Lidé, kteří používají Facebook, žijí déle, potvrzuje výzkum

Z hlediska délky života existuje souvislost mezi délkou dožití a používáním sociálních sítí. Dokazují to data ze studie, která sledovala chování 12 milionů uživatelů Facebooku.

Autoři práce hned na úvod upozorňují, že tato práce ukazuje souvislost mezi délkou života a sociálními sítěmi. Ale neprokazuje, že používání Facebooku délku života prodlužuje. Jak to tedy celé funguje?

Výsledky studie vlastně jen potvrzují to, co lékaři vědí již řadu let: Lidé se silnějšími a kvalitnějšími sociálními vazbami žijí déle. Nová práce jen prokazuje, že stejná pravidla se týkají nejen fyzického světa, ale projevují se i ve virtuálním světě sociálních médií, konkrétně Facebooku.

Čím více fotografií, tím delší život
Zdroj: PNAS

Vědci William Hobbs a James Fowler dostali pro svůj výzkum údaje přímo od Facebooku, takže mohli využít data o 12 milionech uživatelů této sítě z celé Kalifornie. „On-line kontakty jsou podle naší práce zdravé, když jsou přiměřené a pouze doplňují kontakty s lidmi v normálním světě,“ uvedl Hobbs. „Pouze extrémní doba pobytu na Facebooku nebo hodně přátel na sociální síti a současně velmi málo v reálném životě se ukázaly být jako problematickými,“ dodal Fowler. Výsledky jejich práce vydal odborný časopis Proceedings of the National Academy of Sciences.

Se spoustou dat se pracuje snadno

Autoři srovnávali údaje, jež jim poskytl Facebook, s daty z kalifornského ministerstva zdravotnictví. Veškeré informace byly v průběhu výzkumu anonymizovány.

Vědci studovali on-line aktivitu uživatelů za dobu šesti měsíců – přitom věděli, kteří lidé z této skupiny později zemřeli, a kteří nikoliv. Vždy se potom srovnávaly údaje osob podobného stáří a stejného pohlaví.

1 minuta
Facebook má nová lajkovací tlačítka
Zdroj: ČT24

První, co na vědce z obrovského množství dat vypadlo, byl velký rozdíl v dožitém věku. Lidé, kteří používali Facebook, měli v jednom roce o 12 procent nižší šanci, že zemřou, než lidé, již tuto sociální síť nevyužívali. Podle vědců je tak velký rozdíl založen především na demografii uživatelů Facebooku – ti, kteří nemají ani přístup k internetu, žijí v natolik špatných socio-ekonomických podmínkách, že se logicky dožívají nižšího věku.

Vědce zajímalo, jaký vliv má na délku života počet přátel a intenzita i struktura komunikace na Facebooku. Hledali tedy potvrzení hypotézy, že lidé, kteří častěji komunikují na sociální síti, žijí déle. V tomto případě přihlíželi raději i k dalším faktorům, například k tomu, zda přistupují na Facebook z počítače nebo mobilního telefonu (to je znakem vyššího socio-ekonomického statusu).

Výsledek? Lidé s průměrně nebo nadprůměrně rozsáhlou sítí facebookových přátel žili déle než ti, kteří patřili mezi 10 procent uživatelů s nejmenším počtem „přátel“. To velmi dobře odpovídá klasickým studiím, jež popisují obdobné výsledky u „off-line“ přátelství. Vůbec nejdelší život vycházel u těch uživatelů, již ve svých příspěvcích odkazovali na mimo-facebookovou aktivitu. To autoři práce odvozovali z počtu nahraných fotografií. Naopak typické příznaky čistě facebookového života byly dlouhé příspěvky na zdi. Takoví uživatelé měli zase délku života o něco kratší.

Velmi silnou váhu měla i další drobnost: Vědci totiž mohli analyzovat i to, zda lidé získávají facebookové přátele tím, že sami někoho požádají, anebo někdo žádá je. Jednoznačně v délce života vítězili ti, kteří byli o přátelství žádáni – tedy lidé s rozsáhlou off-line sociální sítí. Vědce ale překvapilo, že lidé, již sami o přátelství žádali, se v jejich grafech nijak statisticky neprojevili. Je to špatně proto, že se zdá, že nefunguje klasické doporučení lékařů „tak prostě jděte mezi lidi a najděte si nějaké přátele“.

Co je příčinou čeho? Otázka se složitou odpovědí

Asociace mezi délkou života a sociální aktivitou je sice pozorována již dlouho, ale vědci si nejsou jistí, co je vlastně příčinou a co následkem. Poprvé na ni upozornila již roku 1979 Lisa Berkmanová a od té doby byl tento výsledek mnohokrát potvrzen.

Existuje řada hypotéz a teorií, které se na problém dívají z různých úhlů a dospívají k odlišným závěrům. Je možné, že životní styl s mnoha přáteli je prospěšný, je možné, že samotné přátelení se je pro organismus nějak chemicky výhodné. Další teorie uvažují nad tím, že staří lidé s více přáteli mají lepší péči než ti osamělí, nebo nad tím, že dlouhověkost sama o sobě přitahuje ostatní. Vědecké shoda však neexistuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Země se točí rychleji, vědci zvažují negativní sekundu

Rotace Země se od začátku měření stále zrychluje. Za celou tu dobu se kolem své osy nikdy neotáčela tak rychle jako v posledních několika letech. Délka dne se kvůli tomu nepatrně zkracuje a ve hře je takzvaná negativní sekunda. Její zavedení může mít dalekosáhlé důsledky kvůli způsobu, jak funguje výpočetní technika a jakým spolu komunikují počítače po celém světě.
před 2 hhodinami

Putování losa Emila sleduje celé Česko. Ve známém prostředí je ale jako duch, říká zoolog

Los evropský, kterého lidé pojmenovali Emil, nadále bloudí Českem. Zvíře se stalo nečekaným hrdinou sociálních sítí i miláčkem venkova. Objevilo se totiž na místech, kde by ho málokdo čekal – tento týden třeba na frekventované křižovatce v Želechovicích nad Dřevnicí, kde museli zasáhnout policisté a doprovodit ho zpět do lesa. Podle odborníků zřejmě dorazil z Polska, kde je těchto majestátních zvířat víc. „Byli bychom rádi, kdyby dorazil na Šumavu a posílil tamní mikropopulaci,“ řekl v pořadu Události, komentáře, který moderovala Jana Peroutková, zoolog Národního parku Šumava Jan Mokrý.
před 11 hhodinami

Vědci odhalili v oceánu „šokující množství“ nanoplastů

Když studie odhadovaly, kolik plastů lidstvo produkuje a kolik jich proniká do přírody, narazili už před roky na záhadu: desítky milionů tun umělých hmot chybí. Teď je zřejmě našli, v podobě miniaturních umělohmotných částeček ve vodě.
před 19 hhodinami

Před třiceti lety objevili dva amatéři kometu Hale-Bopp. Přinesla poznání, ale i smrt

Blížil se konec tisíciletí, doba chrlila převratné vynálezy a lidé se obávali konce světa. A do toho se na nebi objevila do té doby neznámá kometa, která byla vidět pouhým okem. Vyvolala obrovské pozdvižení nejen mezi vědci, ale také u široké veřejnosti. První si jí všimli dva amatérští astronomové v noci na 23. července 1995.
před 21 hhodinami

Krkonošská tundra zaniká, vědci usilují o záchranu unikátních druhů

Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) zkouší nové postupy v péči o rostlinné druhy v krkonošské tundře ohrožené klimatickou změnou. Hlavním cílem je zachovat zejména populaci endemické kvetoucí rostliny všivce krkonošského, který kromě Krkonoš nikde jinde na světě neroste.
včera v 10:23

Diskuze o tom, kam svrhnout první atomovou bombu, trvaly měsíce

Když se stal Harry S. Truman americkým prezidentem, zjistil, že musí učinit jedno z nejtěžších rozhodnutí. Rozhodnutí, které mohlo připravit o život statisíce lidí, ale také miliony životů zachránit. A to ohledně atomové bomby.
23. 7. 2025

Blesky ročně zničí nečekaně hodně stromů, ukazuje model. Situace se má zhoršovat

Blesky mají na lesy mnohem větší vliv, než se dosud předpokládalo. Vědci z Technické univerzity v Mnichově vypracovali nové modely, pomocí nichž odhadují, jak velký počet blesků stromy zasáhne a jak velký dopad tento meteorologický jev na lesy má.
23. 7. 2025

Itálie krotí západonilskou horečku. Zdomácněla a počítat s ní musí i Česko

Úřady v italském regionu Lazio, který zahrnuje Řím a jeho okolí, se snaží zabránit dalšímu šíření západonilské horečky. V provincii Latina zemřela seniorka, která se západonilskou horečkou nakazila v polovině tohoto měsíce. Ve vážném stavu jsou v provincii nejméně dva další nakažení muži. Nemoc se tam kvůli měnícímu se klimatu stává běžnou a rizikovější varianta viru už se objevuje i v částech Česka.
23. 7. 2025
Načítání...