Tábory migrantů v Řecku znovu budí vášně. Pracovníci organizace Lékaři bez hranic (MSF) obvinili řeckou vládu z toho, že upírá lékařskou pomoc vážně nemocným dětem běženců na ostrově Lesbos. Migranti si na nelidské podmínky v přeplněných zařízeních stěžují dlouhodobě. Teď se k nim přidali i obyvatelé ostrovů.
Nelidské podmínky v řeckém táboře pro uprchlíky. Podle Lékařů bez hranic trpí děti s postižením
Provizorní uprchlický tábor založily úřady jako dočasné centrum pro tři tisíce lidí. Za posledního půl roku se však Moria rozrostla na devatenáctitisícové město bez vody a elektřiny, navíc s všudypřítomným blátem a odpadky.
V lezavém zimním počasí trpí hlavně děti se zdravotním a mentálním postižením. Patří mezi ně i šestiletá Zahra, která s rodinou utekla před boji v Afghánistánu. „Moje dcera často během noci trpí záchvaty. Není tady nikdo, kdo by nám pomohl,“ upozornila Afghánka Sesmíja.
Právě na její případ upozornili Lékaři bez hranic, kteří v táboře působí. Jen na ostrově Lesbos je vážně nemocných dětí 140. Nezisková organizace viní řecké úřady z toho, že jim patřičnou lékařskou pomoc neposkytují vědomě. „Pokud je odsud neodvezou, mohou někteří dokonce zemřít, protože se o ně nikdo nestará,“ prohlásila ošetřovatelka MSF Vittoria Zingarellová.
Běženců přichází opět víc
Řecká vláda v červenci zavedla opatření, podle kterého uprchlíci a migranti bez dokladů nemají nárok na veřejnou zdravotní péči. Jejich počet od léta rychle narostl až na 55 tisíc, protože z Turecka znovu připlouvají stovky člunů měsíčně.
Je to sice výrazně méně než během vrcholu migrační krize před pěti lety, jenže kvůli uzavřeným vnitřním evropským hranicím se napětí na ostrovech zvyšuje.
Na nelidské podmínky a násilnosti uvnitř táborů si stěžují běženci a humanitární pracovníci, trpělivost ale došla i samotným obyvatelům ostrova Lesbos.
Středeční stávky a protestního shromáždění se jich zúčastnilo skoro deset tisíc. „Nemáme nic proti uprchlíkům a migrantům, ostrovy dokázaly svou solidaritu. Ale žádáme vládu, aby změnila politiku a zajistila rovnoměrné rozdělení uprchlíků po celé zemi,“ konstatoval jeden z protestujících Řeků Michalis Bakas.
Stejný požadavek předložili starostové tří řeckých ostrovů i ministru pro migraci. Ten zopakoval povolební slib, že ulevit takzvaným hot spotům v Egejském moři je pro vládu prioritou. Jenže přesunutí migrantů do nových azylových center na pevnině je složitější, než očekával. Atény si stěžují mimo jiné na to, že jim ostatní evropské země nepomáhají a běžence nepřebírají.