Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky strana 5 z 5

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) předloží vládě nový zákon o státním rozpočtu. Schodek podle ní letos dosáhne 300 miliard korun. „Od minulého návrhu se naše predikce výše příjmů státní kasy snížila o dalších 60 miliard korun,“ vysvětlila Schillerová v pořadu Otázky Václava Moravce. Na konci března sněmovna kvůli pandemii schválila zvýšení letošního schodku na 200 miliard korun. Prezident Miloš Zeman v neděli na Frekvenci 1 uvedl, že se kvůli rozpočtu sejde se Schillerovou na počátku května. Bude apelovat na šetření, navrhuje zrušit podporu pro solární elektrárny.

Premiér Andrej Babiš (ANO) podle Senátu oddaloval nasazení standardního krizového řízení a ohledně Ústředního krizového štábu nepostupoval v souladu s právním řádem, když jej nesvolal včas. Vláda podle horní komory nevyužila všechny prostředky ke zvládnutí koronaviru, a tím podryla důvěru ve stát. Senát se na tom ve středu shodl po téměř čtyřhodinové debatě.

Elektronické žádanky na vyšetření a pravidelné zveřejňování objednacích lhůt na prohlídky jsou dvě novinky, které mají podle ministerstva zdravotnictví pacientům lépe zajistit dostupného lékaře a zkrátit čekání. Resort o nich teď vyjednává s doktory i pojišťovnami, protože ty mají podle zákona dodržování lhůt hlídat. A pokud se strany nedomluví, dá tuto povinnost ještě letos zákonem.

Podle pojišťoven a ministerstva zdravotnictví roste počet lidí, kteří se domáhají nejlepší možné léčby rakoviny a jiných vzácných onemocnění prostřednictvím výjimky stanovené zákonem. S přibýváním moderních, účinných medikamentů roste i šance na úspěšnou léčbu. Jenže bývá drahá a teprve čeká na schválení Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL). Pojišťovny je mnohdy odmítají proplácet, někteří lidé se proto s nimi i soudí. Ministerstvo zdravotnictví chce, aby nové a účinné léky byly dostupnější a lidé se k nim dostali rychle a běžnou cestou, proto chystá novelu zákona.

Nadějný lék pro pacienty s cystickou fibrózou, první převoz tlukoucího srdce, první dítě narozené ženě s transplantovanou dělohou i první transplantace obličeje pro Afroameričana – i to jsou vědecké úspěchy, na kterých se podíleli čeští odborníci v letošním roce.

Pražský městský soud ve čtvrtek udělil někdejšímu řediteli společnosti IZIP Jiřímu Paškovi a jednateli firmy FINIM Iljovi Čurdovi šestileté tresty vězení za podvod se škodou téměř 170 milionů korun. Muži se ho podle předsedkyně senátu Vlasty Langhamerové dopustili při uzavírání smluv mezi společností provozující elektronické zdravotní knížky a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP). Rozhodnutí není pravomocné, oba muži se proti němu na místě odvolali.

Dvanáct tisíc lidí, kteří neměli zubaře, ho teď našlo, tvrdí Všeobecná zdravotní pojišťovna. Pomohly podle ní bonusy vyplácené za registraci pacienta. Navíc příští rok se má částka zvednout z 50 korun rovnou na pět set a vzrostou i některé úhrady. Podle stomatologické komory se za těchto podmínek už vyplatí pečovat i o pacienty, kteří podstupují pouze zákroky hrazené pojišťovnou a nechtějí nic doplácet. Cílená podpora by časem mohla pomoct i v místech, kde je stále o zubaře nouze.

Po zadlužené Lužické nemocnici v Rumburku chtějí věřitelé nejméně čtyřicet milionů korun. V pondělí skončila lhůta, do kdy se mohli hlásit do insolvenčního řízení; úředníci ale zřejmě nestihli zpracovat všechny požadavky veřitelů. O tom, co bude s nemocnicí dál, se rozhodne v listopadu.

Ministerstvo zdravotnictví chce znát přesná data o dostupnosti zdravotní péče. Teď sice nařízení vlády stanoví, že by měl být třeba praktický lékař v dostupnosti do 35 minut od místa bydliště, systémově ho ale nikdo nekontroluje. Nově by tak žádanku o vyšetření, kterou odešle praktický lékař specialistovi, měla automaticky dostat i zdravotní pojišťovna. Lékaři pak mají ministerstvu hlásit aktuální objednací lhůty, evidovat bude také stížnosti klientů pojišťoven na nedostupnost péče.

Už přes 380 tisíc lidí letos za první půlrok ušetřilo díky ochrannému ročnímu limitu za léky na předpis. Oproti loňskému roku je to víc než třináctiprocentní nárůst. Ještě rychleji, téměř o čtvrtinu, vzrostla částka, kterou pojišťovny pacientům vrátily – letos  už víc než čtvrt miliardy. Samotná výše ochranného limitu, nad který lidem pojišťovny peníze za část zaplacených doplatků na léky vrací, se přitom oproti loňsku nezměnila. Přilepšit by si ale měli od příštího roku také handicapovaní.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) pošle ještě letos do zdravotnictví dvě miliardy korun navíc, v příštím roce přidá další tři miliardy. Peníze mají zaplatit více péče, dražší léky nebo podpořit péči domácí. Největší pojišťovna rozpustí část rezerv, které rostou díky dobré ekonomické situaci země a vyšším odvodům, oznámil ředitel VZP Zdeněk Kabátek.

Vyšetřování možné korupce v pražských nemocnicích se rozrůstá. Do kauzy se vložil někdejší náměstek ministra zdravotnictví Marek Šnajdr (ODS), kterého podnikatel Tomáš Horáček označil za ústřední postavu manipulací se zakázkami. Šnajdr se brání a vyrazil do protiútoku – Horáčka obvinil ze zpronevěry několika milionů.

Vrcholí hledání toho, kdo zbaví dluhů Lužickou nemocnici v Rumburku, která minulý týden požádala o vyhlášení insolvence. Její dluhy se pohybují okolo osmdesáti milionů. Nemocnici by mohla převzít společnost Krajská zdravotní (KZ), která v regionu provozuje pět jiných nemocnic, tu Lužickou ale kvůli dluhům dosud odmítala. Její zástupci o tom, jak zajistit zdravotní péči ve Šluknovském výběžku, jednali v úterý se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP), o výsledku ale chtějí nejprve zpravit ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO).

Vedení městské Lužické nemocnice v Rumburku v pondělí požádalo krajský soud o vypsání insolvence. O zařízení projevila zájem společnost Krajská zdravotní, ta v Ústeckém kraji provozuje už pět nemocnic. Nemocnice zatím funguje bez přerušení provozu, zdravotnická péče pro 55 tisíc obyvatel Šluknovského výběžku je tak zajištěna.

Státní zástupce obžaloval dva lidi ze zpronevěry v kauze půlmiliardové náborové smlouvy pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP). České televizi to potvrdil Pavel Prygl z pražského Vrchního státního zastupitelství. Z jeho vyjádření vyplývá, že je obžalován bývalý ředitel firmy IZIP Jiří Pašek a jeden bývalý zaměstnanec Všeobecné zdravoní pojišťovny. Případ bude řešit Městský soud v Praze. Oběma obviněným hrozí podle trestního zákoníku až deset let vězení.

Nepovolená stavba léčebny dlouhodobě nemocných ve Dvoře Králové nad Labem má vícero odpůrců. Manažeři krajského zdravotnictví se obávají, že nedostatek zdravotního personálu v regionu se ještě prohloubí a že o to málo zdravotníků, kteří jsou k dispozici, se s léčebnou ještě budou přetahovat. Stavba vadí i úřadům, které její pokračování zakázaly. Přesto firma Žižka staví dál.

Státní zástupce zastavil trestní stíhání bývalého ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Pavla Horáka a exšéfa firmy IZIP Jiřího Paška za zločin pletichy při veřejné soutěži. Informaci ČT o zastavení trestního stíhání potvrdil dozorující státní zástupce Pavel Prygl z Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Praze. Rozhodnutí zatím není pravomocné. Policie je navrhla obžalovat loni v srpnu v kauze půlmiliardové náborové smlouvy. Pašek je ale v tomto případu stále obviněný za zpronevěru.

Napříč Českem postupně ubývá lékáren, aktuálně jich je 2514. Mizí především z venkova. Provozovny, kterým hrozí zánik, mohou nově získat pomoc od zdravotních pojišťoven – až 600 tisíc korun ročně. Cílem je, aby lidé nemuseli pro medikamenty složitě a daleko dojíždět.

Hana Dvořáková trpí rakovinou plic v posledním stadiu a v roce 2012 jí lékaři dávali jen dva roky života. Lékařka pak doporučila nový biologický lék a ten jí pomohl. Pojišťovna ho ovšem odmítla uhradit, přestože byl podobně drahý jako standardně předepisovaná chemoterapie. Paní Dvořáková se tak musela pustit do boje nejen se svou nemocí, ale i s pojišťovnou. Její případ sledovala Tereza Strnadová z týmu Reportéři ČT.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) hodlá praktické lékaře motivovat, aby měli delší ordinační hodiny. Od května proto spouští program, který navýší platby pro ty lékaře, kteří prodlouží ordinační dobu o hodinu denně. Musí ale splnit ještě několik podmínek, třeba mít alespoň jednou týdně otevřeno až do 18 hodin. Kromě toho hodlá pojišťovna motivovat lékaře také k tomu, aby si otevřeli ordinace na venkově či v menších městech – čili tam, kde je praktiků dlouhodobý nedostatek.

Kontroly odhalily další podezřelé smlouvy ve zdravotnictví. Stát se teď zaměřil na kontrakty nemocnic a pojišťoven s bezpečnostními agenturami. Ministerstvo financí prověřuje zejména ten mezi Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP) s agenturou Lenia. Více než dvacet let trvající smlouva, která je pravidelně prodlužovaná bez soutěže, je podle úředníků riziková.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) chce uhradit pacientce s roztroušenou sklerózou léčebné konopí. Až dosud úhradu odmítala s argumentem, že žena nevyužila všechny medicínské prostředky. Změna přichází poté, co se její případ dostal až před Ústavní soud.

Vedení Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) nařídilo mimořádný audit. Reaguje tak na možné úplatky při nemocničních zakázkách kolem stíhaného podnikatele Tomáše Horáčka. Ten začal po půl roce ve vazbě spolupracovat s policií a popsal i údajnou korupci při výběrových řízeních právě v největší zdravotní pojišťovně.