Dokonalý zločin už neexistuje. Co všechno se vyčte z jednoho mobilu, vědce zaskočilo

Stačí jen propiska, mobilní telefon nebo peněženka a vědci pomocí nových metod přesně zjistí, jaký je život člověka, který tyto předměty nosil. Chemická analýza mění kriminalistiku a čím dál více pomáhá odhalovat dříve nepolapitelné zločince.

Každý lidský pohyb za sebou zanechává spoustu chemických otisků: chemikálie, molekuly a mikroby stíráme z míst, kudy procházíme, a zanecháváme je zase na místech, jichž se dotýkáme. Vědci z California San Diego School of Medicine a Skaggs School of Pharmacy and Pharmaceutical Sciences se pokusili z těchto otisků na mobilních telefonech rekonstruovat základní údaje o jejich majitelích. Přišli na mnohem více detailů, než očekávali.

Takhle vypadá chemická mapa lidského těla:

Co prozradí mobil na svého majitele? Prakticky všechno. Vědci z mobilních telefonů dokázali získat informace o tom, jaké potraviny jejich majitelé konzumují, jaké hygienické a kosmetické přípravky používají, jak jsou zdraví, a také velmi přesně vystopovat, kudy se v poslední době pohybovali. Popsali to v článku, který vyšel v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Výsledky této práce se mohou uplatnit nejen v kriminalistice, ale třeba také v bezpečnosti na letištích nebo analýzách dopadu různých životních podmínek na lidi.

Vražda beze stopy už dávno neexistuje

„Představte si, že vyšetřovatel najde na místě činu pohozený mobilní telefon nebo tablet – klidně bez otisků prstů, DNA i bez SiM karty. Neměl by nic, co by mu v takovém případě pomohlo s případem,“ uvedl hlavní autor studie Pieter Dorrenstein. „Říkali jsme si, že bychom mohli využít poznatků chemie, která by mohla pomoci víc.“ Tento vědec má s tématem forenzního využití chemie řadu zkušeností; roku 2015 jeho tým představil 3D model, který názorně ukázal, jak se mikrobi a molekuly usazují na lidském těle.

Přestože se pokusné osoby nesměly tři dny před experimentem nijak mýt ani používat hygienické prostředky, většina látek zachycených v záhybech kůže pocházela právě z hygienických a kosmetických produktů. Lidé byli velmi věrným otiskem toho, co za výrobky používají: „A všechny tyto chemické stopy z našich těl se mohou přenést na nejrůznější předměty, jichž se dotýkáme,“ popisuje Dorrenstein. „Zkusili jsme tedy vypracovat kompletní profily člověka jen podle chemikálií z předmětů, jichž se byť jen letmo dotkl.“

Proč je chemie tak důležitá:

Nahrávám video

Na tomto experimentu se podílelo 39 zdravých dospělých dobrovolníků. Chemici vzali vzorky ze čtyř míst na mobilu každého „pokusného králíka“ a pak z osmi míst na jejich rukou. Celkem nasbírali téměř 500 vzorků. Pomocí metody nazývané hmotnostní spektrometrie rozpoznali jednotlivé molekuly ze vzorků a pak je pomocí databáze GNPS porovnali s tím, jaké konkrétní produkty tyto molekulární stopy reprezentují.

Každý knedlík má vlastní „otisky prstů“

Pak už nebylo obtížné vytvořit „chemický životopis“ uživatele každého telefonu. Podařilo se identifikovat spoustu léků, například protizánětlivé, proti vypadávání vlasů nebo kapky do očí. V molekulách potravin se našly stopy citrusových plodů, kofeinu, různých druhů koření a zeleniny. Nejdéle se na mobilech udržely zbytky opalovacích krémů a repelentů hmyzu – dokonce několik měsíců.

„Dokázali jsme jen z molekul zanechaných na telefonech bez problémů určit, jakého pohlaví je jejich majitel, jakou kosmetiku používá, na jakou barvu si nabarvil vlasy, jestli pije kávu nebo čaj, zda preferuje pivo nebo víno. Víme, jestli má rád ostré jídlo, neléčí se s depresemi, a jak často se maže opalovacím krémem,“ uvedli vědci. „A to jsou přesně údaje, které by mohly zásadně pomoci s profilováním pachatele trestného činu.“

Tento druh výzkumu je zatím teprve v plenkách, a to především z důvodu malé velikosti databáze, která ukazuje, jaké jsou „otisky prstů“ různých potravin, barev nebo dalších předmětů, s nimiž se lidé běžně setkávají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 2 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 4 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 5 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 7 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled