Solární letoun pro stratosféru dnes poprvé vzlétl. Jeho pilot uvidí hvězdy ve dne

První solární letoun, který má dosáhnout stratosféry, dnes ve Švýcarsku úspěšně zvládl svůj první zkušební let, samozřejmě v nízké výšce.

Letoun SolarStratos vzlétl ze své základny na letišti Payern na západě Švýcarska v 8:00 SELČ. Zkušební pilot Damian Hischier během sedmiminutového letu dosáhl výše 300 metrů, než s prototypem přistál. Organizátoři označili první let za „perfektní“:

SolarStratos má v budoucnu létat ve výši téměř 25 000 metrů, což je pro stroje s klasickým pohonem nedosažitelný výkon. Letoun je 8,5 metru dlouhý, rozpětí křídel dosahuje bezmála 25 metrů. Váží přibližně 450 kilogramů, a to i se solárními panely o ploše 22 metrů čtverečních, které mu mají zajistit zhruba čtyřiadvacetihodinovou výdrž.

Let do stratosféry

Švýcarský dobrodruh a loďař Raphaël Domjan, který stál u zrodu projektu, chce uskutečnit první let ve stratosféře příští rok.

SolarStratos
Zdroj: ČTK

Ve výši 25 kilometrů jsou hvězdy vidět i za dne, lze sledovat i zakřivení Země. Vládne tu však mrazivá teplota minus 70 stupňů, atmosférický tlak je zredukován na dvacetinu. Kvůli váze nebude letoun vybaven přetlakovou kabinou, což znamená, že pilot bude muset být jako kosmonaut navlečen do skafandru, plně spoléhajícím na sluneční energii, což také bude světová premiéra.

Let do stratosféry potrvá podle AFP asi pět hodin: polovinu času zabere stoupání, čtvrthodinku let s hlavou mezi hvězdami a další tři hodiny se bude klesat na přistání.

Domjan v roce 2012 dokázal obeplout Zemi se solární lodí, katamaránem Turanor PlanetSolar. Oblet Země loni v červenci dokončili švýcarští vědci a dobrodruzi Bertrand Piccard a André Borschberg v letounu na solární pohon Solar Impulse 2.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 4 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 20 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 22 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...