Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky strana 2 z 5

Sněmovna v novele o změně výběru členů rad České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) zřejmě upraví počet hlasů nutných k odvolání generálních ředitelů obou veřejnoprávních médií. Poslanci rovněž možná zruší monopol společnosti Pojišťovna VZP na zdravotní pojištění cizinců. Podpořili také návrh, aby se z nynější příspěvkové organizace Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) od příštího roku stal státní podnik. Do Rady Českého rozhlasu sněmovna zvolila režiséra a dramaturga Jiřího Dohnala.

Podnikatel Pavel Dovhomilja by měl v takzvané kauze Dozimetr, která se týká údajného ovlivňování zakázek v pražském dopravním podniku, brzy získat status spolupracujícího obviněného. Na konci roku absolvoval jeden z posledních výslechů a dozorující státní zástupce nyní rozhodl, že s ním dohodu oficiálně uzavře, informoval v pondělí Deník N s odkazem na několik nejmenovaných zdrojů.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) bude letos zřejmě hospodařit se schodkem 1,5 až 3,5 miliardy korun podle vývoje nákladů na péči v posledních dvou měsících roku. Po jednání správní rady to řekl její místopředseda Miroslav Kalousek (TOP 09). Jde o nižší schodek, než který pro letošní rok pojišťovna plánovala – původně měl být 5,9 miliardy korun. Podobný plánuje i pro příští rok, výdaje převýší příjmy o 5,5 miliardy korun. Rada rovněž schválila celkovou částku 981 milionů korun na příspěvky na prevenci jako konečnou.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce jednat o možnosti připojištění ve zdravotnictví. Podle něj je potřeba do zdravotnictví dostat víc peněz a udělat to pomocí připojištění by bylo lepší než zvyšováním daní, řekl v Otázkách Václava Moravce. Možnost připojištění by se podle něj musela zavést postupně, nový systém by mohl fungovat od roku 2025 nebo 2026.

V Česku není problém v tom, že by chyběly kapacity pro očkování proti covidu-19, ale nezájem lidí o vakcínu. V Otázkách Václava Moravce to řekl prezident České lékařské komory Milan Kubek. S nezájmem lidí o očkování souhlasí i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), proočkovanost by ale podle něj mohla zvýšit možnost podávat vakcínu v lékárnách. Zároveň odmítl, že by mělo být očkování povinné. Stejně tak podle něj nemá v tuto chvíli smysl závádět povinné nošení ochrany dýchacích cest, tedy roušky a respirátory.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a další poslanci ve středu ve sněmovně předložili návrhy, podle kterých by se rozšířil nárok na příspěvek 500 korun k důchodu za vychované dítě a snížila penze exponentům někdejšího komunistickému režimu. Senátní návrh na zrušení monopolu u zdravotního pojištění cizinců čelil ve sněmovně opoziční kritice. Úvodní debatu k novele poslanci nedokončili.

Čeští vědci učinili další krok ve vývoji léku na Alzheimerovu chorobu. Preparát, na kterém pracuje tým neurologa a ředitele společnosti Alzheon Martina Tolara, se dostal do závěrečné fáze testování na pacientech. Uvedl, že lék chrání před ztrátou mozkové tkáně. Přípravek by se mohl užívat preventivně, brali by ho hlavně lidé, kteří mají k onemocnění predispozice nebo ti, co už mají první příznaky. Alzheimerovou chorobou jen v Česku trpí odhadem přes sto tisíc lidí.

Do ordinací dětských psychiatrů dochází asi 60 tisíc pacientů, je to asi o polovinu víc než před deseti lety. Vyplývá to z dat specialistů i Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Děti častěji než dříve bojují s obezitou, úzkostí či poruchami příjmu potravy. Nárůst léčených je ale zaznamenáván i v dalších oblastech.

Lék Kaftrio, který pomáhá pacientům s cystickou fibrózou, se dostane k dětem, které tato nemoc postihla. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) ho začne proplácet už pacientům od šesti let věku. Umožní jim tak prožít delší život.

Městu Jeseník hrozí nedostatek praktických lékařů. Řada z nich je v důchodovém věku, mladší lékaři ale do regionu nepřicházejí. Naposledy se bez praktika ocitly téměř dva tisíce lidí na začátku srpna, kdy ve městě skončila další obvodní lékařka. Starostka Jeseníku kvůli tomu už dokonce jednala s ministrem zdravotnictví.

Za stomatologickou péči pacienti zaplatí více. Za poslední půlrok zdražily hlavně protetické výrobky, tedy zubní korunky, můstky nebo snímací náhrady. Od ledna se totiž změnil sazebník pro zubní techniky. Po zhruba třiceti letech zohlednil nové materiály i využívané metody, což se promítlo i do kalkulací cen. Někteří zubaři navíc říkají, že kvůli vysoké inflaci budou muset zdražovat dál.

Ukrajinští uprchlíci zatím v Česku čerpali zdravotní péči v řádech stovek milionů korun. Vyplývá to z dosavadních dat pojišťoven. Podle té největší, Všeobecné zdravotní pojišťovny, se náklady zatím vyvíjejí optimističtěji, než instituce původně odhadovala.

Pražští hasiči začali v pondělí v Malešicích na pozemku České pošty stavět stanové městečko pro ukrajinské uprchlíky. Ubytování v něm najde 150 lidí, zejména těch, co nyní pobývají na hlavním nádraží. Hotovo by mělo být v úterý. Následně začne jeho připojování na inženýrské sítě, řekl mluvčí hasičů Martin Kavka. Součástí bude zázemí včetně jídelního stanu či sprch. Kdy se v městečku objeví první uprchlíci, zatím však není jasné.

Některá testovací místa na covid od dubna zkracují provozní dobu. Zdravotní pojišťovny také dál nebudou platit PCR testy laboratořím, se kterými ještě před epidemií neměly smlouvy. Podle mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívové půjde asi o desetinu míst. Ve čtvrtek přibylo v Česku 6495 nově potvrzených případů nákazy koronavirem, což bylo nejméně za všední den od začátku roku. Německo oznámilo 252 530 nově nakažených, incidence mírně klesla. Úřady kvůli šíření koronaviru uzavřely západní polovinu Šanghaje.

Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) nemůže jeho resort zjednodušit uznávání kvalifikací ukrajinským zdravotníkům. Chce jim ale umožnit ve zdravotnictví pracovat na jiných pozicích. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) zároveň odhadla, že náklady na zdravotní péči o ukrajinské uprchlíky budou kolem 5,9 miliardy korun, tedy zhruba o dvě miliardy vyšší než platby státu za jejich pojistné. Velkým tématem je aktuálně i očkování ukrajinských dětí. To může zkomplikovat fakt, že v Česku je dlouhodobě nedostatek dětských lékařů.

Německý úřad pro bezpečnost v informační technice upozornil, že u programů ruské společnosti Kaspersky nelze v současné chvíli vyloučit kybernetické útoky vedené přes její antivirus. Ten má v počítačích i řada tuzemských institucí. Před softwarem ruského původu obecně varoval i český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).

Senátoři ve středu podpořili změny ve zdravotním pojištění cizinců nebo určení těžebních poplatků. Kvůli invazi Ruska na Ukrajinu požadují další postihy pro občany i firmy Ruska a Běloruska. Horní komora také podpořila dohodu s Německem o rozvoji Labské vodní cesty. Situací na Ukrajině se od rána několik hodin zabývala také dolní komora parlamentu. Senátoři v prvním kole projednávání kývli na novelu branného zákona, podle níž by se Češi mohli zapojit do bojů o Ukrajinu na straně obránců.

Na Ukrajinu dorazil druhý vlak s českou vojenskou pomocí. První, ve kterém putovaly lehké zbraně, vyjel v noci na neděli a ještě týž den dorazil na místo určení. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) se připravuje další vojenská a zdravotnickou pomoc. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) sdělil, že ve všech krajích vzniknou asistenční centra na pomoc Ukrajincům přicházejícím do Česka. Policie uvedla, že na žádost Slovenska vyšle na ukrajinsko-slovenské hranice padesát policistů, kteří pomohou při registraci přicházejících osob.

Ministerstvo obrany chystá na pomoc Ukrajině vojenský zdravotní materiál. Transfúzní stanice čekají na informace o množství potřebné krve a krevní plazmy, aby případně aktivovaly dárce. Zdravotnický materiál a léky posílají i města a kraje. Nemocnice mají připravená lůžka pro pacienty a zraněné z Ukrajiny.

Sněmovna v prvním čtení schválila hlasy vládní koalice základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jde o jeho příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Rozpočet počítá se schodkem 280 miliard korun. Odpoledne poslanci schůzi o rozpočtu přerušili a schválili novelu pandemického zákona, kterou vetoval Senát. Poté zvolili posledního místopředsedu sněmovny – stal se jím Karel Havlíček (ANO).

Sněmovna odmítla hlasy vládní koalice program schůze, na níž chtělo hnutí ANO probrat růst cen energií a koronavirovou pomoc podnikatelům. Předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová poté avizovala, že klub předloží samostatně tři návrhy zákonů v dané věci. Zákonodárci se ve čtvrtek v jednacím sále sešli zhruba pět a půl hodiny po nočním jednání, kdy řešili vládní novelu pandemického zákona. Hlasovat o ní budou v pátek.

Kdo bude mít pozitivní PCR test na koronavirus, čeká ho sice pětidenní izolace, ale zároveň se nebude muset po tomto 30 dní znovu testovat ani mu nebude hrozit karanténa. Po jednání vlády to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Vláda kývla i na zkrácení platnosti očkovacích certifikátů lidem bez posilovací dávky na devět měsíců. Prošlo i rozšíření testování ve školách na studenty vyšších odborných škol. Stejně jako na základních a středních školách se budou testovat jednou týdně. Jeden test týdně nově postačí i zaměstnancům VOŠ, kteří se dosud testovali dvakrát za týden.

Ve správní radě Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) nově usedne bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek, senátor Roman Kraus (ODS) či náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic (Piráti). O obměně členů správní a dozorčí rady největší tuzemské zdravotní pojišťovny ve středu rozhodla vláda, vyplývá z výsledků zasedání zveřejněných na webu. Proti zvolení Kalouska se v minulých dnech vyslovili Piráti.

Poslanci měli už ve středu vyměnit většinu členů správní i dozorčí rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Výběr lidí, kteří mají v příštích čtyřech letech dohlížet na největší pojišťovnu s ročním obratem čtvrt bilionu, se ale zřejmě kvůli politickým sporům protáhne až do února. VZP by tak na čas byla bez klíčového řídicího a kontrolního orgánu.