Vitalij Klyčko strana 2 z 3

Kavárna paní Alyony se na jaře stala prvním podnikem, který v Buče hned po osvobození ukrajinskými silami otevřel. Chtěli tu co nejdříve zapomenout na hrůzy, které se odehrály pár bloků odsud. Několik měsíců se to dařilo, než Rusko vystupňovalo útoky na elektrárny, teplárny a rozvodné sítě. Do klidu je znovu daleko. Topení nefunguje, i hodiny denně teď musí vydržet bez elektřiny ze sítě. Bez přístupu k elektřině je aktuálně podle ukrajinského prezidenta Zelenského asi pět milionů Ukrajinců.

Série výbuchů se v pondělí v ranních hodinách ozvala v ukrajinském Kyjevě, informovala agentura Reuters s odvoláním na svědky ve městě. Exploze oznámily také regionální úřady v severní, východní a střední části Ukrajiny, včetně měst Charkov, Záporoží či Kryvyj Rih. Zranění utrpělo nejméně třináct lidí, uvedla agentura Unian s odvoláním na šéfa ukrajinské policie Ihora Klimenka. V ukrajinské metropoli je naplánováno společné jednání ministrů české a ukrajinské vlády. Kvůli poškození infrastrukturních objektů ukrajinské úřady přistoupily v různých částech země k odpojování proudu. Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba pondělní ruské údery na Twitteru odsoudil jako útoky proti civilistům.

Letošní zima bude „nejhorší v historii“ kvůli přerušení dodávek elektřiny a tepla, varoval šéf ukrajinské státní ropné a plynárenské společnosti Naftogaz Jurij Vitrenko. Ruské rakety a drony poškodily přibližně 40 procent elektráren na Ukrajině. Výhřevná sezona přitom ve většině regionů obvykle začíná s posledním říjnovým týdnem. Podle Vitrenka je cílem Ruska nechat miliony lidí bez prostředků, jak se vyrovnat s chladem.

Ruské ostřelování drasticky ochromilo ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského bylo v zemi za poslední týden zničeno třicet procent elektráren, což způsobilo „masivní výpadky proudu“. Některé vládní zdroje dokonce uvádí, že bylo poškozeno až čtyřicet procent energetické infrastruktury. Ukrajinská státní energetická společnost byla proto ve čtvrtek nucena zavést úsporný režim. Politici zároveň apelovali, aby lidé snížili spotřebu elektřiny.

Ruský vůdce Vladimir Putin vyhlásil stanné právo ve čtyřech ukrajinských oblastech, které se Moskva pokouší anektovat. Jde o Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblast, které Moskva okupuje a na které si činí nárok. Dokument následně potvrdila Rada federace, horní komora ruského parlamentu, což bylo považováno za formalitu. Okupační správa mezitím přesouvá či deportuje obyvatele Chersonské oblasti na Krym a do Ruska. Rusko také znovu ostřeluje Kyjev i další města.

Ukrajinské úřady hlásí exploze v několika regionech země. Ruské invazní síly podle nich podnikly útoky na Kyjev, Charkov, Dnipro i další města. V metropoli mířily na objekty kritické infrastruktury na severovýchodě města, píše agentura Unian. Útok na kyjevské energetické zařízení si vyžádal životy dvou lidí, uvedla městská prokuratura. Další člověk je podle předběžných informací zraněný. Ruské útoky zničily podle Kyjeva už třicet procent ukrajinských elektráren.

V Kyjevské a Čerkaské oblasti v centrální části Ukrajiny jsou v pondělí večer opět slyšet výbuchy a palba protiletecké obrany. Podle ukrajinských médií by mohlo jít o další nálet ruských dronů. Ty už ráno útočily například na centrum Kyjeva. Moskva cílí i na energetickou infrastrukturu na západě země. Rusko a Ukrajina si v pondělí vyměnily celkem 218 zajatců. Po pondělním pádu vojenského letounu Su-34 na obytnou čtvrť v ruském městě Jejsk zahynuli čtyři lidé a dalších 25 bylo zraněno.

Kyjev se stal členem Paktu svobodných měst. Pondělního jednání v Praze o partnerství, spolupráci a obnově ukrajinských měst se osobně účastnil i starosta hlavního města Ukrajiny Vitalij Klyčko. V rozhovoru pro ČT, který vedl moderátor Jakub Železný, hovoří o současné situaci ve městě a plánech budoucího rozvoje. Klyčko říká, že jako vždy je velmi rád, že může přicestovat do Prahy. „Mám to město opravdu rád,“ prohlašuje.

Jednota zemí Evropské unie s Ukrajinou je podle kyjevského starosty Vitalije Klička klíčem k zajištění míru v Evropě. Společně lze uspět proti všem současným krizím. Prohlásil to v Praze po jednání zástupců evropských měst a regionů na schůzi vedení Evropského výboru regionů pořádané ve spolupráci s českým předsednictvím v Radě EU. Doplnil, že válka na Ukrajině se osobně ekonomicky i politicky dotkne každého obyvatele Evropy, bylo by podle něj chybou myslet si opak.

Válka na Ukrajině trvá už šest měsíců. Podle posledních oficiálních údajů Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práva si půl roku agrese Ruska proti Ukrajině vyžádalo nejméně 5587 zabitých a 7890 zraněných civilistů. Podle Kyjeva jich zahynuly desítky tisíc.

Ukrajinské hlavní město zasáhly brzy ráno rakety. Zasáhly školku i devítipatrová obytnou budovu. Podle starosty Vitalije Klička nejméně jeden člověk zemřel, šest bylo zraněno. Zpravodaj ČT Jan Šilhan na místě zaznamenal vyproštění ženy a její sedmileté dcery z trosek. Obě musely do nemocnice. Podle ukrajinského letectva byly střely na Kyjev vypáleny z prostoru Kaspického moře. Tvrdé boje pokračují v Donbasu, Ukrajina hlásí, že Rusům uštědřila velké ztráty.

Pro oceňovaného fotografa Stanislava Krupaře je teď druhým domovem Ukrajina, kde zachycuje válku. V rozhovoru pro Interview ČT24 vzpomínal na to, jak se v Kyjevě rozdávaly kalašnikovy lidem, kteří by zbraň nikdy nevzali do ruky, i jak okřikoval kolegy fotografy nebo dostal kalhoty od jednoho z bratrů Klyčkových.

V Kyjevské oblasti byl objeven další hromadný hrob. Podle agentury Unian to řekl v pátek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s představiteli polských médií. Sdělil, že v něm bylo devět set civilistů, jeho mluvčí pak uvedl na pravou míru, že šlo o celkový počet lidí nalezených v různých masových hrobech v Kyjevské oblasti. Zelenskyj také prohlásil, že ruské síly pálily těla zabitých v mobilních krematoriích, což ztíží vyšetřování zločinů, a že nikdo neví, kolik lidí na Ukrajině dohromady zemřelo.

Ruské síly ve čtvrtek večer ostřelovaly Kyjev, uvedl starosta města Vitalij Klyčko. V centru města byl podle něj zasažen obytný dům. Zatím jsou informace o třech zraněných. Ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba prohlásil, že Rusové zaútočili na ukrajinskou metropoli řízenými střelami, a připomněl, že ve městě jsou právě na návštěvě generální tajemník OSN António Guterres a bulharský premiér Kiril Petkov. Guterres je v pořádku, ale v šoku.

Na jihu Ukrajiny sílí bojová aktivita, tvrdí oblastní velení ukrajinské armády. Podobné je to i na východě – na Donbasu a u Charkova. Rusko pokračuje i v raketových útocích hlouběji ve vnitrozemí. V sobotu nad ránem byly slyšet exploze v Kyjevě, kde podle starosty zahynul při raketovém útoku člověk, ale i ve Lvově v západní části země. Podle federace vyčistily ruské a proruské jednotky městskou oblast Mariupolu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že situace v přístavním městě je extrémně vážná.

Útoky ruské armády na ukrajinská města nadále pokračují. V sobotu ráno byly slyšet výbuchy i v okolí Kyjeva a Lvova. Rusové navíc dále částečně blokují a ostřelují Charkov. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko v rozhovoru pro ČT uvedl, že ukrajinská armáda má stále silnou motivaci útokům odolávat. Sdělil také, že Ukrajinci neprohrají, radši by umřeli, než aby se vzdali. Rusko podle starosty v noci zahájilo raketový útok na Kyjev i na celou oblast. Několik střel se podle něj podařilo zneškodnit.

Kyjevský starosta Vitalij Klyčko vyzývá občany k opatrnosti i po stažení okupantů z okolí ukrajinské metropole. Požádal také ty, kteří odjeli, aby se svým návratem vyčkali. Radnice se zatím maximálně snaží obnovit veškeré služby třímilionového města, a to včetně plného rozsahu zdravotní péče. Své služby už pomalu obnovuje i tamní speciální porodní klinika, kde na své rodiče ze Západu čekají novorozeňata odnošená náhradními ukrajinskými matkami. Na místo se vypravil i štáb ČT.

Za novou Srebrenicu označilo ukrajinské ministerstvo obrany osvobozené město Buča. Ve městě, které sousedí s Irpiní a leží 37 kilometrů severozápadně od Kyjeva, podle něj ruští vojáci během měsíční okupace „náhodně vraždili místní civilní obyvatele“. Starosta města Anatolij Fedoruk řekl agentuře Reuters, že bylo zabito přes tři sta lidí. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se Rusko v jeho zemi dopouští genocidy. „Zvěrstva“ v Buče odsoudili mimo jiné zástupci Evropské unie, Británie, USA i česká diplomacie. Ruské ministerstvo obrany fotografie a videa s mrtvými civilisty zveřejněné ukrajinskou stranou označilo za provokaci. Moskva kvůli tomu požaduje, aby se v pondělí sešla Rada bezpečnosti OSN.

Ruští vojáci rozehnali střelbou a za pomoci zábleskových a ohlušujících granátů demonstraci Ukrajinců v Chersonu proti okupaci města. Ukrajinská média s odvoláním na očité svědky z místa hlásí raněné. Dvě lodě ruského námořnictva ostřelovaly jihoukrajinský přístav Oděsa, informují ukrajinská média s odvoláním na místní úřady. Při bombardování obchodního centra v severní části Kyjeva zemřelo osm lidí, uvedla generální prokuratura. Město opět vyhlásilo zákaz vycházení. Postup ruských vojsk ke Kyjevu ze severovýchodu se podle Londýna zastavil, těžké boje pokračují na severu města. Ze závodu v Sumách unikl v důsledku ruské agrese amoniak, později se únik podařilo zastavit.

Ruská armáda v obléhaném ukrajinském městě Mariupol bombardovala uměleckou školu, ve které se údajně ukrývalo asi čtyři sta lidí. Oznámila to rada města; počet obětí útoku není znám. Rusko večer vyzvalo ukrajinské síly v Mariupolu, aby se vzdaly, což Ukrajina odmítla. Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj ve svém pravidelném nočním projevu prohlásil, že ruské obléhání Mariupolu je válečný zločin, který se bude připomínat po staletí. Ukrajinská armáda se obává, že do země vpadnou běloruské jednotky. Očekává jejich útok v oblasti Volyně na západě Ukrajiny. V současnosti zatím útočí pouze ruské síly, ačkoli přicházejí i z běloruského území.

Krize na Ukrajině spolupráci našich dvou zemí ještě více upevnila, řekla po setkání se svým slovenským protějškem Jaroslavem Naděm ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Zmínila také, že je Česko připraveno na debatu o návrhu Polska, jež chce na summitu NATO požádat o vyslání mírové mise na Ukrajinu. Premiér Petr Fiala (ODS) následně potvrdil, že o polském návrhu bude jednat s prezidentem. Tématem setkání na Slovensku byla spolupráce při vojenském výcviku a také aktuální situace na Ukrajině a budování mnohonárodního bojového uskupení NATO na Slovensku. Slovenský ministr také zopakoval, že je Ukrajině ochoten poskytnout protivzdušnou obranu, proti tomu se ohradilo Rusko.

V Kyjevě byly opět slyšet silné exploze, podle úřadů byly zasaženy obytné domy. V jednom z nich zřejmě zahynuli dva lidé. Ve městě bude od úterního večera platit 35hodinový zákaz vycházení. O civilních obětech v obytném domě zasaženém při ostřelování hovoří také úřady v Černihivu. Z obléhaného Mariupolu směly v úterý odjet humanitárním koridorem asi dva tisíce osobních aut, uvedla místní radnice. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii byly obnoveny dodávky elektřiny do jaderné elektrárny Černobyl.

Ve čtvrtek se otevřelo několik koridorů pro evakuaci civilistů z měst obléhaných ruskou armádou. Již čtvrtý den se však nedaří evakuace z Mariupolu, městu navíc podle Červeného kříže dochází jídlo i pití. U Kyjeva učinil ruský konvoj jen malý posun a utrpěl další ztráty, uvádí Britové. Ruské invazní síly dosud na Ukrajině zničily infrastrukturu, budovy a další hmotný majetek za nejméně 100 miliard dolarů, řekl hlavní ekonomický poradce ukrajinské vlády Oleh Ustenko. Při středečním útoku na dětskou nemocnici v Mariupolu zemřeli tři lidé, včetně dítěte, uvedla ukrajinská agentura Unian. Dosud bylo evakuováno přes 400 tisíc lidí, informoval ukrajinský ministr vnitra Denys Monastyrskyj.

Ruská armáda v noci na pondělí vystupňovala ostřelování měst v centrální, severní a jižní části Ukrajiny. Představitelé města Charkov uvedli, že při ostřelování byla poškozena televizní věž a těžká dělostřelecká palba zasahuje obytné čtvrti. Útoky míří i na Kyjev, Černihiv nebo Mykolajiv. Od pondělního rána ale ruská strana slíbila otevření humanitárních koridorů. Podle map ruské agentury RIA Novosti některé koridory vedou jen do Ruska a Běloruska. Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková nicméně tvrdí, že koridory stále vytvořeny nebyly. Ukrajinské ministerstvo zahraničních věcí uvádí, že okupační jednotky dokonce města ostřelovaly i přes den, aby evakuaci zabránily.