Vitalij Klyčko strana 3 z 3

Ruská armáda v obléhaném ukrajinském městě Mariupol bombardovala uměleckou školu, ve které se údajně ukrývalo asi čtyři sta lidí. Oznámila to rada města; počet obětí útoku není znám. Rusko večer vyzvalo ukrajinské síly v Mariupolu, aby se vzdaly, což Ukrajina odmítla. Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj ve svém pravidelném nočním projevu prohlásil, že ruské obléhání Mariupolu je válečný zločin, který se bude připomínat po staletí. Ukrajinská armáda se obává, že do země vpadnou běloruské jednotky. Očekává jejich útok v oblasti Volyně na západě Ukrajiny. V současnosti zatím útočí pouze ruské síly, ačkoli přicházejí i z běloruského území.

Krize na Ukrajině spolupráci našich dvou zemí ještě více upevnila, řekla po setkání se svým slovenským protějškem Jaroslavem Naděm ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Zmínila také, že je Česko připraveno na debatu o návrhu Polska, jež chce na summitu NATO požádat o vyslání mírové mise na Ukrajinu. Premiér Petr Fiala (ODS) následně potvrdil, že o polském návrhu bude jednat s prezidentem. Tématem setkání na Slovensku byla spolupráce při vojenském výcviku a také aktuální situace na Ukrajině a budování mnohonárodního bojového uskupení NATO na Slovensku. Slovenský ministr také zopakoval, že je Ukrajině ochoten poskytnout protivzdušnou obranu, proti tomu se ohradilo Rusko.

V Kyjevě byly opět slyšet silné exploze, podle úřadů byly zasaženy obytné domy. V jednom z nich zřejmě zahynuli dva lidé. Ve městě bude od úterního večera platit 35hodinový zákaz vycházení. O civilních obětech v obytném domě zasaženém při ostřelování hovoří také úřady v Černihivu. Z obléhaného Mariupolu směly v úterý odjet humanitárním koridorem asi dva tisíce osobních aut, uvedla místní radnice. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii byly obnoveny dodávky elektřiny do jaderné elektrárny Černobyl.

Ve čtvrtek se otevřelo několik koridorů pro evakuaci civilistů z měst obléhaných ruskou armádou. Již čtvrtý den se však nedaří evakuace z Mariupolu, městu navíc podle Červeného kříže dochází jídlo i pití. U Kyjeva učinil ruský konvoj jen malý posun a utrpěl další ztráty, uvádí Britové. Ruské invazní síly dosud na Ukrajině zničily infrastrukturu, budovy a další hmotný majetek za nejméně 100 miliard dolarů, řekl hlavní ekonomický poradce ukrajinské vlády Oleh Ustenko. Při středečním útoku na dětskou nemocnici v Mariupolu zemřeli tři lidé, včetně dítěte, uvedla ukrajinská agentura Unian. Dosud bylo evakuováno přes 400 tisíc lidí, informoval ukrajinský ministr vnitra Denys Monastyrskyj.

Ruská armáda v noci na pondělí vystupňovala ostřelování měst v centrální, severní a jižní části Ukrajiny. Představitelé města Charkov uvedli, že při ostřelování byla poškozena televizní věž a těžká dělostřelecká palba zasahuje obytné čtvrti. Útoky míří i na Kyjev, Černihiv nebo Mykolajiv. Od pondělního rána ale ruská strana slíbila otevření humanitárních koridorů. Podle map ruské agentury RIA Novosti některé koridory vedou jen do Ruska a Běloruska. Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková nicméně tvrdí, že koridory stále vytvořeny nebyly. Ukrajinské ministerstvo zahraničních věcí uvádí, že okupační jednotky dokonce města ostřelovaly i přes den, aby evakuaci zabránily.

Vyjednavači Ruska Vladimir Medinskij a Ukrajiny Mychajlo Podoljak oznámili dohodu na humanitárních koridorech s možným dočasným příměřím pro odchod civilního obyvatelstva. Podle Podoljaka to bylo jediné, na čem se v druhém kole rozhovorů dokázali shodnout, informuje ukrajinská agentura Unian. Silné ostřelování Kyjeva, Mariupolu, Charkova nebo Černihiva stále pokračuje. Invazní síly navíc ovládly město Cherson a k Oděse míří flotila ruských plavidel. Ukrajinská armáda zase oznámila zabití jednoho z velitelů ruských speciálních jednotek Specnaz, generálmajora Andreje Suchověckého.

Moskva tvrdí, že ruská invazní vojska mají kontrolu na Chersonem, stejnou informaci později podle BBC naznačil i tamní starosta. Z Ukrajiny přicházejí také další zprávy o útocích na Žytomyr, Charkov i Kyjev. Ruské rakety dopadaly na obytné čtvrti ukrajinských měst po celý den. Ukrajina tvrdí, že zničila ruský vojenský konvoj v Mykolajivské oblasti a poprvé zaútočila, a to na Horlivku okupovanou už od roku 2014. Ruští výsadkáři zaútočili na vojenskou nemocnici v Charkově. Turecko odepřelo ruským válečným lodím cestu přes Bosporský průliv.

Jedenáct lidí zemřelo a desítky dalších utrpěly zranění při mohutném ruském ostřelování Charkova, uvedli v pondělí ukrajinští představitelé. Na bělorusko-ukrajinské hranici přitom proběhla  jednání o příměří. Podle místních úřadů použili Rusové v Sumské oblasti zakázané termobarické bomby. Ruští vojáci se v noci na pondělí znovu pokusili prolomit obranu Kyjeva, všechny jejich pokusy ale podle ukrajinské armády selhaly. K sankcím proti Moskvě se přidalo i Švýcarsko. Valné shromáždění OSN začalo v pondělí svou mimořádnou schůzi k ruské invazi na Ukrajinu minutou ticha k uctění památky obětí.

Turecko zřejmě znemožní ruským válečným lodím plavbu ze Středozemního do Černého moře. Rusko poprvé přiznalo mrtvé ve vlastních řadách. Satelitní snímky ukazují dlouhý konvoj ruské techniky směřující ke Kyjevu. Moskva i Kyjev souhlasily s tím, že se vyjednávači sejdou na bělorusko-ukrajinských hranicích. Ukrajina podala na Rusko žalobu u mezinárodního soudu v Haagu, chce, aby nařídil zastavení invaze a mírová jednání. Ministři EU odsouhlasili další sankce. Mimořádně naléhavě se sejde Valné shromáždění OSN.

Ukrajinské hlavní město Kyjev dál čelí mohutnému ostřelování. U východoukrajinského Charkova, který je druhým největším městem v zemi, probíhají tvrdé boje. Kreml tvrdí, že ruské jednotky dostaly rozkaz pokračovat v postupu a že od pátku nepostupovaly. I v té době se ovšem u Kyjeva bojovalo. Podle britského ministerstva obrany je ale hlavní část ruských sil ještě 30 kilometrů od centra Kyjeva. Úřad ukrajinského prezidenta tvrdí, že ruská armáda během soboty postoupila jen u Mariupolu a Enerhodaru.

Rusko se v pátek během druhého dne vojenské invaze na Ukrajinu soustředilo na Kyjev, ověřené informace o tom, jak jeho jednotky postupují, je ale nadále těžké získat. V Kyjevě je slyšet intenzivní střelba a výbuchy, zněly čím dál blíže k vládní čtvrti v centru města, napsala agentura AP s odvoláním na své zpravodaje na místě. Zasažen byl jeden z mostů, dochází ke střetům s diverzními skupinami. Popis situace, který podává útočící Rusko, se výrazně liší od ukrajinských informací. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu varoval, že obránce Ukrajiny čeká těžká noc. Ukrajinská protiletadlová obrana ohlásila sestřelení letadla s ruskými výsadkáři.

Ukrajinská armáda ve čtvrtek svedla těžké boje s ruskými silami u vojenského letiště Hostomel, které se nachází třicet kilometrů od Kyjeva. Rusové letiště podle prezidenta Volodymyra Zelenského dobyli, ukrajinská armáda jej však získala zpět pod svou kontrolu. Ukrajinské úřady vznesly obavu, že by se u letiště vysazení vojáci mohli pokusit proniknout do vládní čtvrti v Kyjevě, uvedla agentura Reuters. Zvuky bojů dolehly až do centra města, ze kterého prchají davy obyvatel. Starosta Kyjeva zavedl noční zákaz vycházení.

Ukrajinská metropole si nepřipouští strach ani paniku. A to přesto, že jedním z ruských válečných scénářů je podle západních rozvědek bombardování klíčových cílů v Kyjevě. Na rozdíl od běžných lidí se však zatím úřady připravují na nejhorší. Informoval o tom zvláštní zpravodaj ČT v Kyjevě Jakub Szántó.

Napětí mezi Ruskem a Ukrajinou se podle jejího prezidenta Volodymyra Zelenského nezvyšuje. Nevyloučil, že by se to nemohlo stát v budoucnu, varoval ale před panikou. O tom, že by Moskva mohla podniknout invazi do tří týdnů, informoval Zelenského jeho americký protějšek Joe Biden. Ruské jednotky by podle něj mohly dojít až do Kyjeva. Město proto oprášilo 70 let staré plány na ochranu civilních obyvatel před bombardováním.

Třiadvacátý únor 2014 je pro Ukrajince dnem, který ukončil násilnosti na kyjevském náměstí Nezávislosti známém jako Majdan. Po útěku prezidenta Viktora Janukovyče převzala moc parlamentní opozice. Během protestů zemřelo více než 100 lidí, jak ale říkají tehdejší klíčové postavy, podařilo se zabránit ještě většímu krveprolití. Natáčel s nimi reportér ČT Jakub Szántó.

Uplynulo pět let o krvavých střetů na kyjevském Majdanu. Revoluce tehdy zásadně proměnila politické poměry na Ukrajině a lídrům Euromajdanu včetně někdejšího boxera Vitalije Klička revoluční dny stále zůstávají v paměti. Podle některých Ukrajinců ale vyvolané změny přivedly zemi na zcestí války, korupce a ekonomických problémů.