Gepardi zmizeli z 91 procent území. Míří k rychlému vyhynutí

Je nejrychlejším suchozemským tvorem a současně míří rekordně rychle k úplnému vyhynutí. V přírodě už žije posledních 7100 gepardů a každým dnem jich ubývá.

Na velké studii, které měla popsat stav zbývajících populací gepardů, spolupracovaly instituce Zoological Society of London a Panthera and Wildlife Conservation Society. Čísla zveřejněná v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences ukazují, že tyto šelmy patří mezi ty nejvíce ohrožené.

Základní čísla:

  • Na Zemi zbývá posledních 7100 gepardů
  • Nejvíce jsou vymíráním zasažení gepardi v Asii, v přírodě žije posledních 50 exemplářů
  • Gepardi zmizeli z asi 91 procent území, kde historicky žili
  • 77 procent gepardů žije mimo chráněná území

Autoři práce chtějí, aby na základě jejich studie Mezinárodní svaz ochrany přírody změnil stupeň ohrožení u gepardů ze „zranitelný“ na „ohrožený“ – měl by tedy nově být v kategorii zvířat, jimž hrozí vysoké riziko vyhynutí již v blízké budoucnosti. To by mohlo pomoci intenzivněji ochránit poslední zbývající území, kde se doposud gepardům daří.

Dr. Sarah Durantová ze Zoological Society of London popsala, proč jsou nové údaje tak důležité: „Naše práce reprezentuje nejpřesnější analýzu počtu gepardů. Protože žijí velmi izolovaně, bylo doposud obtížné shromáždit tvrdá data o tomto druhu – a lidé proto její problémy přehlíželi. Náš výzkum ukazuje, že gepard štíhlý je ohroženější, než jsme mysleli, protože potřebuje k životu spoustu prostoru a současně je ohrožován několika hrozbami ze strany člověka.“

Jak zachránit zvíře, které nerespektuje hranice?

  • Africký roh je poloostrov ve východní Africe, který vybíhá do Arabského moře. Jde o nejvýchodnější část Afrického kontinentu – říká se mu tak, protože připomíná roh nosorožce. Oficiální název zní Somálský poloostrov.

Vědci, které Durantová reprezentuje, už vypracovali plán, jak se pokusit gepardům pomoci, mají domluvenou spolupráci s několika státy a vládními i nevládními organizacemi – chybí jim však finance a zdroje k prosazení tohoto plánu.

„Poslední jednání organizace CITES už pomohla zamezit pašování živých gepardů z oblasti Afrického rohu, nyní ale potřebujeme koordinovanou snahu, abychom zastavili vymírání těchto koček v důsledku celosvětových změn,“ uvedla přírodovědkyně. 

Největšími hrozbami pro gepardy je úbytek jejich přirozené kořisti s tím, jak lidé stále intenzivněji mění divokou přírodu na hospodářskou krajinu. Jako každí úzce specializovaní lovci mají i gepardi problém se těmto změnám přizpůsobit. Další riziko představuje jejich ilegální lov – v zemích Perského zálivu jsou gepardi považováni za exkluzivní mazlíčky pro ty nejbohatší.

Studie ukazuje rizika i pro další zvířata

  • Gepardi mají řadu znaků, díky nimž jsou podobnější psovitým šelmám - například mají jen částečně zatažitelné drápy. Stavbou těla se nejvíce podobá chrtům. Typické jsou pro ně také černé pruhy podél očí, které připomínají slzy. 

Protože potřebují ke svému způsobu života velké lovecké revíry, překračují hranice národních parků a chráněných území, kde by byli v relativním bezpečí – přes 77 procent míst, kde žijí, není nijak chráněných. Typickým příkladem země, kde se gepardi dostávají k hranici vyhynutí, je podle autorů práce Zimbabwe: ještě před 16 lety tam žila stabilní populace 1200 zvířat, letos jich tam zbylo posledních 170.

Podle vědců nepomůže k záchraně nejrychlejší šelmy nic jiného než kompletní změna paradigmatu – tedy ochrana, která bude založená na příhraniční spolupráci. Gepardi ani pytláci hranice nerespektují, nemohou tedy ochráncům bránit dělat jejich práci, zní logická úvaha.

Metodologie, která byla v této studii použita, se dá v budoucnosti použít i na další druhy zvířat, například na psy hyenovité – i oni migrují po velkém území a o jejich počtech tedy také víme jen málo informací.