí Ivana Pilného (ANO) musí být peníze pro vědu vnímány jako investice.
Spor o 2,8 miliardy. Bělobrádek trvá na návrhu rozpočtu pro vědu, Pilný na účelných investicích
Události: Bělobrádek trvá na návrhu rozpočtu pro vědu (zdroj: ČT24)
„Je opravdu velmi nepřijatelné pro celý systém, aby střednědobé výhledy, které byly schváleny jednomyslně vládou, byly následně ministerstvem financí zpochybňovány, protože to zcela destabilizuje celý systém,“ řekl Bělobrádek. Ministr financí Pilný uvažuje o snížení jeho návrhu o 2,8 miliardy korun.
Vicepremiér upozornil, že navrhovaný rozpočet Rady pro vědu a výzkum navazuje na střednědobé výhledy, které vláda schválila loni, a je nezbytným předpokladem k udržení konkurenceschopnosti české vědy i malých a středních firem.
Vicepremiér Bělobrádek o rozpočtu pro vědu (zdroj: ČT24)
Pilný s myšlenkou, že by vědci dostali v příštím roce přidáno, v zásadě souhlasí. „Pokud se má česká ekonomika někam pohnout, tak prioritou jsou věda, výzkum a inovace. Ale jako správce státní kasy musím trvat na tom, aby to byly účelné investice, ne spotřeba,“ namítl Pilný v pořadu Události, komentáře.
Proč se musí rozpočet na vědu zvyšovat?
Návrh rozpočtu ve výši 36 miliard korun má podle Bělobrádka tři zásadní důvody. Prvním je příprava na situaci po roce 2020, kdy ubude přísun peněz z evropských fondů. Další důvod je posílení institucionálního financování výzkumných institucí, které by chtěl Bělobrádek motivovat k větší kvalitě v rámci nového způsobu hodnocení vědy. Třetím důvodem pak je snaha o výraznou podporu aplikovaného výzkumu.
Spolupráce výzkumu s firmami je podle něj velmi důležitá, protože bez ní malé a střední firmy neudrží konkurenceschopnost. „Nové výzvy v rámce digitalizace nových technologií průmyslu 4.0 nejsou možné udělat bez pomoci, která je právě založena na inovacích a na podpoře aplikovaného výzkumu,“ řekl.
Podle Bělobrádka je potřeba, aby se vláda připravila na to, že průmysl a podniky budou potřebovat inovace, aby i za několik let obstály v globální konkurenci. „Já se domnívám, že malé a střední firmy nejsou na nic, jak říkal předchůdce pana ministra financí (Andrej Babiš),“ podotkl.
„Evropské peníze dojdou a dojdou i peníze od státu. Instituce se musí samy podílet na své existenci,“ zdůraznil ministr financí Pilný s tím, že výzkumná centra mají posílit svůj aplikovaný výzkum a získávat na svůj provoz peníze od firem. „Humanitní vědy nejsou návratná investice, to je přirozená služba státu,“ dodal.
Podle Bělobrádka ale není možné očekávat, že bez pomoci státu se kvalitní výzkum v Česku udrží. „Klademe větší důraz na aplikovanou sféru. Ale výzkum musí mít potenciál peněz, které jdou ze státu, a na ty se pak nabalují finance od firem,“ dodal Bělobrádek.
Stabilita je základ, zní shoda
Bělobrádek zdůraznil, že je důležité, aby se vědecké instituce dlouhodobě rozvíjely. „Není možné každý rok měnit čísla,“ řekl. Vědci podle něj potřebují mít jistotu střednědobých výhledů a nejlépe znát výhled až na sedm let dopředu. Detailní analýza z Vysoké školy ekonomické podle vicepremiéra také ukázala, že každá koruna do vědy má multiplikační efekt a snižuje nezaměstnanost.
„Jsem hluboce přesvědčena o tom, že jakákoli investice do vědy, výzkumu a vývoje se vždycky vyplatí, dříve nebo později,“ doplnila ho předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Dodala zároveň, že se vědecké instituce potýkají s odchodem mladých lidí do zahraničí, kde vidí lepší podmínky ke své práci.
Ministr Pilný minulý týden zmínil, že „věda, výzkum a inovace mají rezervu čtyři miliardy korun ve výdajích“. „Přesto vláda přiklepla panu místopředsedovi Bělobrádkovi navíc tři miliardy, přestože ty peníze má z minulých let a nespotřeboval je,“ prohlásil Pilný.
Události, komentáře: Potřebuje vědu, ale nesmí to být spotřeba, tvrdí Pilný (zdroj: ČT24)
Ministr financí rovněž v pořadu Události, komentáře zdůraznil, že současný návrh rozpočtu bude schvalovat nová sněmovna po volbách. Naznačil také, že připravovaný rozpočet je nejenom politický, ale také volební, což se odráží na množství peněz, o které jednotlivé rezorty žádají.
Podle Bělobrádka není na škodu, pokud se o peníze hlásí právě vědci. „Vědci nejsou zájmová skupina, jejich zájem není proti zájmu státu. Je v zájmu celého státu, abychom zvyšovali kvalitu naší vědy a konkurenceschopnost českých podniků,“ zdůraznil Bělobrádek.
Pilný také slíbil, že v rámci rozpočtu vyhoví prioritním požadavkům na investice a vzdělávání. Požadavky jednotlivých ministerstev na peníze ze státního rozpočtu na příští rok přesahují jeho plánovaný schodek 50 miliard o 97 miliard korun.