Uprchlický tábor strana 2 z 2

Příběh dvou Nigerijců, který 3. prosince přinesl bosenský server Žurnal, byl zřejmě složitější, než se zdálo. Muži tehdy řekli, že přijeli do Chorvatska na turnaj ve stolním tenise a po něm si vyrazili do města bez dokladů, které zapomněli v hotelu. Zastavila je prý policie, která je násilím donutila přejít hranici do Bosny a Hercegoviny a tamního uprchlického tábora. Nyní chorvatské úřady říkají, že muži od počátku plánovali v Evropě zůstat a pingpong ani neuměli.

Dva studenti z Nigérie zamířili v listopadu do Chorvatska, aby se zúčastnili mezinárodního univerzitního turnaje ve stolním tenisu. Den před odletem zpátky domů je na ulici v Záhřebu zadržela policie. Pasy si mladíci nechali v hotelu v kufru a policisté usoudili, že polapili migranty. Aniž by případ dostatečně vyšetřili, odvezli je přes hranice do Bosny, kde je umístili do uprchlického tábora. Přestože organizátoři turnaje potvrdili jejich identitu i platnost víz, oba tam stále jsou. A víza jim brzy vyprší.

Občanská iniciativa Češi pomáhají vyzvala premiéra Andreje Babiše (ANO) k přijetí dětí z uprchlických táborů v Řecku. Jde o reakci na žádost řecké strany, která vyzvala státy Evropské unie, aby takovou pomoc poskytly. Česku řecký ministr pro ochranu občanů navrhl, aby přijalo čtyřicet nezletilých bez doprovodu. Podle iniciativy Češi pomáhají je u nás připraveno dvě stě rodin, které by si děti rády vzaly k sobě domů. S některými z nich natáčeli reportéři pořadu 168 hodin.

Řecko v září požádalo Česko, aby přijalo 40 dětí bez doprovodu z tamních přeplněných uprchlických táborů. Iniciativa Češi pomáhají teď oznámila, že má seznam zhruba dvou stovek rodin, které by byly ochotny je přijmout. Vyzvala proto vládu, aby poskytnutí pomoci umožnila. Poslankyně za vládní ANO Helena Válková tuto solidaritu uvítala. „Nejdřív musíme vědět, jaké děti – ale vůbec bych je nerozlišovala podle státní příslušnosti,“ uvedla v Událostech, komentářích, kde o tématu debatovala s Ivanem Davidem (SPD) a Janem Lipavským (Piráti).

Z Afriky se snaží do Evropy či Spojených států dostat jako běženci lidé, kteří na status uprchlíka nemají nárok. Kvůli šanci na lepší život jsou ochotni zaplatit za falešné doklady, díky kterým získají identitu člověka pocházejícího z občanskou válkou zmítaného Somálska. Platí to třeba pro falešné keňské uprchlíky, mezi které se podařilo proniknout americké televizi CNN.

O své poslední opěrné body přišel takzvaný Islámský stát začátkem letošního roku. Spoušť po jeho hrůzovládě se od té doby v severním Iráku ale stále nedaří zahladit. Důkazem je náboženská menšina jezídů v Iráku. Desítky tisíc z nich žijí v uprchlických táborech v severoiráckém Kurdistánu. Jejich původní domovy i sousedské vztahy jsou totiž zničené. Pozornost světa i pomoc zahraničních dárců přitom opadla.

Itálie v úterý nechala definitivně uzavřít svůj největší uprchlický tábor v Mineu na Sicílii, kde před pěti lety pobývalo přes čtyři tisíce žadatelů o azyl. Informovala o tom agentura ANSA. Uzavření tohoto centra slíbil ministr vnitra a šéf protiimigrační strany Liga Matteo Salvini, podle kterého mají napříště v zemi fungovat jen menší zařízení. Poslanci ze Salviniho strany také v úterý navrhli zpřísnit opatření proti lodím zachraňujícím migranty, které poruší zákaz a vplují do některého z italských přístavů.

V Řecku vrcholí kampaň před nedělními předčasnými parlamentními volbami. Jejich favorit a šéf největší opoziční strany Nová demokracie Kiriakos Mitsotakis slibuje účinnější migrační politiku. Ulehčit chce hlavně ostrovům v Egejském moři, kde se v přeplněných táborech tísní tisíce běženců. Situace je kritická třeba na Samu, kde si místní stěžují na kriminalitu a negativní dopady na turismus.

Potraviny, hygienické potřeby, zdravotní pomoc, osivo a zemědělské nástroje, technické kurzy i zaměstnání zajišťují už několik let lidem zasaženým válkou v Sýrii české neziskové organizace. Konflikt začal 15. března 2011 demonstracemi během „arabského jara“.

Poslední obyvatelé území ovládaného organizací Islámský stát přecházejí pod správu jeho protivníků ze Syrských demokratických sil (SDF). Iráčané, Syřané i stovky cizinců z celého světa říkají, že jsou civilisté. Někteří si život v samozvaném chalífátu pochvalují, jiní raději nechtějí vůbec mluvit. Jejich první setkání se světem po letech natáčely pro Reportéry ČT novinářky Lenka Klicperová a Markéta Kutilová.

Europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) přivezla z nedávné návštěvy Řecka seznam 14 dětí z uprchlických táborů, kterým by Česko mohlo pomoct. Podle svých slov tak reagovala na výzvu premiéra Andreje Babiše (ANO). Šojdrová přišla loni s projektem přemístění padesáti syrských sirotků z Řecka do Česka, Babiš ho ale označil za nesmyslný.