Je možné, aby FBI za osm dní prozkoumala 650 000 zpráv z e-mailové aféry Clintonové?

Nově nalezené e-maily od nynější demokratické prezidentské kandidátky Hillary Clintonové z doby, kdy vedla americkou diplomacii, neukazují na žádné porušení zákonů, Federální úřad pro vyšetřování (FBI) tedy neplánuje Clintonovou stíhat. V neděli to Kongresu USA sdělil šéf FBI James Comey.

Nové e-maily našli vyšetřovatelé v počítači Anthonyho Weinera, manžela blízké spolupracovnice Clintonové Humy Abedinové. Jde o 650 tisíc e-mailů, které byly odeslány z jeho počítače, Clintonové jich směřovala jen malá část. O Weinera se policie zajímá kvůli jeho obscénní komunikaci s patnáctiletou dívkou.

Hillary Clintonová je vinna, ví to ona sama, ví to FBI, vědí to lidé. Teď je na Američanech, aby dali průchod spravedlnosti ve volbách 8. listopadu.
Donald Trump

Donald Trump i republikánský kandidát na viceprezidenta Mike Pence už vyjádřili rozhořčení nad tím, jak FBI svou práci vykonává – oba se shodli na tom, že není možné, aby FBI dokázala za pár dní poctivě projít všechny emaily. Na Twitteru to vyjádřil jeden z Trumpových podporovatelů, generál Michael T. Flynn:



Trump sám řekl v Michiganu jen pár hodin po vyjádření FBI: „Nemůžete přezkoumat 650 000 e-mailů za osm dní“. 

Oba se podle řady expertů mýlí, takové přezkoumání možné je, a dokonce ani objemem dat není zdaleka největší. Ve skutečnosti trvá přezkoumání takového množství e-mailů mnohem kratší dobu, než si republikánští kandidáti myslí. FBI totiž pochopitelně e-maily nečte, ale prozkoumává je pomocí digitálních analytických nástrojů.

Sledujte speciální vysílání na ČT24
Zdroj: ČT24

Serveru Wired poskytl rozhovor forenzní expert Jonathan Zdziarski, který se podobnými problémy zabývá: „Osm dní je víc než dost času na to, aby to dokázali zodpovědným způsobem.“

Nahrávám video
Amerikanista Lepš: Clintonová může vyhrát na počet voličů, ale nezíská celé volby
Zdroj: ČT24

V tomto případě měli experti FBI práci poměrně jednoduchou. Drtivá většina zpráv, které na počítači Anthonyho Weinera zadrželi, totiž nebyla určená Clintonové, šlo o jeho veškerou korespondenci z poslední doby. Stačilo tedy odfiltrovat pouze poštu pro ostatní a rázem ubylo několik set tisíc e-mailů.


NY Times uvádějí, že drtivá většina z dopisů pro Clintonovou byly zprávy, které úřad vyšetřoval již dříve, případně jejich kopie. Pokud je eliminovali, ubylo další velké množství dat k analýze. Tento fakt potvrdil také investigativní reportér NBC Tom Winter:


Zbytek e-mailů se hodnotil zřejmě pomocí digitálních forenzních nástrojů, jichž existuje celá řada, ať už komerčních, nebo dokonce volně šiřitelných. Známé jsou například Forensics Tool Kit nebo EnCase, který používá Ministerstvo vnitra České republiky, či desítky dalších. Jakou technologii má k dispozici FBI, se můžeme jen dohadovat.

Tyto programy umí rozpoznat, jaká témata se v mailech řeší, poznají klíčová slova, ale také frekvenci různých výrazů a podobně. Dokáží tak oddělit to, co se netýká tématu, od toho opravdu důležitého.

Svědectví renegáta

Jeff Jarvis, americký novinář a učitel žurnalistiky, se zeptal přes Twitter toho nejpovolanějšího – Edwarda Snowdena, IT specialisty proslulého tím, že vynesl z CIA masivní balík údajů a dal ho k dispozici veřejnosti. Také muž, který rozhodně nemá důvod mít americké demokraty v oblibě, se vyjádřil jednoznačně:

Jeden z nejcitovanějších expertů na kybernetickou bezpečnost, Robert Graham (dokázal například předpovědět nedávný útok vedený přes internet věcí), na svém blogu Errata Security uvedl, že opravdová záhada je úplně jinde: „Otázka nestojí, jestli FBI mohla prozkoumat všechny ty e-maily za osm dní, ale proč to neudělala za jeden nebo dva dny.“
Na Twitteru se nyní množí reakce, které si z FBI utahují, a instituce u expertů na kyberbezpečnost poněkud ztrácí důvěru. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 6 hhodinami

Zelená vlna míří na sever. Němečtí vědci popsali, jak změna klimatu mění lesy

Lesy podstupují řadu proměn. Některé jsou sezonní, jiné dlouhodobější a souvisejí s klimatem. Nová studie teď popsala, jak se posouvají linie stromů směrem k severu – a to včetně míst, kde to vědci nepředpokládali.
před 9 hhodinami

Slunce migrovalo ze srdce galaxie s hvězdnými dvojčaty, naznačuje výzkum

Slunce se narodilo v centru Mléčné dráhy, tedy v ideálních podmínkách pro vznik hvězd. Pak se ale přesunulo do míst, kde jsou nejlepší podmínky pro vznik života. Ukazuje to nová studie založená na datech z evropské družice.
před 11 hhodinami

Zoo se mění v domovy zvířecích důchodců. Nutí je to i k utrácení zdravých kusů

Několik trendů vede společně k tomu, že zoologické zahrady chovají stále víc přestárlých zvířat a nemají kvůli tomu prostory pro rozmnožování těch důležitých. Popsala to rozsáhlá zahraniční studie, ale trend potvrdily pro ČT24 i některé české zoo.
včera v 09:03

Alternativní Nobelovy ceny končí v USA. Míří do země, která dala světu Einsteina a kukačky

Udělování humoristických Ig Nobelových cen se po více než třiceti letech přesune ze Spojených států do Švýcarska. Zakladatel akce Marc Abrahams už totiž nepovažuje USA za bezpečnou zemi pro hosty cen. Abrahams uvedl, že za rozhodnutím stojí vývoj ve Spojených státech za poslední rok, což odpovídá návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
14. 3. 2026

Déšť jako zbraň. Vojenská meteorologie je pro moderní války zásadní

Vliv meteorologie na vojenské konflikty je zásadní, ale veřejností mnohdy podceňovaný. Přitom bez špičkové předpovědi počasí se nedá žádný moderní konflikt vyhrát.
13. 3. 2026

Čeští vědci využívají AI k hledání „překlepů“ v mozku

Najít v mozku drobné problémy, které mohou jednou přerůst třeba v Alzheimerovu chorobu, to je cílem výzkumu Milana Němého z ČVUT. Využití při tom má umělá inteligence.
13. 3. 2026

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Načítání...