Úsporný balíček strana 2 z 3

Vláda nenese odpovědnost za současnou vysokou inflaci, prohlásil v neděli v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News premiér Petr Fiala (ODS). Předseda opozičního ANO Andrej Babiš naopak za příčinu inflace označil loňské rozhodnutí vlády nestanovit cenové stropy na elektřinu u výrobců. Oba se shodli, že považují za správné zrušení superhrubé mzdy, které podle některých ekonomů bylo významným proinflačním impulzem.

Rozpočtové úspory již v letošním roce chce premiér Petr Fiala (ODS) hledat především v provozu státu. Neměly by se naopak dotknout záležitostí „směřujících do budoucnosti“, tedy například infrastruktury, nastínil předseda vlády. Exministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) sice souhlasí s tím, že by stát měl s úsporami začít u sebe, zároveň ale ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS) označil za rozpočtového kouzelníka, který „některé cifry vytahuje z klobouku“. Prezident Petr Pavel úsilí o ozdravění rozpočtu podporuje. Zdůraznil ale, že by vládní kroky měly být sociálně únosné.

Podnikatelé ve středu na celostátním sněmu v Praze zvolili za prezidenta Hospodářské komory na další tři roky dosavadního viceprezidenta komory a místopředsedu ODS Zdeňka Zajíčka. Vystřídá Vladimíra Dlouhého, který ve funkci po devíti letech skončí. Zajíček oznámil, že rezignuje na post místopředsedy ODS. Na sněmu vystoupil premiér Petr Fiala (ODS) či šéf resortu práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj ministerstva práce a vnitra připravují změny k urychlení přijímání zahraničních pracovníků.

Je obtížné jednat o úsporných opatřeních s někým, kdo chce být „apriori proti“, řekla v pořadu Interview ČT24 předsedkyně Poslanecké sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová na adresu odborů a opozice. Sama přitom připouští už jen změny technických detailů, hlavní podobu si má soubor návrhů zachovat. V rozhovoru také mluvila o tom, že v poslaneckém klubu své strany usiluje o podporu manželství i pro stejnopohlavní páry a věří, že sněmovna tuto legislativu schválí.

Výhrady proti požadavku na seškrtání platů o dvě procenta, změnám v rozdělování výnosů z daní mezi stát, kraje a obce nebo požadavek na zachování daňového zvýhodnění benefitů a další dostalo zatím ministerstvo financí v rámci připomínkového řízení k daňovému balíčku. Řízení vláda zkrátila na pět dní a v pondělí končí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připustil, že konečná podoba balíčku bude jiná, než jak ho jeho úřad připravil.

Po prosazení úsporného balíčku a důchodové reformy se bude vláda soustředit na urychlení a realizaci velkých strategických projektů, které potáhnou českou ekonomiku v horizontu dalšího desetiletí, prozradil v rozhovoru pro ČTK premiér Petr Fiala (ODS). Součástí plánu je i zřízení výboru pro strategické investice, o kterém kabinet informoval po svém středečním zasedání.

Ministerstvo financí dokončilo práci na úsporném balíčku a poslalo ho v pondělí k připomínkám jednotlivým resortům. Ministr Zbyněk Stanjura (ODS) chce, aby koaliční politici ponechali balíček pokud možno beze změn. Zároveň ale připustil, že úplně ve stejné podobě se ho vládě uhájit nepodaří. Návrh balíčku, na kterém se kromě resortu financí podílely i ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo průmyslu a obchodu, by měla vláda projednat ve druhé polovině června. Poslanci by o něm v prvním čtení měli hlasovat před sněmovními prázdninami.

Vládní úsporný balíček je z pohledu ekonoma Mojmíra Hampla, bývalého ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) i předsedy sněmovního rozpočtového výboru Josefa Bernarda (STAN) maximem možného a je to krok správným směrem. Navzdory výhradám, které znějí od opozičních politiků, odborů i dalších skupin, jichž se úspory také dotknou, považují za důležité, že se v koalici podařilo dohodnout zrušení alespoň části daňových výjimek. Člen NERVu Hampl věří, že díky balíčku bude možné vybrat pomyslný ekonomický pád ještě nad korunami stromů. Hampl, Kalousek a Bernard diskutovali o konsolidačním balíčku v Událostech, komentářích.

Vládní plány na konsolidaci veřejných financí se dotknou i bydlení. Poznají to třeba ti, kteří vlastní dům nebo byt. Kabinet má totiž v plánu zvýšit daň z nemovitosti. Zároveň chce ušetřit i tím, že sníží státní podporu stavebního spoření na polovinu. Daňové změny by se ale mimo jiné mohly dotknout i stavebních prací. Ty by mohly zlevnit.

Někteří ministři začínají upřesňovat úspory v národních dotacích. V příštím roce to má být šestačtyřicet miliard. Třeba ministr dopravy Martin Kupka (ODS) plánuje škrtnout dvě z celkových šesti miliard, kterými teď stát krajům přispívá na opravy silnic druhé a třetí třídy. Zhruba čtyři miliardy pak chce uspořit na provozních výdajích Státního fondu dopravní infrastruktury. Z těchto peněz se platí třeba údržba dálnic, silnic první třídy nebo železničních tratí.

Předseda opoziční SPD Tomio Okamura v úterních Událostech, komentářích kritizoval koalici za to, že neumožnila na aktuální schůzi sněmovny diskusi o svém úsporném balíčku. Kabinet osočil, že tahá lidem z kapes miliardy v době, kdy řada z nich už nemá peníze. Šéfka sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová naopak opozici obvinila z toho, že chce Česko jen nadále zadlužovat.

Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl ve velkém rozhovoru pro ČT mimo jiné řekl, že oceňuje, že se vláda snaží hledat úspory. Konkrétní opatření představená minulý týden ale komentovat nechtěl, prý to není v jeho kompetenci. Zdůraznil, že on osobně bude spokojený až v momentě, kdy inflace spadne ze současných necelých třinácti procent na procenta dvě. Do té doby s ní dle jeho slov bude centrální banka dál bojovat. Také řekl, silná koruna je alfou a omegou jeho přístupu k ekonomice.

Vládní konsolidační balíček počítá mimo jiné s omezením peněz na platy ústavních činitelů a státních zaměstnanců. Některé úřady si přitom už dnes stěžují na nedostatek lidí i na to, že volná místa nemůžou kvůli nízkým platům obsadit či že noví pracovníci svá místa zase brzy opouštějí. Například soudy a státní zastupitelství od podzimu mluví o hrozícím kolapsu. Zaměstnanci v justici mají navzdory úsporám od ministra financí příslib zvýšení platů, které jsou pod úrovní zbytku státní správy.

Vláda na konci týdne představila dlouho očekávané kroky, které mají zbrzdit zadlužování státu. Jde o 58 opatření, která mají mít podle ministerstva financí pozitivní dopad na státní rozpočet v letech 2024 až 2025 v souhrnné výši bezmála 150 miliard korun. Opozice i odbory vládu kritizují, podle premiéra Petra Fialy (ODS) však kabinet není přístupný změnám. Uvedl to v pořadu Otázky Václava Moravce, kam byl pozván i expremiér a předseda ANO Andrej Babiš, který však nabídku nevyužil.

Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) se škrtání velké části národních dotací nedotkne programů jeho resortu. Tento postup ocenil vedoucí programu Klima, energie a odpady ve hnutí Duha Jiří Koželouh, podle kterého je pro Česko zásadní, že bude dál pokračovat podpora investic do obnovitelných zdrojů z peněz emisních povolenek. Komentátorka webu Echo24 Lenka Zlámalová naopak kritizovala úpravy dotací na ministerstvu průmyslu a varovala před „dotační pandemií.“ O tématech diskutovali v pořadu Události, komentáře.

Opozice zřejmě příští týden neprosadí ve sněmovně debatu o konsolidačním balíčku, který ve čtvrtek představila vláda. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl, že diskuzi v dolní komoře prozatím odmítá, jelikož návrhy ještě nejsou dokončené. Plánovaná úspora minimálně 94 miliard pro příští rok je ale podle něj garantovaná. Opozice nevylučuje obstrukce – kritizuje hlavně zvýšení některých daní nebo růst odvodů pro OSVČ. Z ministerstev mezitím přichází podrobnosti vztažené k úspornému balíčku.

Strany vládní koalice SPOLU musely  podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) změnit předvolební sliby o nezvyšování daní, protože nečekaly, že se v loňském roce razantně změní ekonomická a společenská situace. „Pokud chceme splnit druhý slib, že budeme snižovat zadlužení této země a budeme směřovat k vyrovnaným rozpočtům, tak je bohužel nutné některé další sliby překročit,“ uvedl v Interview ČT 24. V pořadu vysvětloval nutnost reforem důchodů a plánované úpravy DPH, které obsahuje vládní úsporný balíček.

Snižovat státní dluh je potřeba, shodli se zástupci parlamentních stran v Událostech, komentářích. Opozice vládě na jejím konsolidačním balíčku ale vytýká, že podle ní zasáhne do života občanům a že je nejasný. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připomněl, že většina škrtů je na výdajové straně, za správností opatření stojí i ostatní zástupci koaličních stran.

Podle bývalého prezidenta Václava Klause je plánovaný konsolidační balíček, který ve čtvrtek představila vláda, pouze hrou na škrty a nepřináší nic konkrétního. Premiér Petr Fiala (ODS) podle něj vytváří „mlhu“ a tváří se, jako by se nic nedělo. Vyzval ho proto, aby před lidmi místo zavalení čísly vystoupil s tím, že nutné kroky pro zastavení zadlužování budou společnost muset bolet. Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula plánované vládní změny rovněž vnímá negativně a stěžuje si na nedostatek komunikace. Počítá s tím, že odbory přistoupí ke stávkové pohotovosti.

Daň z přidané hodnoty bude mít nově dvě sazby. Dosavadní snížené sazby deset a patnáct procent se sloučí na dvanáct procent. Základní jednadvacetiprocentní sazba zůstane. Informoval o tom ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), když představoval úsporný balíček. Jedinou výjimku budou mít knihy, pro něž bude nulová sazba. Stát dále zvýší daň z nemovitosti. Daň z příjmu právnických osob se od roku 2025 zvýší na jednadvacet procent z nynějších devatenácti. Stoupne rovněž spotřební daň z tabáku a alkoholu i daň z hazardu, zdraží dálniční známky. Zrušeno má být dvaadvacet daňových výjimek.

Odbory kritizují vládu za to, že změny, které ve čtvrtek představila, míří hlavně proti zaměstnancům, jejich rodinám a důchodcům. Podle šéfa Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly vláda dostatečně nekomunikovala se sociálními partnery a považuje jejich znění za nespravedlivé. Svaz průmyslu a dopravy si také stěžuje na chybějící diskuzi se zástupci podniků a míní, že reformy odnese konkurenceschopnost firem.

Vláda hodlá v rámci úsporného balíčku zrušit přes dvě desítky daňových výjimek, dosavadní snížené sazby daně z přidané hodnoty (DPH) deset a patnáct procent se sloučí na dvanáct procent. Základní jednadvacetiprocentní sazba zůstane beze změny. Více zdaněný má být alkohol či tabák, méně naopak třeba zdravotnické prostředky či bydlení. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že konsolidační balíček musí být platný a účinný k lednu 2024. Chce, aby návrhy prošly prvním čtením před sněmovními prázdninami. Kompletní reforma penzí by měla plně „naběhnout“ po 1. lednu 2025.

Úsporný balíček a reforma penzí by podle Davida Marka, ekonomického poradce prezidenta, mohly přinést likvidaci strukturního rozpočtového salda v dalších třech letech. Většinu vládních opatření vnímá jako důležitý krok. Ekonomka Danuše Nerudová varuje před blížícím se „nárazem do zdi“ a apeluje na dlouhodobou strategii. Sociolog Stanislav Biler v Událostech, komentářích řekl, že kabinet by nemusel přistupovat k drastickým krokům, kdyby strany koalice i opozice nezrušily superhrubou mzdu.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) v úterý sdělil zástupcům justice, že stát uvažuje o faktickém zmrazení platů soudců a státních zástupců v příštím roce, a to zřejmě zásahem do platové základny. Po jednání to novinářům oznámil místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk. Šéf Soudcovské unie Libor Vávra konstatoval, že je předčasné v tuto chvíli vyhrožovat, nebo naopak chválit, protože politická jednání nejsou u konce. Blažek záměr, který je součástí vládního konsolidačního balíčku, pro média nekomentoval.