Zvíře strana 2 z 3

Domácí i divoká zvířata ve Francii trpí kvůli rozsáhlým lesním požárům na jihozápadě země. Zvířata uvěznily plameny nebo dým, řada jich nepřežila, některá plameny vyhnaly do vylidněných měst. O dopadech požárů v departementu Gironde okolo Bordeaux píše server stanice BFM TV. Situace v některých regionech na jihu Evropy se však začíná pomalu zlepšovat. Například evakuovaní obyvatelé španělské obce Cebreros se už mohli vrátit do svých domovů.

V zoo na Svatém Kopečku v Olomouci v pátek uhynul téměř sedmnáctiletý lev berberský Šimon. Podle ošetřovatelů trpěl mimo jiné chronickými potížemi pohybového aparátu. Přesná příčina jeho úhynu zatím není jasná, mohlo se ale jednat o akutní infekci. Lev Šimon byl samcem s největším počtem odchovaných mláďat, která se v zoologických zahradách na celém světě narodila, byl otcem šesti lvíčat.

V okolí Prahy i v neděli pokračovalo pátrání po medvědovi, který se hledá už od pátku. Svědek zvíře údajně v neděli viděl v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi. V okolí města dokonce létal i vrtulník s termovizí, doposud se ale žádné stopy po medvědovi najít nenašlo. Do akce se podle policejního mluvčího Pavla Truxy zapojili také místní myslivci.

Praha připravuje novelu vyhlášky o ochraně veřejné zeleně, která řeší úpravu volného pohybu psů. Hlavní město trvá na tom, že míst, kde je možné psy venčit, neubude. Tvrdí dokonce, že by jich mělo být ještě víc. Současně ale pražský magistrát uznává, že takových prostranství je málo v centru města, to ale není vyhláškou, může za to hustá zástavba.

V Rakousku hygienici zaznamenali největší přírůstek od začátku pandemie. Od pondělí proto vláda zavede plošnou uzávěru, trvat bude nejvýše dvacet dní a zakázané budou turistické cesty ze zahraničí. Od 1. února bude navíc očkování proti covidu-19 povinné. Počty nakažených stoupají v Německu, Maďarsku, Francii i Nizozemsku. Bavorsko kvůli koronaviru zavírá na nejméně tři týdny bary a kluby, adventní trhy nebudou. Podobná opatření aplikuje i Sasko. Ve slovenských nemocnicích se za měsíc ztrojnásobil počet pacientů s covidem-19. Evropská léková agentura doporučila léčbu některých dospělých covidovou pilulkou firmy Merck. V USA dostanou posilující dávku všichni dospělí, ne jen ti z rizikových skupin.

Dobrovolníkům se na jihu Čech letos podařilo zachránit před smrtí pod kombajny a sekačkami až dvě stě srnčat. Spolku Stop sečení srnčat nově pomáhají také drony, které monitorují pole a louky. Záchranu mláďat nová technologie výrazně zefektivnila, ukazují výsledky projektu. Drony využívají termovizi, díky které členové spolku vidí to, co by ze země ve vysoké trávě nezaznamenali. Ročně přitom takovým způsobem zemře až 60 tisíc srnčat, což chce spolek zvrátit.

Americká zpravodajská komunita stále nedospěla k jednotnému závěru ohledně přesného původu viru, který způsobuje onemocnění covid-19. Vyplývá to z odtajněné souhrnné zprávy, uvedla agentura Reuters. Ze souhrnu k dosavadním zjištěním amerických tajných služeb vyplývá, že ani ony nedokázaly uzavřít ostrou debatu uvnitř administrativy prezidenta Joea Bidena o tom, zda za rozšířením koronaviru mohl být únik z čínské laboratoře.

Sloni indičtí v ostravské zoologické zahradě mohou využívat nové stínidlo za více než 2,2 milionu korun. To původní už bylo nevyhovující, sloni se tak spíše zdržovali ve stínu budovy pavilonu, která je však ve velké vzdálenosti od vyhlídek pro návštěvníky. Zoo se proto rozhodla vybudovat pro ně nové zázemí, infomovala mluvčí ostravské zahrady Šárka Nováková.

Ostravské zoologické zahradě se poprvé podařil odchov vzácné želvy chrámové. Mimořádný je především v tom, že se v zajetí podaří jen výjimečně a za poslední rok ho žádná zoo kromě ostravské nezaznamenala, uvedla mluvčí zahrady Šárka Nováková.

Plzeňská zoo získala zatím jako jediná v Česku velmi vzácné promyky bažinné, což jsou největší žijící mangusty. Podle zooložky Lenky Václavové je mohou návštěvníci zahrady velmi dobře vidět, protože se rády předvádějí. Promyka má zhruba 60 centimetrů, s ocasem pak klidně i metr. Kromě toho získala plzeňská zoo i samici ovíječe maskovaného. V Evropě jich žije asi jenom deset.

Únava, zhoršení fyzické kondice nebo psychické problémy mohou být následky onemocnění covid-19. Pomáhat s nimi dokážou zvířata. Česká hiporehabilitační společnost (ČHS) spustila od poloviny června Post-covidový program. Ten je podle předsedkyně ČHS Věry Lantelme-Faisan vhodný třeba pro školy, zdravotníky i další, kteří o nemocné pečují. Koně také utužují vztahy mezi dětmi nebo rodinami, které byly pandemií narušeny. Vedle nich pomáhají zlepšit náladu třeba canisterapeutičtí psi.

Z děčínské zoologické zahrady v pondělí dopoledne utekl samec makaka chocholatého. Chovatelé ho chytili zhruba po třech hodinách. Asi devítikilový primát přicestoval do zoo v pátek minulý týden, řekla mluvčí Alena Houšková.

V české krajině se podle Ondřeje Mikulky z Ústavu ochrany lesů a myslivosti Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně přemnožily nutrie. Ty patří k nejvíce invazivním živočichům planety. Lidé je považují za neškodné a poblíž velkých sídel je přikrmují, což problém umocňuje. Nutrie vytlačují původní druhy živočichů, narušují břehy budováním nor a přenášejí nemoci.

Safari Park Dvůr Králové v pátek po rekonstrukci a přestavbě otevřel venkovní expozici hrochů. V areálu nazvaném Jezero hrochů žije šest zvířat, což je největší stádo v Česku. Lidé se k nim mohou přiblížit téměř na dosah ruky. Zoo otevřela také opravený pavilon hrošíků liberijských a opravený most v areálu safari. Celková investice do všech tří staveb dosáhla téměř osmatřiceti milionů korun.

Návrhy na rozvoj zoologické zahrady v Ústí nad Labem v pondělí městskému zastupitelstvu představili dva kandidáti na jejího ředitele. Bývalý ředitel pražské zoo Petr Fejk uvedl, že by se město mělo vzdát chovu drahých zvířat, která podle něj aktuálně živoří. Druhou kandidátkou je dřívější zooložka ústecké zoo Ilona Pšenková. Ta má představu o mezinárodně uznávané zoo, která bude dál chovat ikonická zvířata. Obě koncepce budou od 25. května do půlky června na webu města, lidé k nim budou moci psát komentáře, až poté radní zvolí nového ředitele.

V přírodní rezervaci na Rokycansku uhynuli čtyři z pěti zubrů. Právě tam se mělo stádo největšího evropského savce rozmnožit, zvířata ale postupně napadal střevní parazit, kterého přenáši jelen sika. V rezervaci tak zůstává už jenom jedna samice, kterou ošetřovatelé odčervili. V tuto chvíli se zdá, že zvíře se má dobře a začalo přibírat na hmotnosti. Z volné přírody zubři vymizeli na začátku dvacátého století. Kromě nich žijí v rezervaci také divocí koně.

Dlouhodobá fyzická aktivita u závodních koní vede k poškození jejich srdečních svalů, jater a narušuje také jejich metabolismus. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně přímo v praxi zkoumají, jak se dá zátěž zmírnit. Vyžaduje to speciální stravu, ale také sledování životních funkcí zvířete. Výzkum by mohl pomoci také dalším zvířatům, dokonce i lidem.

Podmínky pro rozmnožování ropuchy krátkonohé v Žizníkově na Českolipsku pomohou vytvořit bagry a terénní vozidla. Nejvzácnější žába v Česku v posledních desetiletích z mnoha míst zmizela. Liberecký kraj před třemi lety vyhlásil přírodní památku Pískovna Žizníkov, kde se ohrožený obojživelník vyskytuje. Nyní se podařilo získat dotaci z Operačního programu Životní prostředí na projekt, který pomůže zajistit podmínky pro život ropuch i po ukončení těžby písku.

Zoologické zahrady se po více než čtvrt roce připravují na pondělní otevření. To přichází s koncem nouzového stavu a částečným rozvolněním vládních opatření proti šíření koronaviru. Zoo v Česku však mohou otevřít jenom venkovní areál a pustit tam budou moci jenom dvacet procent kapacity jednotlivých zahrad. Zoo zároveň apelují na návštěvníky, aby dodržovali zejména takzvaná 3R – roušky, rozestupy a mytí rukou.

Medvědi grizzly rozšiřují své území ve Skalistých horách, ale stále je třeba je chránit. Vědci z amerického úřadu na ochranu přírody Fish and Wildlife Service (FWS) dospěli k závěru, že žádná další část USA není vhodná pro vysazení těchto medvědů na jiná stanoviště. Informovala o tom agentura AP.

Husičku, čírku, ale i žirafu, krokodýla či slona, všechna tato zvířata bylo možné adoptovat v Zoo Dvůr Králové. Ta jako první zoologická zahrada u nás umožnila návštěvníkům adoptovat chovaná zvířata, a přispět tak na provoz této instituce. Cena adopce v podstatě odpovídala nákladům na roční krmení adoptovaného zvířete a velký zájem veřejnosti pracovníky zoologické zahrady příjemně překvapil.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Odchyt exotického zvířete museli řešit hasiči, kteří zasahovali u požáru zahradního domku v Klopině v Olomouckém kraji. Živý krokodýl nilský se totiž nacházel přímo v hořícím objektu, upozornil je na něj majitel. Hasiči tak zásah přerušili, zvíře pomocí termokamery lokalizovali a přivolaní experti na odchyt jej přemístili do blízké garáže. Případ nyní prověřují policisté, kteří podají podnět k veterinární správě ohledně legálnosti chovu.

Hvězdné nebe vždy přitahovalo pozornost lidí, kteří toužili prolomit jeho tajemství. Během 20. století ale technický pokrok přinesl skutečnou naději na jeho prozkoumání. Směrem k obloze se upíraly zraky mnohých odvážlivců, kteří toužili na vlastní oči spatřit Zemi z výšky. Prvním kosmonautům ale dláždila cestu řada pokusných zvířat. Nejprve šlo o octomilky. Před 60 lety, 31. ledna 1961, se do vesmíru podíval první lidoop. Jméno Ham nedostal po šunce, ale po laboratoři The Holloman Aerospace Medical Center. Jen deset týdnů po něm hranici kosmu překonal první lidský kosmonaut, Jurij Gagarin.

Jedním z důsledků globalizovaného světa je i propojení světa lidí s živočišnou říší. Téměř žádná končina planety neunikla lidskému vlivu. Důsledky zásahu člověka do  přírody jsou jak negativní, tak pozitivní. Reportéry z celého světa toto téma nenechává v klidu a v médiích je  zvířatům věnován velký prostor. Fotogalerie nabízí pohled na reportáže agentury Reuters, které se věnovaly tomuto tématu během celého roku.