Vrchní soud v Praze strana 3 z 5

Místopředseda pražského vrchního soudu Robert Fremr se rozhodl vzdát kandidatury na ústavního soudce. Uvedl, že nedokázal eliminovat nedůvěru části veřejnosti kvůli jeho předlistopadovému působení. Podle svých slov nechce ohrozit důvěryhodnost Ústavního soudu.

Kandidát na ústavního soudce Robert Fremr zvažuje, že by se kandidatury vzdal. Počká ale na výsledky prověrky, kterou si kvůli jeho profesní minulosti vyžádal prezident Petr Pavel. Fremr to řekl ve čvrtečním Interview ČT24. Podle něj také existuje možnost rezignace i v případě, kdy by ho hlava státu po prověření okolností stále chtěla jmenovat. Nechce totiž ohrozit respekt k Ústavnímu soudu.

Soudce Robert Fremr odsoudil v letech 1983 až 1985 za emigraci 172 lidí ve 124 samostatných případech. Vyplývá to z aktualizovaného seznamu rehabilitačních spisů Obvodního soudu pro Prahu 4, které si vyžádal Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) z Archivu hlavního města Prahy. ÚSTR, který se nyní zabývá Fremrovým působení v komunistické justici, to uvedl na svém webu.

Veřejná debata o fungování předlistopadové justice, kterou vyvolala nominace Roberta Fremra na ústavního soudce, je cenná, ale přichází pozdě, uvedl předseda Ústavního soudu (ÚS) Josef Baxa. V 90. letech se měla s vlastní minulostí důsledněji vypořádat sama justice. Předseda Nejvyššího soudu (NS) Petr Angyalossy také zmínil, že předlistopadové rozsudky za opuštění republiky nelze hodnotit jako osobní či profesní selhání soudců.

Prezident Petr Pavel požádal o informace k soudci Robertu Fremrovi z Archivu bezpečnostních složek a Archivu hlavního města Prahy. Rozhodnutí, zda Fremra jmenuje ústavním soudcem, hlava státu zveřejní, až se s informacemi seznámí. Pavel to ve středu napsal na sociální síti X, dříve Twitteru. Fremr, jehož nominaci na ústavního soudce minulý týden schválil Senát, čelí kritice za rozsudky v době komunistického režimu, mimo jiné nad emigranty.

Recidivista a sexuální agresor Karel Kalina si za ubití ženy na Děčínsku odpyká 28 let namísto doživotí. Původně uložený trest mu ve středu pravomocně zmírnil pražský vrchní soud, který tak částečně vyhověl mužovu odvolání. Součástí rozsudku nicméně zůstalo to, že po odpykání trestu odnětí svobody se Kalina přesune do detenčního ústavu. Muž vinu odmítá. Podle verdiktu zmlácenou ženu ještě zaživa polil benzinem a po její smrti ji zapálil. Přímý důkaz proti němu neexistuje, usvědčil ho řetězec důkazů nepřímých.

Lobbista Ivo Rittig chce po státu téměř 680 tisíc jako náhradu nákladů za obhájce v kauze tunelování petrochemické firmy Oleo Chemical. Vyplývá to z vyjádření Obvodního soudu pro Prahu 2 a ministerstva spravedlnosti pro Českou televizi. Rittig čelil obžalobě ze zpronevěry, krácení daní a praní špinavých peněz, za což mu hrozilo až deset let vězení. Vrchní soud v Praze ho ale v roce 2019 pravomocně zprostil obžaloby. O odškodnění začne soud jednat v září.

Stát zaplatí bývalému starostovi Prahy 11 Daliborovi Mlejnskému odškodnění přes 670 tisíc korun. Informaci ČT potvrdil Obvodní soud pro Prahu 2 a ministerstvo spravedlnosti. Peníze mají sloužit jako náhrada za nezákonné stíhání Mlejnského v kauze zadávání zakázky na rekonstrukci zanedbaných ploch na Praze 11. Skupina osob měla podle obžaloby uzavírat fiktivní smlouvy na rekonstrukci dětských hřišť. Způsobit měly škodu v hodnotěch desítek milionů korun. Podle soudů se ale nejednalo o trestný čin.

Za nebezpečné pronásledování šéfa České lékařské komory (ČLK) Milana Kubka a výtržnictví před domem evolučního biologa Jaroslava Flegra v době koronavirové epidemie ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 navýšil Patriku Tušlovi trest o čtyři měsíce na devatenáct měsíců vězení. U Tomáše Čermáka, který byl s Tušlem viněn z výtržnictví, upustil od uložení souhrnného trestu. Muž byl minulý týden pravomocně odsouzen k pěti a půl roku vězení za podporu a propagaci terorismu, trest je podle soudu dostatečný. Rozhodnutí není pravomocné.

Za to, že vyzýval lidi, aby i za použití násilí zabránili přijetí novely pandemického zákona, si Tomáš Čermák odpyká 5,5 roku vězení. Souhrnný trest za podporu a propagaci terorismu mu ve středu pravomocně potvrdil Vrchní soud v Praze. Čermák se tak stal vůbec prvním člověkem v Česku odsouzeným za podněcování ke spáchání teroristického trestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. K odvolacímu zasedání přišla nezaměstnaného muže podpořit asi stovka lidí, kteří zaplnili největší jednací síň a s rozhodnutím soudců vyjadřovali nesouhlas pískotem a voláním „hanba“.

Nejvyšší soud zrušil tříletý podmíněný trest pro Evu Benešovou, bývalou ředitelku pražského pozemkového úřadu, která je obviněná v případu restituce Bečvářova statku. Soud vyhověl dovolání nejvyššího státního zástupce, který nesouhlasil s takto nízkým trestem. Odvolací soud tak bude muset o trestu znovu rozhodnout.

Za pokus o dvě vraždy a znásilnění Vrchní soud v Praze potvrdil Afghánci Asmatu Širzádovi výjimečný trest 22 let vězení. Na neurčito ho také vyhostil z České republiky. Širzád podle verdiktu loni na Nový rok v Karlových Varech napadl a pobodal jednu ženu, druhou rdousil a pokusil se ji znásilnit. Muž tvrdil, že si kvůli opilosti nic nepamatuje. Rozhodnutí je pravomocné.

Novým ústavním soudcem by se mohl stát někdejší místopředseda Mezinárodního trestního soudu (ICC) Robert Fremr. Návrh na souhlas s jeho jmenováním v pondělí prezident Petr Pavel předložil Senátu. Horní komora má o nominaci rozhodnout do dvou měsíců. Fremr by mohl u Ústavního soudu obsadit místo po Vladimíru Sládečkovi, jehož mandát skončil 4. června.

Bývalý předseda Věcí veřejných Vít Bárta uspěl s žádostí o odškodnění. Stát mu zaplatí milion korun za nezákonné trestní stíhání v kauze úniků odposlechů z Bezpečnostní informační služby (BIS). Česká televize to zjistila z rozhodnutí, které získala na základě zákona o svobodném přístupu k informacím od ministerstva spravedlnosti. V kauze úniků odposlechů, ve kterých figurovali bývalý pražský primátor Pavel Bém (ODS) a lobbista Roman Janoušek, policie stíhala Bártu a tehdejšího zpravodajce Jana Petržílka. Soud oba pravomocně osvobodil loni v květnu.

Vydání gruzínského občana Polada Omarova do USA, Gruzie i Kazachstánu je přípustné. Ve čtvrtek o tom rozhodl Městský soud v Praze. Rozhodnutí není pravomocné, musí ho ještě potvrdit Vrchní soud v Praze. Spojené státy označují Omarova za takzvaného vora v zakoně, tedy vysokou autoritu v prostředí zločineckých skupin. USA podle dřívějších informací médií žádají o jeho vydání kvůli podezření, že byl součástí spiknutí s cílem zavraždit íránsko-americkou novinářku a aktivistku Masíh Alínežádovou.

Případ Rusa Alexandra Frančettiho bude muset znovu projednat pražský městský soud. Zprošťující rozsudek zrušil odvolací Vrchní soud v Praze. Obžaloba muže viní z toho, že se při ruské anexi Krymu v roce 2014 podílel na násilném zadržení přinejmenším jedenácti proukrajinsky smýšlejících lidí. Frančetti vinu odmítal. Za založení organizované zločinecké skupiny zaměřené k páchání teroristického útoku mu úřady mohou uložit až patnáct let vězení.

Odvolací soud poslal bývalého vysoce postaveného bankéře Petra Vitáska na šest let do vězení za to, že podvedl zámožnou italskou farmářku a připravil ji v přepočtu o téměř 80 milionů korun. Potvrdil tak prvoinstanční verdikt. Stejný trest dostal i jeho spoluobžalovaný, advokát Vratislav Urbášek. Odvolací senát oběma mužům uložil také vysoké peněžité tresty a zákazy činnosti. Peníze se policistům nepodařilo vypátrat.

Vrchní soud v Praze ve středu potvrdil tresty v kauze podvodů s dotacemi na zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Zpřísnil trest pro jednoho odsouzeného na nepodmíněný trest v délce pěti let. Zbylým čtyřem odsouzeným soud potvrdil tresty od 9,5 do 12 let vězení. Rozsudek soudu je pravomocný. Podle obžaloby způsobili státu škodu téměř 600 milionů korun.

Josefu Kijanicovi, který před třemi lety úmyslně vjel autem do tachovského domova seniorů a zapříčinil vážné zranění jedné z obyvatelek, v pondělí Vrchní soud v Praze potvrdil pět let vězení za opilství. Muž se podle verdiktu činu dopustil ve stavu toxické psychózy, kterou si ale sám přivodil. Seniorka později kvůli poúrazovým komplikacím zemřela. Pondělní rozhodnutí je pravomocné.

Případem údajných manipulací s tendry na přestavbu krajské nemocnice Náchod se bude muset znovu zabývat královéhradecký krajský soud. Rozhodl o tom odvolací Vrchní soud v Praze. V případu čelí obžalobě bývalý vedoucí odboru investic Královéhradeckého kraje Emil Kmoníček a bývalý poradce hejtmana Lubomír Červinský. Oba vinu odmítají.

V kauze restituce Bečvářova statku ve středu odvolací Vrchní soud v Praze uložil bývalému referentovi pražského pozemkového úřadu Janu Horákovi pět let vězení. Rozhodnutí je pravomocné. Horák se aktuálního jednání nezúčastnil. V minulosti se k chybám přiznal, tvrdil ale, že svými rozhodnutími nechtěl způsobit škodu a rozhodně se jimi neobohatil. Odmítl také, že by jednal úmyslně.

Za vraždu třiapadesátileté ženy v Lanškrouně z loňského dubna potvrdil Vrchní soud v Praze jejímu druhovi Václavu Špačkovi výjimečný trest 23 let vězení. Podle verdiktu ji usmrtil zvlášť surovým a trýznivým způsobem. Rozhodnutí je pravomocné. Sedmašedesátiletý muž se k činu přiznal.

Za vraždu čtyřiasedmdesátiletého učitele středního odborného učiliště v pražské Michli z loňského března ve středu Vrchní soud v Praze zvýšil Jaroslavu Řehákovi trest o dva roky na 14 let vězení. Potvrdil mu také ambulantní léčení. Rozhodnutí vrchního soudu je pravomocné. Mladík se k činu přiznal, tvrdí, že ho pedagog, na nějž zaútočil mačetou, šikanoval. Řehákův obhájce Martin Pavlík novinářům po vynesení rozsudku řekl, že zváží dovolání k Nejvyššímu soudu.

Státní zástupce Jaroslav Šaroch zaslal k Vrchnímu soudu v Praze doplnění svého odvolání v kauze Čapí hnízdo. Navrhuje zrušení rozsudku, kterým pražský městský soud v lednu zprostil obžaloby bývalého premiéra a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše a jeho někdejší poradkyni Janu Nagyovou. Městský soud by měl podle Šarocha případ znovu projednat.