Flétňáci hnízdí a útočí. Shazují Australany z kol

Australanům se během září a října vždy výrazně zkomplikuje život. Začalo hnízdění flétňáků, což tyto chytré ptáky pravidelně mění na agresivní despoty.

Jsou to scény, na jaké jsou lidé zvyklí spíše ze slavného Hitchcockova hororu Ptáci: Na cyklistu jedoucího po silnici se bez varování zezadu snese pták velikosti vrány, zatne mu drápy do ramene nebo ho začne klovat do hlavy. Seznamte se s flétňákem australským:

Problém v soužití mezi druhy

  • Flétňáci jsou původním australským druhem, který je chráněný, takže je zakázáno jim jejich útoky jakkoliv oplácet.

Flétňák australský vypadá jako naše straka, je s ní však příbuzný jen velmi vzdáleně. Jde o jedny z nejinteligentnějších ptáků, které biologové studovali, jejich inteligence má však také řadu nevýhod. V době hnízdění se totiž flétňáci stávají vysoce teritoriálními a jakékoliv přiblížení k hnízdu si vyhodnocují jako útok. Během dvou měsíců nalétávají na cokoliv, co pokládají za riziko pro své hnízdo. A protože flétňáci žijí ve městech, stávají se jejich cílem nejčastěji lidé.

Austrálie se v této době mění na velmi bizarní zemi. Flétňáci totiž útočí na člověka téměř vždy jen zezadu, a tak Asutralané používají spoustu podivných způsobů, jak je přechytračit. Například tím, že si na zadní část hlavy připevňují falešné obličeje (nebo jen sluneční brýle). Druhou obranou je vylepšit si cyklistickou helmu různými tyčemi, výrůstky nebo trubičkami – ptáci se pak vrhnou spíše na ně než přímo na helmu:


Pěší zase na hlavě nosí kelímky od zmrzliny, ty se používají v ochraně před agresivními ptáky už asi dvacet let. Někteří Australné nedají dopustit na figuríny flétňáků, které nosí na hlavě. Pták si pak myslí, že tento člověk je už cílem útoku jiného flétňáka a nechají ho na pokoji.

Vznikla také speciální stránka, online mapa i aplikace, které varují před útoky tím, že ukazují, kde jsou umístěna jednotlivá hnízda a kde je kolize s naštvaným opeřencem nejpravděpodobnější.

Jako v hororu

Může to působit až komicky, ale ve skutečnosti jsou útoky flétňáků pro Austrálii značným problémem. Každoročně jsou jich tisícovky, již letos úřady hlásí přes 2600. Nejčastějšími cíli jsou cyklisté a motorkáři – útok robustního ptáka s rozpětím křídel až 85 centimetrů může snadno smést dítě z kola.

Zatímco na chodce ptáci zaútočí, jen když se k jejich hnízdu přiblíží asi na 50 metrů, na cyklistu se flétňák vrhá už 300 metrů od hnízda. Protože jsou tito ptáci výjimečně inteligentní, umí si zapamatovat i konkrétní lidské obličeje. Poslíčci, kurýři a další, kdo se k jejich hnízdům přibližují častěji, se stávají cílem prakticky automaticky.

Australské nemocnice každoročně ošetří stovky lidí se zraněními při pádu z kola nebo motorky, další stovky Australanů utrpí různě vážná poranění očí. Studie v odborném časopise ABC Science tvrdí, že takový nepříjemný střet zažilo 90 procent mužů a 72 procent žen.

Ekologická nerovnováha

Studiu flétňáků a jejich konfliktům s lidmi se věnuje biolog profesor Darryl Jones z Griffithovy univerzity v Brisbane. V knize Magpie alert popisuje, že celý problém je způsoben tím, jak blízko ptáci a lidé ve městech vedle sebe žijí.

Lidská obydlí pronikají do blízkosti míst, kde dříve flétňáci přebývali bez kontaktu s člověkem. Současně ale civilizace plodí tolik odpadků, že to těmto ptákům zajišťuje dostatek potravy, takže se jim poblíž lidí vlastně většinu roku líbí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 6 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
před 8 hhodinami

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
před 10 hhodinami

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
před 13 hhodinami

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
včeraAktualizovánovčera v 17:53

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
včera v 17:09

Svoboda roky trénoval. Ve vesmíru provede řadu experimentů

Aleš Svoboda poletí do vesmíru nejen jako pasažér, ale přímo jako pilot. Jako špičkový pilot stíhacích letadel k tomu má ty nejlepší předpoklady. Jeho mise ale nebude spočívat jen v řízení. Svoboda hlavně bude dohlížet na celou řadu vědeckých experimentů.
včera v 15:54

Psychická pohoda českých dětí se zhoršuje. Šťastně se cítí polovina

Psychická pohoda dětí a dospívajících v tuzemsku se zhoršuje, šťastně se cítí asi polovina z nich. Více než 60 procent dětí zároveň tráví on-line více času, než by chtěly, vyplývá z průzkumu Mladé hlasy 2026, jehož hlavní závěry nyní odborníci představili v Praze na konferenci zaměřené na duševní zdraví. Výzkum UNICEF ČR realizuje od roku 2001, letos se konal poosmé. Zapojilo se do něj 1012 dětí ve věku od devíti do 17 let.
včera v 14:50
Načítání...