Solární letoun pro stratosféru dnes poprvé vzlétl. Jeho pilot uvidí hvězdy ve dne

První solární letoun, který má dosáhnout stratosféry, dnes ve Švýcarsku úspěšně zvládl svůj první zkušební let, samozřejmě v nízké výšce.

Letoun SolarStratos vzlétl ze své základny na letišti Payern na západě Švýcarska v 8:00 SELČ. Zkušební pilot Damian Hischier během sedmiminutového letu dosáhl výše 300 metrů, než s prototypem přistál. Organizátoři označili první let za „perfektní“:

SolarStratos má v budoucnu létat ve výši téměř 25 000 metrů, což je pro stroje s klasickým pohonem nedosažitelný výkon. Letoun je 8,5 metru dlouhý, rozpětí křídel dosahuje bezmála 25 metrů. Váží přibližně 450 kilogramů, a to i se solárními panely o ploše 22 metrů čtverečních, které mu mají zajistit zhruba čtyřiadvacetihodinovou výdrž.

Let do stratosféry

Švýcarský dobrodruh a loďař Raphaël Domjan, který stál u zrodu projektu, chce uskutečnit první let ve stratosféře příští rok.

SolarStratos
Zdroj: ČTK

Ve výši 25 kilometrů jsou hvězdy vidět i za dne, lze sledovat i zakřivení Země. Vládne tu však mrazivá teplota minus 70 stupňů, atmosférický tlak je zredukován na dvacetinu. Kvůli váze nebude letoun vybaven přetlakovou kabinou, což znamená, že pilot bude muset být jako kosmonaut navlečen do skafandru, plně spoléhajícím na sluneční energii, což také bude světová premiéra.

Let do stratosféry potrvá podle AFP asi pět hodin: polovinu času zabere stoupání, čtvrthodinku let s hlavou mezi hvězdami a další tři hodiny se bude klesat na přistání.

Domjan v roce 2012 dokázal obeplout Zemi se solární lodí, katamaránem Turanor PlanetSolar. Oblet Země loni v červenci dokončili švýcarští vědci a dobrodruzi Bertrand Piccard a André Borschberg v letounu na solární pohon Solar Impulse 2.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 1 hhodinou

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
včera v 10:00

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
15. 8. 2026

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
15. 8. 2026

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
14. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

Nižší počet případů tuberkulózy vede Estonsko k přehodnocení plošného očkování

Klesající výskyt tuberkulózy v Estonsku přiměl tamní ministerstvo sociálních věcí k přípravě změny, která by nahradila plošné očkování novorozenců cílenou vakcinací dětí z rizikových skupin.
14. 8. 2026

Evropu sevřela už pátá letošní vlna veder. Opět za ni může tepelná kupole

Na západě a na jihu Evropy pokračuje vlna veder, teploty nad 35 stupňů Celsia ve čtvrtek pocítilo hlavně ve Francii, Itálii, Španělsku a Británii více než 135 milionů lidí. Přibližně u 340 milionů obyvatel Evropy s výjimkou Turecka a Ruska pak ve čtvrtek teploty překonaly třicet stupňů.
14. 8. 2026

V Řecku stoupá počet případů nákazy západonilskou horečkou, devět lidí zemřelo

Počet případů nákazy virem západonilské horečky v několika řeckých regionech, zejména v Athénách, výrazně stoupá, uvedl řecký Národní zdravotnický úřad (EODY). Během uplynulého týdne bylo hlášeno 45 nových případů, čímž se celkový počet infekcí tímto virem od začátku letošní sezony zvýšil na 110. Devět lidí starších 65 let od té doby zemřelo.
14. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.