Flétňáci hnízdí a útočí. Shazují Australany z kol

Australanům se během září a října vždy výrazně zkomplikuje život. Začalo hnízdění flétňáků, což tyto chytré ptáky pravidelně mění na agresivní despoty.

Jsou to scény, na jaké jsou lidé zvyklí spíše ze slavného Hitchcockova hororu Ptáci: Na cyklistu jedoucího po silnici se bez varování zezadu snese pták velikosti vrány, zatne mu drápy do ramene nebo ho začne klovat do hlavy. Seznamte se s flétňákem australským:

Problém v soužití mezi druhy

  • Flétňáci jsou původním australským druhem, který je chráněný, takže je zakázáno jim jejich útoky jakkoliv oplácet.

Flétňák australský vypadá jako naše straka, je s ní však příbuzný jen velmi vzdáleně. Jde o jedny z nejinteligentnějších ptáků, které biologové studovali, jejich inteligence má však také řadu nevýhod. V době hnízdění se totiž flétňáci stávají vysoce teritoriálními a jakékoliv přiblížení k hnízdu si vyhodnocují jako útok. Během dvou měsíců nalétávají na cokoliv, co pokládají za riziko pro své hnízdo. A protože flétňáci žijí ve městech, stávají se jejich cílem nejčastěji lidé.

Austrálie se v této době mění na velmi bizarní zemi. Flétňáci totiž útočí na člověka téměř vždy jen zezadu, a tak Asutralané používají spoustu podivných způsobů, jak je přechytračit. Například tím, že si na zadní část hlavy připevňují falešné obličeje (nebo jen sluneční brýle). Druhou obranou je vylepšit si cyklistickou helmu různými tyčemi, výrůstky nebo trubičkami – ptáci se pak vrhnou spíše na ně než přímo na helmu:


Pěší zase na hlavě nosí kelímky od zmrzliny, ty se používají v ochraně před agresivními ptáky už asi dvacet let. Někteří Australné nedají dopustit na figuríny flétňáků, které nosí na hlavě. Pták si pak myslí, že tento člověk je už cílem útoku jiného flétňáka a nechají ho na pokoji.

Vznikla také speciální stránka, online mapa i aplikace, které varují před útoky tím, že ukazují, kde jsou umístěna jednotlivá hnízda a kde je kolize s naštvaným opeřencem nejpravděpodobnější.

Jako v hororu

Může to působit až komicky, ale ve skutečnosti jsou útoky flétňáků pro Austrálii značným problémem. Každoročně jsou jich tisícovky, již letos úřady hlásí přes 2600. Nejčastějšími cíli jsou cyklisté a motorkáři – útok robustního ptáka s rozpětím křídel až 85 centimetrů může snadno smést dítě z kola.

Zatímco na chodce ptáci zaútočí, jen když se k jejich hnízdu přiblíží asi na 50 metrů, na cyklistu se flétňák vrhá už 300 metrů od hnízda. Protože jsou tito ptáci výjimečně inteligentní, umí si zapamatovat i konkrétní lidské obličeje. Poslíčci, kurýři a další, kdo se k jejich hnízdům přibližují častěji, se stávají cílem prakticky automaticky.

Australské nemocnice každoročně ošetří stovky lidí se zraněními při pádu z kola nebo motorky, další stovky Australanů utrpí různě vážná poranění očí. Studie v odborném časopise ABC Science tvrdí, že takový nepříjemný střet zažilo 90 procent mužů a 72 procent žen.

Ekologická nerovnováha

Studiu flétňáků a jejich konfliktům s lidmi se věnuje biolog profesor Darryl Jones z Griffithovy univerzity v Brisbane. V knize Magpie alert popisuje, že celý problém je způsoben tím, jak blízko ptáci a lidé ve městech vedle sebe žijí.

Lidská obydlí pronikají do blízkosti míst, kde dříve flétňáci přebývali bez kontaktu s člověkem. Současně ale civilizace plodí tolik odpadků, že to těmto ptákům zajišťuje dostatek potravy, takže se jim poblíž lidí vlastně většinu roku líbí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 10 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 12 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 12 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 15 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 16 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 19 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...