Za Velkým bariérovým útesem se skrýval ještě jeden. Objevili ho až letos

Dá se v 21. století přehlédnout přírodní památka velká jako 20 Krkonošských národních parků? Odpověď zní ano.

  • Velký bariérový útes lemuje severovýchodní pobřeží Austrálie v délce více než 2000 kilometrů. Je to největší komplex korálových útvarů na světě a jeden z největších magnetů, který láká turisty do Austrálie. Tvoří ho 2600 oddělených korálových útesů a 300 korálových ostrůvků.

Australský Velký bariérový útes je jakousi přírodní obdobou Velké čínské zdi: každý si je představuje jako neporušené a souvislé. Ale přitom se oba skládají z mnoha menších dílů – je to hustá síť jednotlivostí, které tvoří celek. Velký bariérový útes je jedinou konstelací živočichů na Zemi, která je viditelná i z Měsíce. 

„Nový“ korálový útes leží jen kousek od toho starého. Biologové již 30 let věděli o jeho částech, ale že tvoří jednotlivé skupinky propojený celek, to popsali biologové z Univerzity Jamese Cooka až nyní. Nově objevený útes se skládá z asi 300 metrů velkých kopečků ve tvaru vdolků. Ty pak dohromady tvoří obrovský geologicko-biologický útvar o velikosti asi šest tisíc kilometrů čtverečních.

Obří vdolky jsou tvořené silně zvápenatělými stélkami zelené mořské řasy Halimeda. Ta používá „zkamenělé“ části jako ochranu pro živé části před nočními býložravci – jakmile zapadne slunce, stahují se živé části řasy hluboko dovnitř zvápenatělé stélky.

„Věděli jsme o těchto geologických strukturách v severní části Velkého bariérového útesu už řadu let, konkrétně asi od roku 1970. Ale až doposud jsme neznali jejich ohromný počet, rozměry a neviděli jsme celkový pohled na ně,“ popsal spoluautor studie Robin Beaman ve zprávě o projektu. „Hlubší patra mořského dna za známou částí korálového útesu nás opravdu překvapila. Nové údaje dokazují, že velikost tohoto hlubokého útesu je nejméně třikrát větší, než se vědci doposud domnívali. Táhne se od oblasti severně od Port Douglas až po Torresův průliv.“

Moderní technologie pod hladinou

LiDAR (Light Detection And Ranging, také LADAR) je metoda dálkového měření vzdálenosti na základě výpočtu doby šíření pulsu laserového paprsku odraženého od snímaného objektu. LiDAR lze mimo jiné použít pro měření vzdálenosti, mapování terénu nebo měření vlastností atmosférických jevů.

ZDROJ: Česká astronomická společnost

Tým, který objev oznámil, využíval ty nejmodernější technické prostředky – například přístroj LiDAR. Vědci pomocí něj z letadla Australského královského námořnictva mohli podrobně změřit, jaké jsou rozměry útesu. 

Vědci nebyli schopni zatím potvrdit, jestli nově nalezený útes také trpí podobnou krizí jako Velký bariérový. Plných 93 procent Velkého bariérového útesu je totiž již zasaženo blednutím korálů, které signalizuje jejich postupný úhyn. Uvedli to v dubnu australští vědci, podle nichž bude pravděpodobně polovina korálů útesu nakonec zničena.

Barvu útesu dodávají řasy, které také korálům dopravují výživné látky z mořské vody a díky nimž korálové kolonie rostou. Když je voda v oceánu příliš teplá, koráli se začnou řas zbavovat. Lehce vybledlí koráli se mohou při poklesu teploty vody ještě vzpamatovat, hůře postižení „hladovějící“ koráli jsou náchylnější k nemocem a umírají.

Podle našich odhadů je téměř 50 procent korálů již mrtvých nebo umírá.
Terry Hughes
australský mořský biolog

Australské úřady svádějí blednutí Velkého bariérového útesu především na klimatický jev El Niňo, který byl v letech 2015–2016 jedním z nejsilnějších za posledních 20 let. Moře se v důsledku jevu El Niňo otepluje, což vadí korálům, kteří potřebují pro život stálou teplotu vody.

Podle ekologů je ale rovněž na vině globální oteplování planety způsobené lidskou činností. Austrálie patří k zemím s největším množstvím emisí uhlíku na obyvatele, protože při výrobě elektřiny spoléhá na tepelné elektrárny, připomněla agentura Reuters.

Nejhůře zasažena je severní část útesu, jižní část má prý naopak naději, že by se mohla rychle vzpamatovat. Podívejte se, jak vypadá část zasažená blednutím:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 12 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 14 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 16 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 16 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 17 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 19 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...