Hvězdy mohou vznikat v místech srážek takzvaných mezihvězdných bublin. Astrofyzičky z Masarykovy univerzity v Brně a Akademie věd mechanismus popsaly v práci, kterou publikoval vědecký časopis Astronomy & Astrophysics. Informace k novému objevu dnes poskytla Ema Wiesnerová z tiskového odboru univerzity.
Při srážce mezihvězdných bublin vznikají hvězdy, naznačil výzkum astrofyziček z Brna
Mezihvězdné bubliny vznikají v okolí velmi hmotných a zářivých hvězd, které dokážou ionizovat okolní plyn, tvořený převážně vodíkem. „Bublina horkého plynu na sebe pak postupně nabírá okolní chladnější plyn, a vytváří se tak obálka hustého plynu, která ohraničuje vnitřní teplejší části bubliny,“ popsala Lenka Zychová z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Vědkyně sledovaly dva páry bublin, jejichž velikost je v průměru až 200 milionů světelných let. „Díky srážce těchto obřích útvarů vznikají v místě kolize nové hvězdy. Ty pak kolem sebe vytvářejí další bublinu, která je podstatně mladší, a tudíž v porovnání se srážejícími se bublinami mnohem menší,“ uvedla Zychová.
Spolu s kolegyní Soňou Ehlerovou z Akademie věd pozoruje bubliny za pomocí elektromagnetického záření, které vydává neutrální vodík. Podařilo se jim tak identifikovat jednotlivé bubliny v Mléčné dráze, vypočítat jejich vzdálenosti a objevit díky tomu i jejich kolizi.
Důvodem, proč v „obálkách“ mezihvězdných bublin mohou vznikat nové hvězdy, je to, že díky expanzi nabírají bubliny ohromné množství mezihvězdného materiálu o hmotnosti až několik desítek tisíc Sluncí. Ten pak gravitačně kolabuje a vytváří zárodky hvězd.
Druhým důvodem je existence zárodků hvězd v oblaku plynu, do kterého se bublina rozpíná. „Jejich kolize navíc znamená, že se nasbíraná mezihvězdná látka stlačuje hned ze dvou směrů, a výrazně tak podporuje možnost vzniku hvězd,“ dodala Zychová.
