Uprchlický tábor strana 2 z 2

Jihomoravští celníci v pátek ráno zadrželi na dálnici D2 poblíž Lanžhota na Břeclavsku čtyři běžence, pravděpodobně jde o Afghánce. Cestovali v nákladním prostoru bulharského kamionu, uvedla v tiskové zprávě mluvčí celníků Lada Temňáková. Další Afghánce a jednoho Maročana zadrželi také ústečtí policisté. Přes Česko se chtěli dostat do Německa a Francie. Všichni skončili v záchytném zařízení pro cizince.

V uprchlických táborech Iráku žijí desítky tisíc dětí, které kvůli nadvládě teroristické organizace Islámský stát přišly o rodiče i právní identitu. Ať už se jejich rodiny přidaly k samozvanému chalífátu, anebo zemřely během bojů, děti zůstávají bez dokladů a tím i bez nároku na péči nebo na školní docházku.

Tisíce migrantů byly nuceni opustit své příbytky a uprchnout do okolí z důvodu rozsáhlého požáru, který zachvátil uprchlický tábor Moria na řeckém ostrově Lesbos. První požár vypuknul během úterý. Co nezničil, dokonal následný požár ve středu večer. Velitel místních hasičů uvedl, že shořelo 99 procent tábora. Akutní situaci nyní řeší řecká vláda a zástupci Evropské unie. Aktuální stav v postižené oblasti ukazuje obrazová galerie.

Přeplněný uprchlický tábor Moria na řeckém ostrově Lesbos v noci na středu zničil požár. Úřady zatím nehlásí žádné oběti na životech, několik lidí však utrpělo lehčí zranění, když se nadýchali kouře. Podle řeckého ministra pro migraci Notise Mitarakise zavinili požár žadatelé o azyl, kteří protestovali proti koronavirové karanténě. Řecká vláda po mimořádné schůzi vyhlásila na ostrově mimořádný stav, který zůstane v platnosti čtyři měsíce. Ve středu večer uprchlický tábor opět zachvátil požár, oheň zatím nezpůsobil žádná zranění.

Situace s rumunskými běženci na děčínském nádraží se před třiceti lety začala komplikovat. Město nakonec ve spolupráci s pohraniční stráží přistoupilo ke zřízení stanového městečka s kapacitou 200 lůžek.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

V Řecku se začínají přesouvat první žadatelé o azyl z táborů na ostrovech do ubytovacích zařízení na pevnině. Celkem se to týká více než 2300 lidí. V první vlně se přesunou staří a nemocní, zbytek z tohoto počtu by měl následovat do dvou týdnů. Cílem je snížit riziko nakažení koronavirem, které je v přeplněných táborech vysoké.

Tábory migrantů v Řecku znovu budí vášně. Pracovníci organizace Lékaři bez hranic (MSF) obvinili řeckou vládu z toho, že upírá lékařskou pomoc vážně nemocným dětem běženců na ostrově Lesbos. Migranti si na nelidské podmínky v přeplněných zařízeních stěžují dlouhodobě. Teď se k nim přidali i obyvatelé ostrovů.

Příběh dvou Nigerijců, který 3. prosince přinesl bosenský server Žurnal, byl zřejmě složitější, než se zdálo. Muži tehdy řekli, že přijeli do Chorvatska na turnaj ve stolním tenise a po něm si vyrazili do města bez dokladů, které zapomněli v hotelu. Zastavila je prý policie, která je násilím donutila přejít hranici do Bosny a Hercegoviny a tamního uprchlického tábora. Nyní chorvatské úřady říkají, že muži od počátku plánovali v Evropě zůstat a pingpong ani neuměli.

Dva studenti z Nigérie zamířili v listopadu do Chorvatska, aby se zúčastnili mezinárodního univerzitního turnaje ve stolním tenisu. Den před odletem zpátky domů je na ulici v Záhřebu zadržela policie. Pasy si mladíci nechali v hotelu v kufru a policisté usoudili, že polapili migranty. Aniž by případ dostatečně vyšetřili, odvezli je přes hranice do Bosny, kde je umístili do uprchlického tábora. Přestože organizátoři turnaje potvrdili jejich identitu i platnost víz, oba tam stále jsou. A víza jim brzy vyprší.

Občanská iniciativa Češi pomáhají vyzvala premiéra Andreje Babiše (ANO) k přijetí dětí z uprchlických táborů v Řecku. Jde o reakci na žádost řecké strany, která vyzvala státy Evropské unie, aby takovou pomoc poskytly. Česku řecký ministr pro ochranu občanů navrhl, aby přijalo čtyřicet nezletilých bez doprovodu. Podle iniciativy Češi pomáhají je u nás připraveno dvě stě rodin, které by si děti rády vzaly k sobě domů. S některými z nich natáčeli reportéři pořadu 168 hodin.

Řecko v září požádalo Česko, aby přijalo 40 dětí bez doprovodu z tamních přeplněných uprchlických táborů. Iniciativa Češi pomáhají teď oznámila, že má seznam zhruba dvou stovek rodin, které by byly ochotny je přijmout. Vyzvala proto vládu, aby poskytnutí pomoci umožnila. Poslankyně za vládní ANO Helena Válková tuto solidaritu uvítala. „Nejdřív musíme vědět, jaké děti – ale vůbec bych je nerozlišovala podle státní příslušnosti,“ uvedla v Událostech, komentářích, kde o tématu debatovala s Ivanem Davidem (SPD) a Janem Lipavským (Piráti).

Z Afriky se snaží do Evropy či Spojených států dostat jako běženci lidé, kteří na status uprchlíka nemají nárok. Kvůli šanci na lepší život jsou ochotni zaplatit za falešné doklady, díky kterým získají identitu člověka pocházejícího z občanskou válkou zmítaného Somálska. Platí to třeba pro falešné keňské uprchlíky, mezi které se podařilo proniknout americké televizi CNN.

O své poslední opěrné body přišel takzvaný Islámský stát začátkem letošního roku. Spoušť po jeho hrůzovládě se od té doby v severním Iráku ale stále nedaří zahladit. Důkazem je náboženská menšina jezídů v Iráku. Desítky tisíc z nich žijí v uprchlických táborech v severoiráckém Kurdistánu. Jejich původní domovy i sousedské vztahy jsou totiž zničené. Pozornost světa i pomoc zahraničních dárců přitom opadla.

Itálie v úterý nechala definitivně uzavřít svůj největší uprchlický tábor v Mineu na Sicílii, kde před pěti lety pobývalo přes čtyři tisíce žadatelů o azyl. Informovala o tom agentura ANSA. Uzavření tohoto centra slíbil ministr vnitra a šéf protiimigrační strany Liga Matteo Salvini, podle kterého mají napříště v zemi fungovat jen menší zařízení. Poslanci ze Salviniho strany také v úterý navrhli zpřísnit opatření proti lodím zachraňujícím migranty, které poruší zákaz a vplují do některého z italských přístavů.

V Řecku vrcholí kampaň před nedělními předčasnými parlamentními volbami. Jejich favorit a šéf největší opoziční strany Nová demokracie Kiriakos Mitsotakis slibuje účinnější migrační politiku. Ulehčit chce hlavně ostrovům v Egejském moři, kde se v přeplněných táborech tísní tisíce běženců. Situace je kritická třeba na Samu, kde si místní stěžují na kriminalitu a negativní dopady na turismus.

Potraviny, hygienické potřeby, zdravotní pomoc, osivo a zemědělské nástroje, technické kurzy i zaměstnání zajišťují už několik let lidem zasaženým válkou v Sýrii české neziskové organizace. Konflikt začal 15. března 2011 demonstracemi během „arabského jara“.

Poslední obyvatelé území ovládaného organizací Islámský stát přecházejí pod správu jeho protivníků ze Syrských demokratických sil (SDF). Iráčané, Syřané i stovky cizinců z celého světa říkají, že jsou civilisté. Někteří si život v samozvaném chalífátu pochvalují, jiní raději nechtějí vůbec mluvit. Jejich první setkání se světem po letech natáčely pro Reportéry ČT novinářky Lenka Klicperová a Markéta Kutilová.

Europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) přivezla z nedávné návštěvy Řecka seznam 14 dětí z uprchlických táborů, kterým by Česko mohlo pomoct. Podle svých slov tak reagovala na výzvu premiéra Andreje Babiše (ANO). Šojdrová přišla loni s projektem přemístění padesáti syrských sirotků z Řecka do Česka, Babiš ho ale označil za nesmyslný.