Ministerstvo chce přesná data o dostupnosti péče, lékaři mají hlásit objednací lhůty

Lékaři mají pojišťovnám hlásit, když posílají pacienta ke specialistovi (zdroj: ČT24)

Ministerstvo zdravotnictví chce znát přesná data o dostupnosti zdravotní péče. Teď sice nařízení vlády stanoví, že by měl být třeba praktický lékař v dostupnosti do 35 minut od místa bydliště, systémově ho ale nikdo nekontroluje. Nově by tak žádanku o vyšetření, kterou odešle praktický lékař specialistovi, měla automaticky dostat i zdravotní pojišťovna. Lékaři pak mají ministerstvu hlásit aktuální objednací lhůty, evidovat bude také stížnosti klientů pojišťoven na nedostupnost péče.

Zmiňované nařízení vlády obsahuje konkrétní dojezdové časy k lékaři i čekací lhůty na vyšetření nebo operace. Například na náhradu kyčelního kloubu by pacient neměl čekat déle než rok. Podle náměstkyně ministra Heleny Rögnerové je ale nařízení několik let staré a některé časové lhůty už jsou překonané. Navíc nezohledňuje třeba to, že pacient může lékaře raději mít poblíž práce než domova.

„Nařízení vlády je srozumitelné na úrovni pojištěnce, ale na systémové úrovni neposkytuje jednoznačný návod pro pojišťovny, kde a jak mají síť budovat,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Dokument podle něj nezohledňuje třeba to, jestli místně dostupný lékař přijímá nové pojištěnce a podobně.

„Praktický lékař by měl být tím, kdo pacientovi doporučí konkrétního specialistu a dá mu potřebné informace,“ doplnil ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek. Případně si pacient může nechat vyhledat dostupné poskytovatele zdravotní pojišťovnou.

Brífink ministerstva zdravotnictví k dostupnosti péče (zdroj: ČT24)

Žádanku o vyšetření mají dostávat i pojišťovny

Ministerstvu a pojišťovnám však chybí přesné informace. Čekací lhůty na vyšetření a další výkony má podle Vojtěcha evidovat takzvaná trojcestná žádanka, kterou kromě k zdravotnickému zařízení, kam pacient na vyšetření půjde, a jeho praktického lékaře dostane elektronicky také zdravotní pojišťovna. „Budeme také vědět, kam který lékař odesílá pacienty na vyšetření,“ dodal ministr.

Ministerstvu pak mají čekací lhůty poskytovatelé péče pravidelně hlásit. Evidovat by se také mělo, jestli lékaři přijímají do péče další klienty. Některé zdravotní pojišťovny nebo například stomatologická komora už takové informace mají na svých webech. „Devadesát procent stížností je na dostupnost stomatologické péče. Zubaři nechtějí léčit na pojišťovnu a přijímat nové pacienty,“ dodal.

Zdravotní péče je hůře dostupná třeba v Karlovarském kraji. Za posledních šest let se tam téměř zdvojnásobil počet ambulantních zákroků. Čekárny v ordinacích pak vypadají tak, že lékaři a sestry ošetřují přednostně pacienty s akutními problémy. Ostatní musí být trpěliví, v některých případech lidé čekají na ošetření i déle než pět hodin.

Třeba Antonín Vysoký chtěl jít původně se zažívacími potížemi k praktickému lékaři: „Řekli mi, že pošlou SMS a zatím nic neposlali.“ A tak skončil bez doporučení praktika na interně karlovarské nemocnice. „Tenhle případ by na začátku byl pro ambulanci praktického lékaře. On tady končí proto, že dostupnost té péče je zrovna v tomhle regionu obtížná,“ upozorňuje zástupce nemocnice Martin Baránek.

Zdravotní pojišťovny navíc podle ministra nemají jednotný přístup k evidenci stížností. Chce proto na webu ministerstva spustit formulář Nedostupná péče, kde si lidé budou moci vygenerovat stížnost pojišťovně. Kromě ní bude s těmito informacemi pracovat i ministerstvo. Pojišťovny by pak podle něj měly stížnosti projednávat ve svých orgánech a zveřejňovat, jak s nimi bylo naloženo.