Genetické závody právě začaly: Čína poprvé testovala editování genů na lidech

Skupina čínských vědců poprvé v dějinách vložila geny upravené metodou CRISPR-Cas9 do lidského těla. Otevírá se tím zcela nová cesta, jak porazit nemoci, jako je rakovina nebo AIDS.

Revoluční lékařský zákrok proběhl 28. října 2016 v čínském městě Čcheng-tu na Sečuánské univerzitě. Onkolog Lu You vložil geneticky upravené buňky do těla člověka trpícího agresivní formou rakoviny. Z hlediska vědeckého výzkumu jde o zcela mimořádnou událost.

Pro americký vědecký magazín Nature význam tohoto kroku okomentoval Carl June, jeden z nejlepších světových expertů na imunoterapii: „Myslím, že to spustí Sputnik 2.0, biomedicínský souboj mezi Čínou a Spojenými státy, což je důležité – soupeření většinou zlepšuje kvalitu výsledného výrobku.“ A v tomto případě je tím výrobkem lidské zdraví.

Čínský tým dostal etický souhlas s kontroverzním experimentem už v červenci letošního roku. Původně se mělo začít s implantováním geneticky upravené tkáně už v srpnu, ale pokus se nakonec protáhl až do října. Podle Juneho spočívá význam metody CRISPR v tom, že může extrémně urychlit a zpřístupnit genovou léčbu celému světu.

CRISPR-Cas9 funguje jako program na stříhání videa

Než vznikl tento nástroj, pohybovali se doktoři s léčebnou genetickou terapií na velmi kluzké hraně. Nedokázali totiž porušený gen odstranit – když se ho pokusili opravit, prostě jen do genové sekvence natlačili nový dobrý gen. To ale často vedlo k narušení genetické informace.

Nová metoda je založená na použití enzymu Cas9, který dokáže vystřihnout poškozené místo ve dvojité šroubovici DNA a nahradí ho nepoškozeným genem.

Podívejte se, jak vypadá genetické editování CRISPR-Cas9:

Čínští experti odstranili z krve nemocného imunitní buňky a pak v nich pomocí nástroje CRISPR-Cas9 vypnuli jeden gen. Kombinace původní genové sekvence je totiž živnou půdou pro rakovinu, pokud je gen narušený. Editované buňky pak namnožili a znovu vpravili do pacientova těla. Vědci doufají, že by upravené buňky u něj mohly rakovinu plic porazit.


Podle vyjádření doktora Lu You vše proběhlo hladce, po první injekci upravených buněk se pacientovi daří dobře, momentálně čeká na další zákrok. Další detaily čínský tým neuvedl, ví se jen, že celkem bude ošetřeno 10 pokusných osob.

Všichni budou šest měsíců po zákroku intenzivně monitorováni a lékaři budou jejich zdravotní stav sledovat po zbytek jejich životů.

Jak důležité jsou genetické úpravy?

Nahrávám video

Narušení genetické informace bylo až doposud v podstatě neléčitelné – a přitom je příčinou mnoha druhů chorob, včetně těch nejzávažnějších, včetně rakoviny. Na myších a dalších laboratorních zvířatech se už podařilo úspěšně zničit rakovinu, HIV i řadu dalších nemocí. Pro lékaře je zásadní, že jde o metodu velmi elegantní, rychlou a účinnou. Ale také zakázanou.

Kdo vyhraje genetické závody

V Evropské unii ani ve Spojených státech by se čínský pokus zatím nemohl odehrát. Čínské etické normy jsou mnohem volnější, takže umožnily asijské supervelmoci předběhnout všechny ostatní konkurenty. Závody to ale budou velmi vyrovnané; USA již plánují své vlastní pokusy.

Výše citovaný Carl June je vědecký poradce amerického experimentu plánovaného na začátek roku 2017. V něm by Američané chtěli na třech genech ukázat, že lze tímto způsobem léčit u lidských pacientů rakovinu.

V březnu 2017 by pak měla odstartovat velká studie na lidech v Pekingu – jejím cílem je najít genetickou léčbu rakoviny prostaty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
před 13 hhodinami

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
před 14 hhodinami

Víkendové vedro bylo mimo tabulky. Jeho výjimečnost ukazují grafiky

Takové horko, jaké zasáhlo o víkendu Česko, zatím nikdy teploměry nenaměřily, a to ani vzdáleně. Protože se u nás měří teploty od roku 1752, tak to znamená, že s takovými teplotami se zde lidé nesetkali nejméně 272 let, tedy přes dvacet generací.
před 15 hhodinami

Elektronové bouře ve zlatě popsali brněnští vědci

Bizarní fraktálové řeky, jako hadi svíjející se proudy a barevné řeky částic a polí. Tak vypadá pod povrchem svět kovů, které prozkoumali vědci z moravské metropole.
před 19 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 20 hhodinami

Překonání rekordu o 1,5 stupně je bezprecedentní, upozornil ČHMÚ

Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro Česko o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů „naprosto bezprecedentní“.
28. 6. 2026

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
28. 6. 2026

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Evropský pohled