Znalost těchto tří výrazů může řidiče zachránit před bouračkou. Nebo chodce před zlomenou nohou. Varování sice dostáváme ze zpráv o počasí, ale jen málokdo se v pojmech správně orientuje.
Ledovka, náledí, námraza. Víte, jaký je mezi nimi rozdíl?
Tato tři slova slýcháme v zimních měsících často. Mají mnoho společného, ale také se v řadě zásadních detailů liší.
Spojuje je fakt, že jde o takzvané námrazové jevy, které se nejčastěji projevují při teplotách vzduchu mezi 3 a –12 stupni Celsia. Mnoho lidí si myslí, že tyto jevy existují, jen když je pod nulou, ale jak povrch země, tak i předměty na něm mohou být studenější, takže námrazové jevy mohou vznikat i při teplotách nad nulou. Prakticky jisté ale je, že když teplota vzduchu poklesne pod –13 stupňů Celsia, nic takového nenastane. Kapalná fáze se na předmětech při takovém mrazu již nevyskytuje.
Ledovka je průhledná vrstva ledu, která je velmi hladká. Vzniká při mrznoucím dešti nebo mrholení, které po dopadu na zem okamžitě mrzne.
Náledí je voda, jež zmrzne až na zemi, nebo vzniká z částečně roztálého sněhu. Často se tvoří přes noc.
Námraza vzniká při mrznoucí mlze. Její kapičky namrzají na povrchu země nebo na chladných pevných předmětech. Velmi špatně se odstraňuje.
Ledovka
Ledovka je průvodním jevem mrznoucího deště nebo mrznoucího mrholení. Vzniká, když je ve výšce teplý vzduch, z mraků prší a déšť padá na prochlazený zemský povrch, větve stromů nebo elektrická vedení s teplotou pod 0°C. Vodní kapky se po dopadu na pevný povrch rozlijí a okamžitě mrznou a vytvářejí ledovku, což je průhledná vrstva ledu s hladkým povrchem. Svojí extrémní hladkostí a kluzkostí značně ztěžuje (a v extrémním případě zcela znemožňuje) pohyb vozidel i chůzi chodců. Při delším a intenzivnějším mrznoucím dešti může vzniknout až několikacentimetrová vrstva ledovky, která navíc láme větve a stromy a trhá elektrická vedení.
GALERIE
Ledovka
Vznik ledovky na rozsáhlém území často souvisí s celkovou změnou počasí. Po předcházejícím mrazivém počasí začne proudit teplý a vlhký vzduch, který přináší velkou oblačnost s deštěm v době, kdy zemský povrch ještě nestačil rozmrznout a ohřát se nad 0 °C. Zvláště zrádné je to v případech, kdy se inverze s mrazem a mrznoucím deštěm udržuje v některých uzavřených údolích nebo kotlinách, zatímco všude kolem je už dávno teplo a normální, nemrznoucí déšť, takže řidič jedoucí přes takovou oblast nic zlého netuší.
Podobně jako mrznoucí déšť působí mrznoucí mrholení. Rovněž způsobuje ledovku, ale většinou ne tak silnou, jako mrznoucí déšť. Nepříjemné však je, že může vzniknout přímo z husté mlhy nebo oblačnosti při teplotě mírně pod nulou a nevyžaduje vrstvu vzduchu s kladnou teplotou, takže se může objevit nečekaněji a překvapivěji než mrznoucí déšť. (Zajímavé je, že vodní kapičky nezmrznou v mracích a mlze ani při teplotách do minus deseti stupňů, výjimečně i nižších. Pak meteorologové hovoří o takzvané přechlazené vodě.)
Náledí
Náledí je ledová vrstva pokrývající zemský povrch, která vzniká postupným mrznutím (nepřechlazených) kapek deště nebo mrholení na povrchu země. Náledí vzniká též zmrznutím částečně nebo úplně roztátého sněhu při poklesu teploty pod bod mrazu. Vlivem denního chodu teploty brzy po západu slunce často namrzají mokré stopy po tajícím sněhu shrnutém k okraji vozovek a vedle náledí se takto tvoří i tzv. zmrazky. Tenká ledová vrstva se často tvoří také pod koly projíždějících vozidel uježděním souvislé sněhové pokrývky.
Náledí
Rozdíl mezi ledovkou a náledím spočívá ve způsobu jejich vzniku, avšak z hlediska jejich nebezpečnosti na komunikacích mezi nimi není zásadní rozdíl. Z hlediska možností tvorby ledu se příznivé podmínky vyskytují často na mostech a v prostorech ve slunečním stínu. Led může být velmi čirý a velice špatně rozpoznatelný a zároveň může být překryt sněhem.
Námraza
Námraza vzniká zmrznutím drobných kapek mrznoucí mlhy nebo oblaků při jejich styku s povrchem země, s povrchy objektů a předmětů o teplotě pod bodem mrazu. Námraza se však může tvořit i sublimací, tedy srážením vzdušné vlhkosti na dostatečně prochlazeném zemském povrchu a předmětech – tedy i bez přítomnosti mlhy nebo oblačnosti.
Při teplotách země v rozmezí mezi 0 až –3 °C vzniká tzv. průsvitná námraza, vytvářející hladkou, kompaktní, zpravidla průsvitnou usazeninu ledu s drsným povrchem. Svým vzhledem je podobná ledovce. Vytváří se poměrně pomalým zmrznutím kapek mlhy nebo oblaku, které před zmrznutím stačí vyplnit veškeré mezery na povrchu předmětů i mezi již zmrzlými kapkami. Je velmi přilnavá, odolává i silnému větru a od povrchu, na který přilnula, může být oddělena jen mechanickým rozbitím nebo táním.
Námraza
Při teplotách podloží mezi –2 až –10 °C vzniká z důvodů rychlého zmrznutí tzv. zrnitá námraza. Při rychlém zmrznutí se nestačí vyplnit vzduchové mezery na povrchu podloží a nebo mezi již zmrzlými kapkami. Vytváří se tak zrnitá, obvykle bílá usazenina v podobě sněhobílých trsů vláknité struktury, která je poměrně značně přilnavá, může však být snadno oddělena od podloží, na němž je usazena.
Námraza narůstá rychleji na hranách předmětů obrácených proti směru větru a to tím intenzivněji, čím vyšší je rychlost větru. Usazuje se především na větvích stromů, stožárech elektrického vedení, anténních systémech, na plotech, budovách apod., přičemž zároveň dává krajině romantický ráz. Při teplotách podloží pod –4 °C a s dalším poklesem teploty vzduchu významně klesá možnost vzniku námrazy a/nebo je pomalejší její nárůst, neboť současně klesá i obsah vlhkosti ve vzduchu.
Námraza
Značný vliv na tvorbu námrazy mají místní podmínky: projevuje se zejména rychlejší ochlazování mostů, přetrvávání námrazy v chladnějších a před větrem chráněných lesních úsecích, blízkost vodních ploch nebo expozice vůči teplému a vlhkému proudění.