Fenomén Minecraft v Česku: děti ho hrají 11 hodin týdně a 16 procent je na něm závislých

Centrum prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci zkoumalo oblíbenou počítačovou hru Minecraft a její vliv na dětskou populaci. V českém prostředí se výzkum s názvem Fenomén Minecraft uskutečnil ve spolupráci s firmami Google a Vodafone. Zapojilo se do něj více než 2300 aktivních, především dětských hráčů všech krajů ČR.

Minecraft patří k velmi oblíbeným počítačovým hrám českých dětí. Nejen jim, ale i dospělým nabízí otevřené prostředí s velkým množstvím herních možností a propracovaným ekosystémem. Hra umožňuje dětem realizovat jejich představy a sny, nabízí jim místo a čas pro aktivní relaxaci, svým způsobem je i vzdělává.

„Orientuje se především na dětskou kreativitu a její rozvoj, inspiruje, poskytuje prostor k sebevyjádření, podporuje kooperaci mezi uživateli, rozvíjí dětskou fantazii. V tomto smyslu ji lze hodnotit jednoznačně pozitivně. Pro děti je však natolik přitažlivá, že velmi rychle dokáže vyplnit jejich veškerý volný čas, a potlačit tak ostatní aktivity,“ řekl Kamil Kopecký z Centra prevence rizikové virtuální komunikace Univerzity Palackého v Olomouci.

Čísla o Minecraftu

Výsledky několikaměsíčního výzkumu prokázaly, že děti tráví u této hry nadmíru volného času. Podle zjištění 23,68 % dětských hráčů tráví v Minecraftu více než 11 hodin týdně, 13,73 % dokonce více než 16 hodin týdně. Více než 44 % hráčů hraje Minecraft každý den – žáci nerozlišují, zda je pracovní den nebo víkend. Podle dětských odpovědí jim čas hraní omezuje více než polovina rodičů (61,18 %). Výzkum přinesl i zjištění, že více než polovinu hráčů (51,69 %) přivedli ke hraní kamarádi, kteří Minecraft také hrají. Právě s těmi děti hrají nejčastěji. Přibližně každý pátý hráč Minecraftu (23,12 %) si pořizuje záznamy svého hraní, s ostatními hráči je však sdílí pouze 14,03 %.

Infografika Minecraft
Zdroj: UPOL

Stejně jako v ostatních on-line prostředích, i v Minecraftu se stává poměrně velké množství hráčů obětí různých druhů méně vážných či vážnějších forem kybernetické agrese. Nejčastěji hráči zažívají tzv. griefování, což znamená, že jim někdo zničil to, co v prostředí Minecraftu vytvořili. Poměrně často se také setkávají s běžnými projevy verbální agrese, ke které patří nadávání a urážení. Tu zažilo 31,93 % hráčů. Vyhrožování potvrdilo 16,46 % dětských hráčů, vydírání 11,25 %. Z výzkumu také vyplynulo, že 6 % dětí zažilo situace, ve kterých je některý ze spoluhráčů při hře nahrál a poté touto nahrávkou veřejně zesměšňoval, 5 % hráčů potvrdilo, že po nich jejich spoluhráči chtěli fotografii, na které je hráč částečně či zcela obnažen.

Je Minecraft rizikem?

„Pozitivní informací však je, že se více než 41 % hráčů nesetkalo v prostředí Minecraftu s žádnou rizikovou formou komunikace a žádným rizikovým jevem. Minecraft je tedy prostředí, které je v zásadě velmi bezpečné. Výzkum ukázal, že situace, při kterých by se dítě setkalo s vážnými formami kybernetické agrese, jsou spíše výjimečné a nejsou pro tuto hru typické,“ zdůraznil Kamil Kopecký. Přibližně 16 % hráčů si o sobě myslí, že jsou na hraní Minecraftu závislí. Podle Kopeckého se však nejedná o skutečnou destruktivní závislost, ale spíše o závislostní chování.

„U dětských hráčů se vyskytuje řada projevů, které jsou s nadužíváním hry spojeny. Například 28,23 % hráčů potvrdilo, že ztratilo kontrolu nad časem tráveným hraním Minecraftu, 22,40 % pociťuje pálení očí, 21,68 % bolesti zad, hráči rovněž potvrzují bolesti rukou, zápěstí, bolesti hlavy, rostoucí toleranci k hraní, narušení harmonogramu dne, poruchy stravování, rozostřené vidění či poruchy spánku,“ dodal Kopecký. Proto je součástí výsledků výzkumu i doporučení vedoucí ke stanovení časových limitů, které děti hře věnují.

Klíčová role rodiče v digitálním světě

„Velmi důležitá je kritická role rodičů a jejich schopnost věnovat patřičnou pozornost i aktivitám, které jejich děti prožívají v on-line a digitálním světě. Virtuální realita představuje rizika i příležitosti stejně jako opravdový svět. Dobrý digitální rodič umí ochránit svoje děti
i na internetu a nespoléhá na to, že když dítě sedí doma u počítače, nic se mu nemůže stát,“ shrnul manažer pro veřejné záležitosti a ambasador projektu Digitální rodičovství společnosti Vodafone Pavel Košek.

Podle Pavly Grigarové, marketingové manažerky Google pro Česko a Slovensko, byla bezpečnost uživatelů pro tuto společnost vždy na prvním místě. „Dlouhodobě pracujeme na jejím zvyšování nejen v rámci našich služeb, ale i v dalších vzdělávacích projektech. Proto jsme aktivitu Centra prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci podpořili. Pomůže tomu, aby byl internet a on-line služby bezpečnější pro všechny,“ řekla Pavla Grigarová.

Detailní informace o výzkumu Fenomén Minecraft v českém prostředí naleznete ve výzkumné zprávě, která je k dispozici na www.e-bezpeci.cz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA zveřejnila dvanáct tisíc fotek z mise Artemis. Podívejte se

Od začátku dubna sledoval celý svět s napětím, jak čtyři astronauti z USA a Kanady letí při misi Artemis II směrem k Měsíci, oblétají ho a pak se po dvou týdnech vrací úspěšně na Zem. Americká kosmická agentura NASA teď zveřejnila kompletní fotoarchiv celé mise – celkem 12 217 snímků. Podívejte se na výběr z nich.
před 1 hhodinou

Vědci ze Stanfordu popsali nový kryptický způsob, jak bakterie tvoří DNA

Bakterie umí vytvářet DNA nejen tím, že kopírují starší vzory, ale vyvinuly si i další způsob, jak tuto deoxyribonukleovou kyselinu tvořit. Nový objev, který překvapil celou řadu biologů, by mohl podle autorů pomoci i při vytváření nových genetických nástrojů v medicíně.
před 1 hhodinou

Antarktidu zasáhla uprostřed zimy vlna veder. Vědci popsali příčiny

V červenci a srpnu roku 2024 vrcholila na Antarktidě zima. Během těchto měsíců téměř úplné temnoty klesají teploty hluboko pod třicet pod nulu. Jenže toho roku se východ kontinentu na dva týdny ohřál až o osmadvacet stupňů Celsia. Skupina klimatologů teď prokázala, že nešlo jen o neobvyklý výstřelek počasí, ale jednalo se o vzácnou atmosférickou poruchu, zesílenou klimatickými změnami způsobenými člověkem. Naznačuje to, co by se v příštích desetiletích mohlo stát běžnějším jevem.
před 3 hhodinami

Prastaré íránské písmo rozluštil jediný vědec

Íránská civilizace, které americký prezident Donald Trump na začátku dubna pohrozil zničením, je tématem, kterému se francouzský archeolog Francois Desset věnuje s plným zápalem již více než dvě desetiletí. A navíc se tomuto badateli podařilo v roce 2022 rozluštit více než čtyři tisíce let staré písmo, které bylo považováno za nerozluštitelné, napsala agentura AFP.
před 5 hhodinami

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
včera v 08:00

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
2. 5. 2026

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
2. 5. 2026

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
2. 5. 2026
Načítání...