Ruští kosmonauti ztrácejí motivaci a opouští kosmický výzkum

Tým ruských kosmonautů opouštějí jeho nejzkušenější členové, po nedávném oznámení kosmického rekordmana Gennadije Padalky o konci kariéry se čeká odchod dalších tří. Podle moskevského rozhlasu je příčinou věk či zdravotní stav. Sám Padalka ale svůj odchod zdůvodnil ztrátou perspektivy.

Žádost o vyřazení z týmu podal Sergej Volkov, který má za sebou tři kosmické lety. Vládní komise, která řídí výběr kosmonautů, podle rozhlasu sama z týmu vyřadila Alexandra Samokuťajeva a Sergeje Revina. Šéf ruského střediska pro přípravu kosmonautů Jurij Lončakov odchod zkušených pilotů kosmických lodí označil za „složité rozhodnutí“.

Nejzkušenější ze zkušených

Padalka, který vyrazil do vesmíru už pětkrát a v kosmu strávil rekordních 878 dní, se rozloučil s kariérou aktivního kosmonauta minulý týden. Prohlásil, že šanci na šestý let už nemá , ve středisku pro přípravu kosmonautů pro něj není místo a „nicnedělání ho nebaví“. Čím se osmapadesátiletý Padalka hodlá zabývat, média neuvedla.

Tým ruských kosmonautů se pravidelně obměňuje, k poslednímu většímu střídání došlo před pěti lety. Nedávno do kosmického „důchodu“ odešel například Jurij Malenčenko (šest startů) nebo Michail Ťurin a Oleg Kotov (každý tři starty). Bývalí kosmonauti Maxim Surajev a Jelena Serovová si zvolili politickou dráhu, stali se poslanci ruské Státní dumy.

Hledat náhradu za zkušené kosmonauty prý ruské vesmírné agentuře Roskosmos nedá velkou práci, protože v polovině března vyhlásila otevřený nábor nových kosmonautů. K cestě do vesmíru je nyní připraveno třicet Rusů, z nichž zhruba polovina již v kosmu pobývala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosmonaut a astronaut si poprvé podali ruku ve vesmíru na vrcholu studené války

USA a SSSR byly už třicet let nepřáteli. Proti druhé straně budovaly stovky jaderných zbraní, soupeřily politicky i ekonomicky. A přesto se roku 1975 odehrála vesmírná mise, kde tito protivníci spojili síly. Poprvé a na dlouhou dobu naposledy.
před 1 hhodinou

Retribuční soudy před 80 lety hledaly kolaboranty. Odsoudily i nevinné

Téměř osm set trestů smrti – takový byl finální účet působení Mimořádných lidových soudů, které měly před 80 lety po druhé světové válce v českých zemích trestat zrádce, kolaboranty a udavače. Spravedlnosti tehdy neušli někteří vrcholní představitelé nacistického aparátu. Před soud se ale občas dostali i nevinní lidé, kteří s blížícím se rokem 1948 začali být komunistům nepohodlní. Nezasloužené tresty jim mnohdy zničily život a na rehabilitaci čekají dodnes.
před 2 hhodinami

Změna klimatu může zesilovat zemětřesení, ukázal výzkum z Alp

Když tají ledovce, voda z nich protéká pod hory. Tam může narušovat stabilitu podloží a způsobovat tak zemětřesení. Vědci teď pro tuto hypotézu přinesli celou řadu důkazů.
před 2 hhodinami

Někteří vědci „hackují“ AI pro lepší recenze studií

Vědci stále častěji využívají při psaní studií umělé inteligence. A také recenzenti, místo toho, aby publikace studovali sami, je mnohdy hodnotí pomocí AI. A teď nový výzkum popsal třetí úroveň vědeckých podvodů, který se koná s pomocí chatbotů.
před 18 hhodinami

Dvě masivní černé díry se v divokém tanci spojily v jednu obří

Astrofyzici popsali masivní gravitační vlnu, která vznikla spojením dvou velkých černých děr v jeden objekt, jehož existence je podle současné znalosti fyzikálních jevů krajně nepravděpodobná.
před 21 hhodinami

Osm set milionů za jedenáct centimetrů keramiky. Věstonickou venuši našli před sto lety

Věstonická venuše je pravěký artefakt, o jeho smyslu, původu a účelu se vědci dohadují už sto let. Právě 13. července 1925 ji totiž objevil tým archeologa Karla Absolona.
13. 7. 2025

ČVUT bude rozvíjet technologie a produkty, které ulehčují život seniorům

Efektivněji zapojit technologie do péče o seniory a znevýhodněné – to je cílem evropského projektu, který čtyři roky povede pražské ČVUT. Reaguje i na nedostatek lidí v sociální péči a omezenou dostupnost služeb, díky nimž můžou lidé také v pokročilém věku zůstávat doma. V jeho rámci jde tak o sjednocení roztříštěných technologií a standardizaci výrobků, které se v sociální péči používají. Projekt reaguje na skutečnost, že podle Eurostatu bude v roce 2050 třetina obyvatel Evropské unie starších 65 let.
13. 7. 2025

Vědci rozlišili čtyři podtypy autismu, objev může vést k cílenější péči

Nová mezinárodní studie publikovaná v odborném časopise Nature Genetics rozlišuje čtyři geneticky odlišné skupiny poruch autistického spektra. Vědci z Duke University analyzovali data od více než pěti tisíc dětí s autismem a jejich sourozenců. Podle nich by objev mohl přispět k personalizovanější péči.
12. 7. 2025
Načítání...