Ústavní soud České republiky strana 2 z 4

Obce mohou zatížit vyšší daní konkrétní podnikatelské nemovitosti, například tovární areály, které produkují hluk, znečištění a další negativní vlivy. Vyplývá to z rozhodnutí Ústavního soudu, který zamítl návrh na zrušení části vyhlášky Řepova na Mladoboleslavsku. Obec zvýšila daň v logistických a průmyslových areálech ve svém katastru na pětinásobek. Ministerstvo vnitra už dříve pozastavilo účinnost vyhlášky, poté navrhlo její zrušení, protože prý zákon neumožňuje takové selektivní daňové zatížení.

Vláda na středeční schůzi kývla na novelu zákona o zdravotních službách. Norma upravuje pravidla pro elektronické vedení zdravotní dokumentace a upřesňuje, za jakým účelem je možné do nich nahlédnout bez souhlasu pacienta. Zavádí také definici telemedicíny. Kabinet také projednal desítku návrhů na schválení investičních pobídek. Stát podpoří formou investiční pobídky dva tuzemské projekty společností Crytur a Rockwool, rozhodla vláda. V souhrnu na ně přispěje 460 milionů korun.

Hrad Bouzov, včetně devíti přiléhajících pozemků, zůstane českému státu. Ústavní soud (ÚS) v úterý zamítl stížnost České provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě (takzvaného Německého řádu), který se domáhá navrácení majetku, zabaveného nacisty na začátku druhé světové války. Majetek později konfiskoval československý stát jako nacistický majetek. Podle ÚS nelze překročit rozhodné datum pro restituční nároky, které stanovil zákon z roku 2012 na 25. února 1948. Protokolárně Československo převzalo majetek řádu k 1. květnu 1947.

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) jednomyslně rozhodl, že Česko neporušilo práva soudců, když v letech 2011 až 2014 zasáhlo do jejich platů. Na verdikt ve čtvrtek upozornilo ministerstvo spravedlnosti. Šestice českých soudců si ve Štrasburku stěžovala na porušení práva na spravedlivé řízení, vlastnického práva a zákazu diskriminace. Rozsudek není konečný. Stěžovatelé mohou do tří měsíců požádat o postoupení věci velkému senátu soudu.

Ve věku 92 let zemřel komunistický ministr vnitra Vratislav Vajnar. Na dotaz České televize to sdělila jeho advokátka Jitka Bludská. Vajnar čelil obžalobě ze zneužití pravomoci v souvislosti se zákroky pohraničníků na československých hranicích v 80. letech. Kvůli zdravotnímu stavu se ale k dubnovému soudnímu líčení nedostavil. Jako federální ministr vnitra působil Vajnar v letech 1983 až 1988.

Poslanci budou hlasovat o zpřísnění ustanovení zákona o střetu zájmů nejpozději v pátek v 11:00. Ve sněmovně to prosadil vládní tábor podle návrhu předsedy poslanců STAN Josefa Cogana navzdory protestům zástupců opozičního hnutí ANO. Řečníkům se také omezí doba na vystoupení, v řádné diskusi budou moci mluvit nejvýše 20 minut, a to dvakrát. Frakce ANO a SPD odmítly koaliční návrh na pokračování debaty i ve středu večer, aby nevládní poslanci měli dost času a prostoru se vyjádřit. Poslanci se odpoledne mimořádně sešli kvůli reformě migračních pravidel Evropské unie, a to na podnět hnutí ANO.

Zastupitelé ve Hřensku v pondělí schválili vyhlášku, která zakazuje používání zábavní pyrotechniky na zastavěném území obce. Jde o reakci na nedávné požáry v lesích Národního parku České Švýcarsko, které podle vyšetřování způsobili neukáznění turisté. Výjimkou ze zákazu bude silvestrovská noc od 24:00 do 01:00.

Rozpočtové úspory již v letošním roce chce premiér Petr Fiala (ODS) hledat především v provozu státu. Neměly by se naopak dotknout záležitostí „směřujících do budoucnosti“, tedy například infrastruktury, nastínil předseda vlády. Exministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) sice souhlasí s tím, že by stát měl s úsporami začít u sebe, zároveň ale ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS) označil za rozpočtového kouzelníka, který „některé cifry vytahuje z klobouku“. Prezident Petr Pavel úsilí o ozdravění rozpočtu podporuje. Zdůraznil ale, že by vládní kroky měly být sociálně únosné.

Senát ve středu schválil nominaci prvních tří kandidátů prezidenta Petra Pavla na ústavní soudce, hlava státu tak může Josefa Baxu, Jana Wintra i Danielu Zemanovou jmenovat do funkce. Baxa získal v tajné volbě 63 ze 79 odevzdaných hlasů, Wintr 64 hlasů a Zemanová devětapadesát. K zákonodárcům dopoledne promluvil nejprve prezident. Následně krátké projevy přednesli i všichni tři nominanti. V nich mimo jiné zdůraznili, že v případě zvolení chtějí chránit svobodu a dohlédnout na to, aby soudy neztratily důvěru veřejnosti.

Politici musí změnit právní úpravu odměňování představitelů samospráv, od obecních zastupitelů až po starosty či hejtmany. Ústavní soud (ÚS) v pondělí částečně vyhověl návrhu skupiny senátorů a škrtl několik pasáží ze zákonů o obcích, krajích a hlavním městě Praze. Zrušil také nařízení vlády o výši odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků, a to s časovým odkladem do konce letošního roku. Vnitro už prý má připravenou novelu, jež stanovování odměn členů samospráv mění.

Státní zástupce minulý týden odmítl stížnost proti odložení trestního stíhání bývalého federálního ministra vnitra Františka Kincla. Kincl čelil obvinění v souvislosti se střelbou pohraničníků na československých hranicích, kvůli jeho duševnímu stavu ale policie případ odložila. O odmítnuté stížnosti informoval Českou televizi právní zástupce poškozených Lubomír Müller. Rozhodní o odložení je tak pravomocné.

Ústavní soud (ÚS) zrušil rozsudek nad Ivanou Odarčenkovou, která jako úřednice spolurozhodovala o vydání osvědčení o československém občanství Josefiny Czerninové. Potomci hraběnky pak mohli na základě rozhodnutí uplatnit restituční nároky. Pražské soudy po opakovaných zásazích Nejvyššího soudu uložily úřednici jeden den vězení s podmínečným odkladem na jeden rok. Závěr, že jednání úřednice naplnilo skutkovou podstatu maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti, je však podle ÚS v extrémním rozporu se skutkovými zjištěními soudů. Soud se také postavil proti trestní perzekuci úředníků jen za jiný právní názor.

Ústavní soud zamítl stížnost Lichtenštejnů ve sporu o nemovitý majetek na Kolínsku. Rod Lichtenštejnů přišel o nemovitosti v Českých zemích v roce 1945 na základě Benešových dekretů. Před pěti lety Nadace knížete z Lichtenštejna spolu s vládnoucím knížetem Hansem Adamem II. podala k českým soudům sérii žalob o určení vlastnického práva a vyklizení nemovitostí. Jednu žalobu obdržel také soud v Kolíně, který jí nevyhověl.

Nejistota spojená s bydlením může podle Ústavního soudu ohrozit důvěru lidí v demokratický právní stát. Česku chybí zákon o sociálním bydlení, uvedl. Soudci míní, že jde o dlouhodobě neudržitelný stav, směřující proti mezinárodním závazkům státu. Soud sice zamítl stížnost nájemníků obecního bytu v Olomouci, která ho k tématu přivedla, v nálezu ale zároveň zkritizoval systémové nedostatky spojené s bydlením v Česku.

Restituční kauzu Walderode bude ještě řešit Ústavní soud. Vdova po Karlovi Des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová, která se marně domáhala navrácení majetku, podala stížnost. Vyplývá to z justičních databází. Ve sporu jde o zámek Hrubý Rohozec v Turnově i okolní pozemky.

Nejvyšší soud bude muset znovu řešit odškodnění pro zdravotní sestru Věru Marešovou, které má zaplatit vydavatelství Mafra. Ústavní soud totiž jeho původní rozhodnutí zrušil. Vyhověl tak stížnosti, kterou podala mediální společnost. České televizi informaci potvrdil mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček. Marešová požadovala po Mafře a dalších médiích náhradu újmy za to, že v době jejího trestního stíhání o ní psaly jako o „sestře Smrti“. Soudy ji pravomocně osvobodily v roce 2016.

Takzvané třetí osoby, třeba spolky, se podle zákona nadále musejí registrovat pro vedení volebních kampaní. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh Nejvyššího správního soudu (NSS) a ponechal spornou část zákona o volbách do parlamentu v platnosti. Normu lze podle ústavních soudců přes řadu nedostatků interpretovat v souladu s ústavním pořádkem. Soudce zpravodaj Jan Filip zdůraznil, že už nyní se v praxi registrují jen nižší desítky nejvýraznějších aktérů kampaní, nikoliv běžní podporovatelé jednotlivých stran či kandidátů. Předsedu volebního senátu NSS Tomáše Langáška úterní rozhodnutí ÚS mrzí.

Prezident Petr Pavel navrhne na ústavní soudce bývalou šéfku Soudcovské unie Danielu Zemanovou a někdejšího předsedu Nejvyššího správního soudu (NSS) Josefa Baxu. Vyplývá to z jeho aktuálního vyjádření. Pražský hrad by měl ještě během středy odeslat žádost Senátu o souhlas s jejich jmenováním, potvrdila mluvčí hlavy státu Markéta Řeháková. Pavel se také ještě ve středu sejde s dalším kandidátem.

Ministerstvo financí navrhlo pro příští rok zvýšení daní z většiny hazardních her. Stát by tak mohl získat zhruba 600 milionů korun. Vyplývá to z návrhu, který se podařilo České televizi získat. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navrhl v materiálu zaslaném koaličním partnerům růst daní třeba z kurzových sázek, rulet nebo z tombol. Naopak daň z loterií navrhl snížit. To kritizuje jak opozice, tak i některé vládní strany.

Sněmovna po desítkách hodin diskuze schválila, že se míra červnové valorizace penzí bude projednávat ve stavu legislativní nouze. Jednala o tom tři dny, schůze se protahuje kvůli obstrukcím opozičních poslanců. Právě na návrh opozičního Patrika Nachera (ANO), který navrhl zařadit hlasování o schválení legislativní nouze pevně na 20 hodin, se však debata posunula dál a nyní se poslanci věnují už návrhu snížení valorizace.

Cisterciácké opatství Vyšší Brod už dostalo zpět většinu pozemků na Českokrumlovsku, které získalo v církevních restitucích. Vrchní soud v Praze vrátil řádu pozemky ve dvanácti soudních případech, v pěti ještě nerozhodl. ČT to zjistila z justiční databáze. Vrchní soud přitom původně pozemky o rozloze asi 2000 hektarů cisterciákům nepřiznal, Ústavní soud ale v lednu uvedl, že jejich nárok je oprávněný.

Senát Krajského soudu v Ostravě v pátek zamítl návrh na obnovu řízení v případu Petra Kramného. Ten je odsouzen k 28 letům vězení za vraždu manželky a dcery na dovolené v Egyptě v roce 2013. Podle soudu Kramný a jeho advokátka Jana Rejžková nepředložili nové důkazy, které by mohly původní rozsudek zvrátit. Kramný podal proti rozhodnutí stížnost, zabývat se jí bude Vrchní soud v Olomouci.

Někdejší komunistický ministr vnitra Vratislav Vajnar čelí obžalobě za zneužití pravomoci úřední osoby kvůli úmrtím a zraněním lidí na československých státních hranicích v osmdesátých letech minulého století. Obžalobu ve čtvrtek podala Katarína Kandová z Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1. Podle advokáta Lubomíra Müllera jde o první případ, kdy věc dospěla před soud.

Dosluhující prezident Miloš Zeman uvedl, že stále zvažuje, že do konce svého mandátu přece jen ještě jmenuje nového předsedu Ústavního soudu. Dodal, že prý čeká na výsledky právní expertizy, současnému předsedovi přitom končí funkční období až v srpnu. S budoucím prezidentem Petrem Pavlem se plánuje ještě před koncem svého mandátu setkat, očekává ale, že iniciativy se jako první chopí jeho nástupce. Uvedl to v krátkém rozhovoru pro Českou televizi, který s hlavou státu vedl den po prezidentských volbách redaktor Richard Samko.