Žádost strana 2 z 3

Ostrava nedostala souhlas s postavením takzvaného Severního spoje – silnice, která má odlehčit dopravě v západní části města. Krajský úřad Olomouckého kraje, který pověřilo ministerstvo pro místní rozvoj, žádost o umístění stavby zamítl. Z rozhodnutí zveřejněného na úřední desce vyplývá, že předložený záměr podle úřadu nesplňuje požadavky stavebního zákona. Ostrava se proti tomu chce odvolat.

Přídavky na děti by se měly od ledna zvýšit o dvě stě korun měsíčně. Vláda by měla návrh projednat ve středu, poté ho dostanou k posouzení poslanci. S novým rokem se má zvednout také životní minimum, od kterého se odvíjí počet rodin, které mají na tento příspěvek nárok. Opozice úpravy vítá, přidání by ale podle jejích zástupců mělo být vyšší.

V daňové kauze se škodou vyčíslenou na zhruba 653 milionů korun obžalovalo státní zastupitelství jedenáct lidí. Z dřívějších informací vyplývá, že jedním z obžalovaných je také podnikatel František Savov, kterého policie stíhá jako uprchlého. Savov ve čtvrtek zopakoval, že obžalobu odmítá.

Podnikatel Roman Janoušek definitivně doplnil stížnost proti zamítnutí své žádosti o dřívější propuštění z vězení. Stížnost nyní dostane na stůl Městský soud v Praze, který o ní rozhodne na neveřejném jednání. Na dotaz ČT to uvedl Janouškův právní zástupce Martin Sadílek. Janoušek si ve vězení odpykává trest 4,5 roku za to, že v roce 2012 srazil opilý autem ženu a od nehody ujel.

Drahé energie výrazně dopadají i na rozpočty samospráv. Některé kraje odhadují, že jim kvůli tomu vzrostou roční výdaje až na miliardu korun. Část z nich navíc připravuje kvůli rostoucím cenám finanční podporu pro své obyvatele. Zaměřují se hlavně na nízkopříjmové domácnosti. Jiné regiony se obávají, aby vůbec měly dost peněz na své účty za energie.

Rodiny, jejichž loňské příjmy nepřevýšily jeden milion korun hrubého, získají jednorázový příspěvek pět tisíc korun na dítě. Příspěvek by měly začít dostávat ve druhé polovině letních prázdnin, týká se dětí, kterým nebude 1. srpna ještě 18 let. U koho není příspěvek automaticky spojen s přídavky na děti, bude moci využít on-line formulář žádosti. Fungovat začne 15. srpna.

Německu hrozí v zimě nedostatek plynu. Do země proudí z Ruska od poloviny června plynovodem Nord Stream 1 jen 40 procent objemu strategické suroviny. V pondělí navíc začne plánovaná desetidenní odstávka kvůli údržbě potrubí. Berlín se obává, že Moskva přívod plynu kvůli sankcím už neobnoví – což by se citelně dotklo i Česka. Scholzova vláda proto Němce vyzvala, aby energií šetřili.

Německá energetická společnost Uniper, která je největším odběratelem ruského plynu v Německu, požádala vládu v Berlíně o pomoc. Společnost, která se dostala do potíží kvůli nedostatku plynu a jeho prudce rostoucím cenám, navrhuje kapitálová opatření, aby vláda mohla do podniku vstoupit. Uniper chce také přenášet cenovou zátěž plně na zákazníky. Cílem je zastavit kumulaci ztrát a zajistit firmě likviditu. Německý ministr hospodářství Robert Habeck reagoval, že země nenechá klíčové energetické společnosti padnout.

Okresní soud v Jablonci nad Nisou zamítl žádost devětačtyřicetiletého Oto Biedermana o podmíněné propuštění. Na doživotí byl pravomocně odsouzen v roce 1999 za pět nájemných vražd z let 1993 až 1996 v případu takzvaného kolínského gangu.

Vláda ve středu schválí návrh, který umožní vyplatit dávku pět tisíc korun na dítě rodinám s hrubým příjmem za loňský rok do jednoho milionu korun, avizoval v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Kabinet projednávání návrhu minulou středu o týden odložil. Jurečka to dle svých slov navrhl kvůli dopracování technicko-legislativních připomínek. Některá ministerstva se postavila k materiálu kriticky a upozornila na jeho nesoulad s ústavním pořádkem nebo právem EU.

Švédsko a Finsko učinily klíčový krok na cestě do Severoatlantické aliance. Zástupci obou zemí předali v Bruselu generálnímu tajemníkovi Aliance Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí do NATO. Šéf Aliance jejich rozhodnutí přivítal a prohlásil, že skandinávské země posílí společnou bezpečnost spojenců.

Švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová a později i její finský kolega Pekka Haavisto v úterý podepsali žádosti svých zemí o vstup do Severoatlantické aliance. Finský parlament předtím drtivou většinou hlasů schválil návrh, aby se země ucházela o členství v Alianci. Švédský parlament obdobný postoj zaujal v pondělí. Příslušné dokumenty zástupci obou skandinávských zemí předají v bruselském ústředí NATO ve středu. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova NATO už dávno počítá s finským a švédským územím při vojenském plánování svého posunu na východ.

Do České republiky dorazilo z Ukrajiny podle odhadu české vlády na 300 tisíc lidí, speciální víza dostalo v Česku od počátku ruské invaze přes 274 tisíc uprchlíků. Někteří se začali učit česky, aby zvýšili své šance na trhu práce. Lidé před ruskou ambasádou připomínali masakr civilistů v Buče.

Minimálně 700 milionů korun bude ještě potřeba přidat na zajištění pitné vody v příhraničí Libereckého kraje. Jedná se o oblast, která je postižená těžbou hnědého uhlí v polském Dole Turów. Jen peníze z Polska, které v rámci kompenzací přijdou, na to stačit nebudou. Na doplacení nákladů se tak bude podílet i česká vláda.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) řekl po pondělním jednání Ústředního krizového štábu, že kapacity ubytování běženců z Ukrajiny už narážejí v České republice na svůj strop a bude nutná pomoc Evropské unie. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) bude vláda ve středu jednat o výši solidárního příspěvku, který lidé dostanou za ubytování uprchlíků.

Zájem o vyřízení nových cestovních dokladů v Praze roste. Některé městské části hlásí oproti minulému týdnu dvojnásobný zájem. České televizi to potvrdilo šest oslovených městských částí. Důvodem je podle některých z nich situace na Ukrajině. Rezervace termínů pro vyřízení žádosti o pas jsou plné až na měsíc dopředu.

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) stále nemá důvěru poslanců. Po dni a noci debat bylo jednání na žádost SPD ve čtvrtek ráno přerušeno, poslanci se k němu vrátí v šest večer. Za 22 hodin jednání sněmovna už vyslechla kritické i podpůrné projevy, premiér hned v úvodu prohlásil, že cílem jeho kabinetu je dostat Česko mezi nejvyspělejší země světa. Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) i předseda hnutí SPD Tomio Okamura novou vládu naopak kritizovali. Důvěru by s ohledem na poslanecké počty nicméně získat měla.

Zdražování energií se dotýká i vážně nemocných lidí, kteří jsou doma napojeni na přístrojích. Nejčastěji jde o nemoci plic a dýchacích cest. Nedostatek peněz na zaplacení elektřiny pacienti teď častěji řeší i s lékaři, kteří jim zařízení předepisují.

Více než milion dolarů už lidé poslali na účet neprávem odsouzeného Kevina Stricklanda. V úterý ho soud ve státě Missouri očistil v případu vraždy tří lidí z roku 1978. Vinu po celou dobu odmítal, na své straně měl i hlavní svědkyni a některé prominentní politiky. Přesto se nového slyšení dočkal až v tomto měsíci.

Česko opět stojí na klíčové křižovatce, na které začíná jít o všechno. Na akci, která připomněla výročí vzniku Československa, to v Míčovně na Pražském hradě řekl bývalý prezident Václav Klaus. Hrozbu vidí například v omezeních spojených s koronavirovu pandemií. Podle něj spolu s ní společnost přijala mylné vidění světa. Za chybný vnímá i vývoj Evropské unie. Domnívá se, že přešla od integrace k unifikaci. Řekl to ve svátečním Interview ČT24.

Dvě třetiny rodičů samoživitelů kvůli nedostatku peněz nestihly připravit děti do školy, vyplynulo z průzkumu Asociace neúplných rodin. Nemají třeba pomůcky nebo zaplacené kroužky. Přibylo také žádostí o mimořádnou dávku od úřadu práce.

Polsko by mělo mít nový právní prostředek k regulaci situace na hranici, přes kterou se z Běloruska v poslední době snaží dostat do Evropské unie tisíce migrantů. V rozhovoru s rozhlasovou stanicí RMF FM to řekl šéf vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński. Polsko se snaží několik měsíců omezit nápor blízkovýchodních a afrických uprchlíků, které údajně do Běloruska láká prezident Alexandr Lukašenko na slib, že budou moci žít v EU.

V roce 1991 sílily tendence snahy o samostatnost Slovenska. Na to 20. září 1991 reagovala řada osobností kulturního a veřejného života. Veřejně se postavili za zachování federativního státu. Ten se podle nich snažili rozbít někteří politici zákulisními triky proti vůli většiny obyvatel. Společně také vyzvali zákonodárce k uspořádání referenda, jež by o osudu Československa rozhodlo.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Za tři týdny bude znát Česko vítěze sněmovních voleb. O nových poslancích lidé rozhodnou druhý říjnový víkend. Už teď jsou ustavené volební komise, v příštích dnech je čeká školení. Letos se musejí připravit třeba na změny v uznávání dokladů.