Flétňáci hnízdí a útočí. Shazují Australany z kol

Australanům se během září a října vždy výrazně zkomplikuje život. Začalo hnízdění flétňáků, což tyto chytré ptáky pravidelně mění na agresivní despoty.

Jsou to scény, na jaké jsou lidé zvyklí spíše ze slavného Hitchcockova hororu Ptáci: Na cyklistu jedoucího po silnici se bez varování zezadu snese pták velikosti vrány, zatne mu drápy do ramene nebo ho začne klovat do hlavy. Seznamte se s flétňákem australským:

Problém v soužití mezi druhy

  • Flétňáci jsou původním australským druhem, který je chráněný, takže je zakázáno jim jejich útoky jakkoliv oplácet.

Flétňák australský vypadá jako naše straka, je s ní však příbuzný jen velmi vzdáleně. Jde o jedny z nejinteligentnějších ptáků, které biologové studovali, jejich inteligence má však také řadu nevýhod. V době hnízdění se totiž flétňáci stávají vysoce teritoriálními a jakékoliv přiblížení k hnízdu si vyhodnocují jako útok. Během dvou měsíců nalétávají na cokoliv, co pokládají za riziko pro své hnízdo. A protože flétňáci žijí ve městech, stávají se jejich cílem nejčastěji lidé.

Austrálie se v této době mění na velmi bizarní zemi. Flétňáci totiž útočí na člověka téměř vždy jen zezadu, a tak Asutralané používají spoustu podivných způsobů, jak je přechytračit. Například tím, že si na zadní část hlavy připevňují falešné obličeje (nebo jen sluneční brýle). Druhou obranou je vylepšit si cyklistickou helmu různými tyčemi, výrůstky nebo trubičkami – ptáci se pak vrhnou spíše na ně než přímo na helmu:


Pěší zase na hlavě nosí kelímky od zmrzliny, ty se používají v ochraně před agresivními ptáky už asi dvacet let. Někteří Australné nedají dopustit na figuríny flétňáků, které nosí na hlavě. Pták si pak myslí, že tento člověk je už cílem útoku jiného flétňáka a nechají ho na pokoji.

Vznikla také speciální stránka, online mapa i aplikace, které varují před útoky tím, že ukazují, kde jsou umístěna jednotlivá hnízda a kde je kolize s naštvaným opeřencem nejpravděpodobnější.

Jako v hororu

Může to působit až komicky, ale ve skutečnosti jsou útoky flétňáků pro Austrálii značným problémem. Každoročně jsou jich tisícovky, již letos úřady hlásí přes 2600. Nejčastějšími cíli jsou cyklisté a motorkáři – útok robustního ptáka s rozpětím křídel až 85 centimetrů může snadno smést dítě z kola.

Zatímco na chodce ptáci zaútočí, jen když se k jejich hnízdu přiblíží asi na 50 metrů, na cyklistu se flétňák vrhá už 300 metrů od hnízda. Protože jsou tito ptáci výjimečně inteligentní, umí si zapamatovat i konkrétní lidské obličeje. Poslíčci, kurýři a další, kdo se k jejich hnízdům přibližují častěji, se stávají cílem prakticky automaticky.

Australské nemocnice každoročně ošetří stovky lidí se zraněními při pádu z kola nebo motorky, další stovky Australanů utrpí různě vážná poranění očí. Studie v odborném časopise ABC Science tvrdí, že takový nepříjemný střet zažilo 90 procent mužů a 72 procent žen.

Ekologická nerovnováha

Studiu flétňáků a jejich konfliktům s lidmi se věnuje biolog profesor Darryl Jones z Griffithovy univerzity v Brisbane. V knize Magpie alert popisuje, že celý problém je způsoben tím, jak blízko ptáci a lidé ve městech vedle sebe žijí.

Lidská obydlí pronikají do blízkosti míst, kde dříve flétňáci přebývali bez kontaktu s člověkem. Současně ale civilizace plodí tolik odpadků, že to těmto ptákům zajišťuje dostatek potravy, takže se jim poblíž lidí vlastně většinu roku líbí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 19 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 21 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...