Pojišťovny vracejí rekordní doplatky za léky. Pacienti letos dostali už čtvrt miliardy

4 minuty
Pojišťovny vrací peníze
Zdroj: ČT24

Už přes 380 tisíc lidí letos za první půlrok ušetřilo díky ochrannému ročnímu limitu za léky na předpis. Oproti loňskému roku je to víc než třináctiprocentní nárůst. Ještě rychleji, téměř o čtvrtinu, vzrostla částka, kterou pojišťovny pacientům vrátily – letos  už víc než čtvrt miliardy. Samotná výše ochranného limitu, nad který lidem pojišťovny peníze za část zaplacených doplatků na léky vrací, se přitom oproti loňsku nezměnila. Přilepšit by si ale měli od příštího roku také handicapovaní.

„Je to otázka ochrany sociálně slabších skupin a v tomto směru to plní své účely, zjevně i podle těch dat,“ konstatuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO).

Od příštího ledna navíc výrazně ušetří na lécích i invalidní důchodci. Roční limit na doplatky, při jehož překročení jim budou pojišťovny posílat peníze zpátky, jim klesne z pěti tisíc na pět set korun.

Snížení limitu se týká celkem 200 tisíc handicapovaných, hlavně invalidů ve třetím stupni. Česká televize ale zjistila, že handicapovaní budou muset svou invaliditu u zdravotních pojišťoven znovu prokázat potvrzením. Jinak na nižší ochranný limit nedosáhnou.

Ceny léků rostou

Jaroslav Šimeček z Domažlic s sebou vozí krabici léků i na návštěvy kamaráda. Po infarktu a mrtvici bere pět různých léků, některé užívá třikrát denně. Ročně tak zaplatí za léky přes šest a půl tisíce. Část doplatků, zhruba 1300 korun ročně, mu pojišťovna zpětně vrací. „Je to takový přilepšení k měsíčnímu rozpočtu, třeba někam na výlet se podívat, něco si koupit, něco zvláštního, nebo někoho potěšit,“ říká Šimeček.

Lidí, jako je pan Šimeček, kterým pojišťovny vracejí peníze, v první polovině roku výrazně přibylo. Zatímco loni jich bylo 338 tisíc, letos počet vzrostl na téměř 384 tisíc. Ještě výrazněji stoupla částka, kterou lidem pojišťovny vrátily. Zatímco loni to bylo za pololetí 206 milionů, letos dostali pacienti zpátky o 50 milionů víc.

Jen Všeobecná zdravotní pojišťovna vrátila lidem v první polovině letoška za zaplacené doplatky přes 162 milionů korun. To je o 22 procent vyšší částka než ve stejném období loňského roku. „Stárne nám populace a myslím si, že vstupují do systému nové léky, dražší léky,“ vysvětluje ředitel VZP Zdeněk Kabátek.

„Je obecně nárůst cen léků, který zaznamenáváme nejenom v naší pojišťovně, ale i v dalších pojišťovnách,“ konstatuje také ředitel Oborové zdravotní pojišťovny Radovan Kouřil.

Nový limit: 500 Kč

Pojišťovny vrací peníze hlavně penzistům. Ti nad 70 let je dostávají zpátky, když za léky na předpis utratí od začátku roku přes 500 korun. Stejný limit bude mít od ledna také invalidní důchodkyně Marie Divišová. Zhruba dvěma stům tisícům handicapovaných totiž klesne limit na doplatky z 5000 na 500 korun.

Marie Divišová teď doplácí na čtyři léky přes tři a půl tisíce ročně. „Zdravotně postižení mají problémy, musí si financovat léky, kompenzační pomůcky, takže tady ta pomoc je velká,“ vysvětluje Divišová.

Nejdřív ale budou muset invalidní důchodci dodat pojišťovně potvrzení, že mají na nižší limit nárok. „Každý, kdo pobírá invalidní důchod, to bude muset prokázat na své zdravotní pojišťovně. Pokud to ten člověk neudělá, tak má smůlu a nebude mít limit na doplatky na léky ve výši 500 korun,“ říká předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása.

„Budou nám to muset doložit, protože nemáme přístup k databázím, abychom si to zjistili,“ odůvodňuje tento krok ředitel České průmyslové zdravotní pojišťovny Petr Vaněk.

V praxi to bude znamenat, že buď invalidní důchodce bude muset dojet s potvrzením na pobočku pojišťovny, nebo ho bude muset poslat poštou či elektronicky. „Myslím si, že je to zbytečné, je to trošku taková byrokracie,“ míní Divišová. „Problém je, že nejsou informace sdíleny, to je vůbec problém českého státu,“ vysvětluje Vojtěch.

Některé pojišťovny chystají na podzim informační kampaň, která handicapovaným novinky i nutný postup vysvětlí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...