Robotické továrny přímo v lidském těle: to je budoucnost medicíny

Už v blízké budoucnosti budou miniaturní chemičtí roboti dopravovat léky přesně na to místo v těle pacienta, kde jsou potřeba. Aktivovat je přitom lékaři budou na dálku. Je o tom alespoň přesvědčen chemik František Štěpánek, který se vývojem takových robotů zabývá.

Chemičtí roboti mají fungovat jako miniaturní továrny, které vytvoří účinnou látku přesně v momentě, kdy bude potřeba. Uplatnění by měli najít zejména ve dvou oblastech - při léčbě nádorových onemocnění a jako nová generace antibiotik. Chemičtí roboti jsou složeni z materiálů, které lidské tělo dokáže rozložit.

U rakoviny mají roboti přinést zásadní změnu v tom, že toxická chemická léčba nebude působit na celé tělo pacienta, ale bude soustředěna jen do oblastí rozšíření nemoci. „Ten robůtek je na svém povrchu opatřen molekulami, protilátkami, které rozpoznají povrch buněk, k nimž se má přilepit,“ popisuje Štěpánek, který působí na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

V současnosti vypadají lékařští roboti takto:

„Jakmile se roboti po těle rozmístí, tak se pomocí zobrazovacích metod, jako je magnetická rezonance, utvrdíme v tom, že se skutečně nashromáždili v cílovém místě nebo cílových místech, kterých může být třeba v případě nádorových onemocnění více,“ říká dvaačtyřicetiletý vědec. V takovém momentě je podle něj možné pomocí vnějšího magnetického pole roboty aktivovat.

Nanočástice českého původu na špičkové úrovni

  • Nanometr (značka nm) je délková jednotka, 10−9 neboli 1 miliardtina metru.

„Tím spouštěcím mechanismem v našem případě jsou magnetické nanočástice uvnitř robota,“ vysvětluje Štěpánek. Miniaturní částice z oxidu železitého, s nimiž si lidské tělo bez problému poradí, je možné aktivovat a zase deaktivovat pomocí vysokofrekvenčního magnetického pole, tedy například skrze magnetickou rezonanci.

„Je to způsob, jak ovlivňovat chemické děje na lokální úrovni bezdrátovou komunikací,“ konstatuje odborník, který vede Laboratoř chemické robotiky na VŠCHT. Vnější magnetické pole nanočástice rozpohybuje, a tím se zahájí procesy uvnitř robota, které vedou k tomu, že se vylije účinná látka, kterou robot nese.

7 minut
Nanočásticemi proti smogu
Zdroj: ČT24

Příslušnou molekulu účinné látky v sobě přitom robot buď od počátku má, nebo se vytvoří až po jeho aktivování. V takovém případě s sebou robot nese několik od sebe oddělených molekul, které spolu reagují až v těle pacienta. Takový postup umožní použít i molekuly, které jsou samy o sobě nestabilní, a v současné době tak nemají lékařské využití.

Nano-antibiotika přicházejí

Toho je možné využít rovněž u antibiotik. Použití antibiotik z nestabilních molekul povede k tomu, že po účinné látce nebude třeba po několika hodinách v těle pacienta ani stopy. Bakterie tak nebudou mít možnost si vůči antibiotikům vytvořit rezistenci, jak se tomu nezřídka stává dnes, kdy zbytky antibiotik zůstávají v těle výrazně déle.

Jak velký problém je rezistence bakterií vůči klasickým antibiotikům?

6 minut
Horizont ČT24: Rezistenci na antibiotika má vyřešit vývoj nových léků
Zdroj: ČT24

Antibiotika se na rozdíl od léků proti rakovině nebudou aktivovat magnetickým polem, ale setkáním s vodou. Do těla se budou podávat vysušené a proces chemické reakce se nastartuje hydratací robotů v těle pacienta. Roboty bude možné nastavit tak, aby se aktivovali v předem definovaném časovém měřítku.

Časový horizont, kdy se začnou chemičtí roboti užívat, se podle Štěpánka jen těžko predikuje. „Pro nějaké povrchové aplikace, záněty, mykózy si dokážu představit časovou škálu řádově jednotek let. Pro vnitřní aplikaci, tam deset let není žádná míra,“ dodává vědec, který ČTK poskytl rozhovor po nedávné přednášce v Českém centru v Berlíně.

  • Za moment, kdy vznikla myšlenka nanotechnologie, se považuje 29. prosinec roku 1959. Tehdy fyzik Richard Feynman přednesl základní teze vzniku strojů velkých jako atomy nebo molekuly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 11 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 13 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 15 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 15 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 16 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 18 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...