Ústavní soud České republiky strana 3 z 4

Prezident Miloš Zeman udělil podle informací České televize milost v případu zneužití Vojenského zpravodajství. Prominul zkušební dobu podmíněně odsouzené Janě Nečasové – bývalé šéfce kabinetu expremiéra Petra Nečase a jeho nynější manželce. Soud Nečasovou (dříve Nagyovou) v březnu 2019 potrestal třemi roky vězení s pětiletým podmínečným odkladem a desetiletým zákazem působení ve vedoucích funkcích státní správy. Zmírnění trestu Hrad zdůvodnil uplynutím dlouhé doby od spáchání skutku a řádným životem omilostněné. Na trest zákazu činnosti se milost nevztahuje.

Ústavní soud (ÚS) se zastal Němce Thomase Bartsche, kterému českoslovenští pohraničníci prostřelili koleno při pokusu o přechod železné opony. České soudy mu jako odškodnění za zdravotní újmu přiznaly jen zhruba 5500 korun. Přiměřeným odškodněním se soudy po čtvrtečním nálezu musí zabývat znovu. Bartsch, který má trvalé zdravotní následky, pokládá částku za nepřiměřeně nízkou.

Ve sporu prezidenta Miloše Zemana s jeho bývalým poradcem Zdeňkem Šarapatkou jsou podle Zemanova advokáta Marka Nespaly splněny všechny předpoklady pro to, aby Nejvyšší soud odložil vykonatelnost pravomocného rozsudku. Podle verdiktu se má Zeman Šarapatkovi omluvit za výrok, že ho vyhodil pro neschopnost. Lhůta pro omluvu Zemanovi končí v pondělí. Šarapatkův advokát Artur Ostrý uvedl, že v úterý podá exekuční návrh, aby se omluvy domohl. Je podle něj zřejmé, že Zeman povinnost nesplní.

Prezidentští kandidáti Petr Pavel a Andrej Babiš se neshodnou třeba na rozsahu prezidentských pravomocí nebo dalšího postupu v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině. Liší se i v názoru na současnou vládu. Oba finalisté si teď ale například chtějí nechat od čistě stranické politiky co největší odstup. Jak by se oba muži postavili k různým situacím?

Ústavní soud (ÚS) na středečním brífinku oznámil, že stížnost Denisy Rohanové, kterou Nejvyšší správní soud už dříve vyřadil z voleb prezidenta, je zjevně neopodstatněná. Už v úterý přitom Český rozhlas s odvoláním na předsedu ÚS Pavla Rychetského informoval, že soudci stížnosti Rohanové nevyhověli, a ta se tak nebude moci prezidentské volby účastnit. Nyní to zástupci soudu potvrdili oficiálně.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhuje růst solidární daně nebo vyšší zdanění firem, které využívaly státní energetickou podporu. Prohlásil to v Interview ČT24 s tím, že stát sice má svůj rozpočet konsolidovat pomocí úspor, zohlednit by ale měl i příjmové možnosti. Kromě toho vicepremiér komentoval také aktuální angažmá svého stranického kolegy Petra Hladíka, jehož prezident odmítl jmenovat do čela resortu životního prostředí. Nebýt toho, že Miloši Zemanovi končí mandát, chystal by prý Jurečka kompetenční žalobu.

Ústavní soud nevyhověl stížnosti Denisy Rohanové, kterou Nejvyšší správní soud vyřadil z volby hlavy státu. Prezidentské volby se tak tato uchazečka účastnit nebude. S odvoláním na předsedu ÚS Pavla Rychetského o tom informuje Český rozhlas Radiožurnál. Oficiálně by měli ústavní soudci zveřejnit své rozhodnutí ve středu.

Při rozhodování o přípustnosti vydání Rusů k trestnímu stíhání do vlasti musí české soudy vždy důkladně zvážit dopady invaze na Ukrajinu, rozhodl Ústavní soud (ÚS). Ani po vypuknutí války a vyloučení Ruska z Rady Evropy však není vydávání Rusů absolutně vyloučené, plyne z úterního nálezu.

Pokud vláda chtěla mít jednou pro vždy jasno v otázce jmenování ministrů hlavou státu, měla podat kompetenční žalobu, shodli se v pátečních Událostech, komentářích Aleš Juchelka (ANO) a Radim Fiala (SPD). Podle Marka Výborného (KDU-ČSL) na to ale vzhledem ke končícímu mandátu hlavy státu není čas. Pokud by totiž další prezident Petra Hladíka (KDU-ČSL) do čela resortu životního prostředí jmenoval, musel by podle něj Ústavní soud řízení zastavit.

Posledním hostem Hyde Parku, kde prezidentští kandidáti odpovídali na dotazy diváků i politiků, byl bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Hlava státu by podle něj měla být sociálně vnímavá, mít ráda svou vlast a být schopna vyjednávat. Prezident by měl také stimulovat vládu k některým krokům. „Vláda by měla být aktivní – když není, prezident je tu od toho, aby jí to připomněl,“ uvedl. Válka na Ukrajině je podle něj selháním diplomacie. „Mělo by se diskutovat a vést diplomatická jednání,“ prohlásil kandidát na prezidenta.

Prezident Miloš Zeman zatím předpokládá, že se rozhodne jmenovat předsedu Ústavního soudu, který nahradí dosavadního předsedu Pavla Rychetského. Řekl to v neděli v podvečerním živém rozhovoru pro rozhlasovou stanici Frekvence 1. Zeman v Partii na CNN Prima News řekl, že si nechal zpracovat právní analýzu, jejíž výsledek má obdržet v pondělí. Poté se rozhodne.

V době, kdy je společnost hluboce rozdělená a je velmi nízká důvěra občanů ve stát, v instituce, ve vládu i prezidenta, je důležité, aby byl prezidentem republiky člověk, který nikdy nebyl v politice a nemá žádné závazky z minulosti, řekla v pořadu Hyde Park ekonomka a kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová.

Nejvyšší správní soud (NSS) v úterý rozhodl, že se mezi kandidáty na prezidenta zařadí podnikatel Karel Diviš. Na NSS se také obrátil Karel Janeček, jeho stížnost proti neregistrování prezidentské kandidátky však soud zamítl. Z volby soud vyřadil Denisu Rohanovou, jejíž kandidaturu zpochybnila skupina senátorů, která podpořila Marka Hilšera. Právní úprava sběru podpisů by se dle NSS měla změnit. Janeček a Rohanová se obrátí na Ústavní soud.

Pardubický kraj zahájil řízení s elektrárnou ve Chvaleticích ohledně dodržování emisních limitů. Bude zjištovat, kolik elektrárna vypouští do ovzduší rtuti a oxidu dusíku, pro které stále nemá platnou výjimku. Projednává ji Krajský soud v Olomouci. Ústavní soud ale už potvrdil, že než nižší instance rozhodne, výjimka z emisních limitů pro elektrárnu neplatí, krajští úředníci v Pardubicích proto musejí jednat.

Česko čeká už třetí přímá volba prezidenta. O tom, jací byli porevoluční prezidenti, jak přistupovali ke své funkci a Ústavě, v Událostech komentářích diskutovali ústavní právník Jan Kysela a bývalý mluvčí Václava Havla Ladislav Špaček. Ten například uvedl, že Havel byl zastáncem přímé volby prezidenta, nečekal by ale, jaký „cirkus“ tento způsob volby přinese.

Evropský soud pro lidská práva částečně vyhověl stížnosti Češky Lenky Sládkové, která se na něj obrátila kvůli údajnému policejnímu násilí a neochotě příslušných orgánů věc řádně prošetřit. Česko v tomto případě podle soudu porušilo článek Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, který zakazuje nelidské nebo ponižující zacházení. Stát musí Sládkové zaplatit šest tisíc eur (146 tisíc korun) za nemajetkovou újmu a dva tisíce eur (49 tisíc korun) za náklady.

Městský soud v Praze chyboval, když vydal příkaz k dodání podnikatele Ferdinanda Überalla do výkonu trestu. Předchozí výzvu k dobrovolnému nástupu do výkonu trestu justice doručovala Überallovi na jinou adresu, než na které do té doby písemnosti přebíral. Nakonec jej musela odvézt do věznice policie, právě na základě sporného příkazu, který zrušil Ústavní soud (ÚS). Nález patrně nebude mít přímý dopad na výkon trestu.

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž podal dovolání v případu tří úředníků ministerstva průmyslu a obchodu, které již čtyřikrát osvobodil prvoinstanční soud, což potvrdil i vrchní soud. ČT informaci potvrdil mluvčí Městského soudu v Praze Adam Wenig. Stříž trvá na tom, že kvůli zavinění chybného čerpání dotací Českou republiku a Evropskou unii připravili o 4,5 miliardy korun. Vysokou škodu podle něj způsobili v souvislosti s dohodou mezi ministerstvem a Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, která podle obžaloby nebyla v souladu se zákonem.

Rus Jevgenij Nikulin nemá nárok na jeden a čtvrt milionu korun, které žádal od českého státu jako odškodné kvůli svému předčasnému vydání do USA. Zamítnutí jeho žaloby potvrdil odvolací soud. Ministerstvo spravedlnosti Nikulinovi v souvislosti s nezákonným rozhodnutím exministra Roberta Pelikána (ANO) už dříve vyplatilo čtvrt milionu korun. Nikulin byl v USA po svém vydání odsouzen za hackerství k sedmi letům a čtyřem měsícům vězení.

V pátek a sobotu se koná druhé kolo voleb do třetiny Senátu. Voliči rozhodují o zbývajících 24 kandidátech, kteří se snaží získat či obhájit křeslo v horní komoře parlamentu. Ač v druhém kole bývá zájem o volby nízký, hlasování je to důležité. Třeba i proto, že nově složený Senát bude rozhodovat o většině ústavních soudců.

Senát je horní komorou českého parlamentu. Má své výlučné pravomoce a v některých případech je jeho zapojení do procesu politického rozhodování nezbytné. Vedle toho ale zaznívají hlasy – i z řad některých českých politiků – které označují Senát za zbytečný a chtěly by jej nechat „vyhladovět“. Tito politici mluví například i o tom, že je slabý a že jím lidé pohrdají. V čem je Senát důležitý a proč ho Česko potřebuje? A proč by voliči neměli podceňovat účast v senátních volbách?

Ústavní soud zrušil české rozhodnutí o uznání švýcarského rozsudku nad exmanažerem Mostecké uhelné společnosti Petrem Krausem. Důvodem je porušení práva na soudní ochranu. Česká justice se dostatečně nevypořádala s tvrzením o možném porušení práva na tlumočení a překlad v soudním řízení ve Švýcarsku. Znovu musí rozhodnout Městský soud v Praze.

Ústavní soud odmítl stížnost na dohodu vlád Česka a Polska o řešení vlivů těžební činnosti v povrchovém hnědouhelném Dole Turów. Důvody odmítnutí jsou spíše procesní, soud nemá kompetenci věcně hodnotit obsah takových dohod. O skončení řízení informovala ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL). Informaci potvrdila i mluvčí Ústavního soudu Miroslava Číhalíková Sedláčková. Odůvodnění zatím není veřejně dostupné.

Manželé Kučerovi, kteří vedou soudní spory kvůli obchvatu Jaroměře na Náchodsku, dosáhli dílčího úspěchu u Nejvyššího správního soudu (NSS). Krajský úřad Královéhradeckého kraje podle něj chyboval při doručování rozhodnutí o vyvlastnění pozemků v katastru Hořenic; zaslal ho totiž do datové schránky včetně skenů geometrických plánů, což zákon neumožňuje. Doručovat ho musí znovu, nejspíše poštou. Kučerovi pak mohou znovu podat žalobu.