Zubaři mají ošetřovat všechny na pojišťovnu, tvrdí stát. Dostanou o tři čtvrtě miliardy korun víc

Nahrávám video
Události: Zubaři mají ošetřovat všechny na pojišťovnu
Zdroj: ČT24

Pojišťovny uzavřely dohody o úhradách zdravotní péče pro příští rok v deseti ze 14 segmentů péče. Změny úhrad budou zejména u zubařů, praktických lékařů a gynekologů. Přibudou nové hrazené výkony, péče o těhotné se bude hradit jako balíček. Oznámili to zástupci ministerstva zdravotnictví, pojišťoven a primární péče. Letos bylo plánováno na péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění 320 miliard korun, polovina jde do péče v nemocnicích. Praktičtí a zubní lékaři mají asi po šesti procentech.

Zubní lékaři mají být ochotní ošetřovat pacienty na pojišťovnu. Dnes to někteří odmítají, protože se jim to nevyplatí. To se má podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) změnit, resort se o to snaží dohodou s pojišťovnami i poskytovateli primární péče.

„Dlouhodobě na to narážíme a dostáváme i stížnosti od pacientů, že nemohou najít lékaře, že je nechce ošetřit takzvaně na pojišťovnu. To je pro nás neakceptovatelné. Pro ministerstvo je zásadní tuto veřejnou službu zajistit. Musí k tomu být vytvořeny podmínky, dojde proto k navýšení o 734 milionů korun,“ uvedl ministr. 

Platby by se tak měly u základních ošetření přiblížit reálným nákladům na zákrok. Podle prezidenta České stomatologické komory Romana Šmuclera jde o reformu stomatologie.

„Zreálnili jsme ceny tak, aby úhrady reflektovaly ceny materiálu, režie a ceny práce lékaře. V tu chvíli už bude atraktivní pro lékaře, aby poskytovali hrazenou službu,“ předpokládá náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči David Šmehlík.

Hlavní změnou je navázání úhrady na registrujícího stomatologa. Stát by chtěl, aby v ideálním případě byl každý pacient registrován u svého zubaře, podobně jako to funguje u praktiků. Pojišťovny proto budou od příštího roku vázat svoje platby právě na registraci. V případě akutních problémů bude ale pacienta moci ošetřit jakýkoliv zubař – a pojišťovna mu poskytnutou péči proplatí. 

Více peněz dostanou zubaři také na bílé plomby pro děti, které hradí pojišťovna. „Od roku 2025 by mělo být možné si doplatit rozdíl mezi amalgámem a bílou výplní u dospělých. Amalgám bude v EU zakázaný od roku 2030,“ doplnil Šmucler.

Nově bude zubním lékařům hrazeno také zklidnění dětí před výkonem rajským plynem. Z 1200 dětských zubařů jich totiž podle Šmuclera zbylo v Česku jen třicet. 

„Konečně se nebudeme prát s dětmi jako v 19. století nebo je odesílat do fakultních nemocnic. Naším úkolem nebude zalehnout dítě, otevřít mu pusu kovovým prstem a vytrhnout mu zub za pohádkových 80 korun. Za to si nekoupíte v Praze ani latté,“ dodal.

Skončí doplatky pojišťoven na zubní implantáty nebo rovnátka u dospělých, které tvoří jen zlomek jejich ceny. Podobně pojišťovny od letošního srpna nebudou přispívat 150 korun na brýle.

Ministerstvo také podporuje dotacemi zubní lékaře v oblastech s omezenou dostupností zdravotních služeb. Peníze můžou získat třeba na mzdy sester nebo dentálních hygienistů.  Podmínkou pro získání částky až 240 tisíc korun ročně je mimo jiné přijmutí minimálně 1500 pacientů, ošetřování dětí nebo ordinace otevřená alespoň 35 hodin týdně. Na podporu zatím dosáhlo 16 doktorů.

Nahrávám video
Vojtěch: Chceme posílit primární péči
Zdroj: ČT24

Praktici budou provádět víc vyšetření

U praktických lékařů pro děti a dospělé budou pojišťovny hradit některé nové výkony. Dohoda podle ministra Vojtěcha také počítá s rozšířením kompetencí a bonifikací za delší ordinační dobu.

„V některých věcech fixuje už dohodnuté věci, jako je například péče o onkologické pacienty v remisi. Další je také časný záchyt demence, péče o děti i dospělé s obezitou nebo prediabetem nebo edukační rozhovor o očkování,“ dodal ministr.

„Více než polovina navýšení jde na vrub nových výkonů,“ uvedl předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Praktičtí lékaři budou také mít hrazena některá přístrojová vyšetření přímo v ordinaci, pokud mají například daleko laboratoř.

„Umožní to neposílat pacienty do nemocnice na vyšetření zbytečně,“ dodal. Po zrušení regulačních poplatků u lékaře hradily pojišťovny návštěvu pacienta lékaři, nově se tato platba změní. „Za každé klinické vyšetření praktickým lékařem pojišťovna hradí 40 korun. Posiluje to platbu za pacienty, kteří chodí do ordinace častěji,“ uvedl Šonka s tím, že jde zejména o seniory nebo chronické pacienty s více nemocemi.

Výrazně se mění úhrady v gynekologii, zejména u těhotných. Pojišťovny budou hradit péči jako balíčky podle trimestrů. Jedním z důvodů je podle Vojtěcha i vykazování zbytné péče některými lékaři.

Pořád chybí dohoda třeba o domácí péči

Podle ministra zatím chybí dohoda s nemocnicemi ohledně akutní a následné péče, domácí péče, laboratoře a lékárny. „V přípravném řízení se deset segmentů dohodlo, teď nastává oponentura. Pojišťovny jsou si vědomy toho, že dohoda je prioritní. Nikdo nemůže počítat s tím, že bude mít výhody, když se nedohodne,“ řekl. Čas uzavřít dohody je do 19. června.

Na konci dubna uzavřeli podle Zdravotnického deníku dohodu fyzioterapeuti,  hemodialyzační péče a zdravotnické záchranné služby, v květnu pak léčebné lázně a ozdravovny. Loni se nejdéle čekalo na dohodu s lékárnami.

S blížícím se červnovým termínem, kdy mají být dohody uzavřené, se objevují i požadavky, zejména na navýšení odměn. V květnu s ním přišly například zdravotnické odbory, minulý týden sestry v sociálních službách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
včeraAktualizovánopřed 27 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 3 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 3 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...