Zažehl brzdicí motory a umlkl. Osud modulu Schiaparelli na Marsu je neznámý

5 minut
Horizont ČT24: Nejistota kolem mise ESA na Mars
Zdroj: ČT24

Proč se odmlčel modul Schiaparelli, který měl přistát na Marsu? Evropská kosmická agentura (ESA) se snaží zjistit, co se s ním stalo. Misi celkově ovšem považuje za úspěch.

Zpočátku se včera zdálo, že všechno probíhá zcela podle plánů, které měla mise ExoMars 2016 splnit. Pak se ale něco pokazilo – co přesně, to ESA stále ještě zkoumá.

Víme, že nic nevíme, zní ve zkratce výstup z tiskové konference Evropské kosmické agentury. Na první pohled to vypadá jako jasný neúspěch: Modul EDM, jenž měl včera vpodvečer přistát na Marsu, se v průběhu mise odmlčel. ESA zpočátku uklidňovala, že signál ještě přijde, ale nestalo se to ani v průběhu noci. Ve čtvrtek ráno ESA svolala tiskovou konferenci, na níž popsala, co už se jí podařilo zjistit.

Máme data, máme výsledky testů – jsem velmi šťastný.
Johann Wörner
ředitel ESA

ESA pokládá misi za úspěch, to nejdůležitější se totiž podařilo: evropská sonda TGO (Trace Gas Orbiter) vybavená 100 kilogramy měřicích přístrojů se dostala na naplánovanou oběžnou dráhu kolem Marsu a bude schopná fungovat řadu dalších let. „Ahoj Země! Chyběla jsem ti?“ podělila se ESA na Twitteru se vzkazem TGO poté, co po obletu planety potvrdila, že se dostala na plánovanou oběžnou dráhu:

Jejími hlavními úkoly bude shromažďování dat a roku 2020 bude také fungovat jako retranslační družice pro misi ExoMars 2020.

Sonda se chová, jak má, vědeckou část mise bude schopná zahájit už někdy v průběhu příštího roku, kdy se dostane na oběžnou dráhu tak, aby mohla ideálně sledovat povrch planety.

Proč mlčí Schiaparelli?

Mediální pozornost se však soustředila více na vědecky méně důležitou část mise – tedy na přistání modulu EDM Schiaparelli. Ředitel ESA Johann Wörner popsal, že hlavním úkolem tohoto modulu bylo nasbírat co nejvíce dat o průběhu přistání. A to se podařilo. Zda už přistání samotné dopadne dobře nebo špatně, není podle ESA v podstatě tak důležité. Vědci v kosmické agentuře dostávali data o sestupu modulu celou dobu od okamžiku, kdy vystoupil do atmosféry Rudé planety i během něj. „Údaje naznačují, že modul úspěšně splnil většinu z kroků, které během šestiminutového sestupu splnit měl. Tedy zpomalování o atmosféru, použití tepelného štítu i padáku,“ uvádí ESA.

Takhle mělo vypadat dosednutí sondy na Mars:

Ale krátce předtím, kdy měl modul dosednout na povrch, přestala další data přicházet. Pozdější analýzy ukázaly, že už během zpomalování padákem se některé údaje lišily od těch předpokládaných. Jisté také je, že modul dokázal i zažehnout přistávací motory, jen se neví, jak dlouho přesně to trvalo – také na to ale ještě možná odpoví další výzkum.

I neúspěšné přistání je pro agenturu vlastně velmi zásadní: „Hlavním úkolem Schiaparelliho bylo otestovat evropské přistávací technologie. Záznam dat během sestupu byl důležitou součástí tohoto procesu a pro budoucnost je nyní velmi důležité, abychom z nasbíraných údajů zjistili, co se stalo,“ uvedla agentura v tiskovém prohlášení. Při dalších misích se tak budou v ESA moci poučit z chyb a vyvarovat se nástrah, které Mars připravil.

Wörner na dnešní tiskové konferenci dodal, že mise by každopádně měla být považována za úspěšnou, protože se modulu podařilo odeslat velké množství dat, než se odmlčel.

Spekulace začínají

Thierry Blancquaert z Evropské kosmické agentury, která spolu s ruským Roskosmosem sondu na rudou planetu vyslala, v noci na dnešek agentuře AFP řekl, že modul Schiaparelli mohl při přistání na Marsu vrazit do skály, nebo skončit v kráteru. Blancquaert nevylučuje ani to, že aparát sice v pořádku přistál, ale není schopen komunikovat. „Nejsem velmi optimistický,“ prohlásil Blancquaert.

Český expert Pavel Toufar popisuje, co se doopravdy stalo, takto: „K vyhození z ochranné schránky došlo podle analýzy dříve, než v 1100 metrech, a co je ovšem nejpodstatnější, brzdicí trysky sice začaly pracovat, ale na pouhé 3 až 4 sekundy. Přitom bylo stanoveno, že budou pracovat 29 sekund a během této doby sníží sestupovou rychlost z 250 km/h tak, že ve výšce kolem 2 metrů nad povrchem bude menší než 4 km/h.

Z toho plyne jediné. Následoval neřízený pád modulu Schiaparelli z výšky přes 1100 metrů a příliš tvrdý dopad na povrch Marsu. Přestože je naprosto minimální šance, že modul dosedl na Mars nepoškozený, budou podniknuty pokusy o možné zachycení signálů z modulu ve chvílích, kdy nad místem přistání budou přelétat družicové sondy ESA i NASA.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 6 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 6 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 23 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
včera v 14:38

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
včera v 11:30

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
včera v 10:02

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
včera v 07:00

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...