Uprchlická krize strana 4 z 5

Dlouholeté německé kancléřce Angele Merkelové je 65 let. Německá média při té příležitosti spekulují nejen o jejích zdravotních potížích, ale také o rostoucím pesimismu političky ohledně dění na mezinárodní scéně. Podle novinářů, kteří se pohybují v její blízkosti, by Merkelová byla ochotná z úřadu odejít, zůstává však pod silným tlakem okolí, aby mandát dokončila.

Německá kapitánka lodi Sea-Watch 3 Carola Racketeová vyzvala, aby Evropa přijala zhruba půl milionu běženců, kteří přežívají v Libyi v těžkých podmínkách. V rozhovoru pro německý bulvární list Bild zdůraznila, že Evropa má vůči Africe kvůli koloniální minulosti historickou zodpovědnost. Do budoucna by přijímala i klimatické uprchlíky. Vyšetřovaná kapitánka se kvůli výhrůžkám na sociálních sítích skrývá v Alpách. Ve čtvrtek by se měla vrátit na Sicílii k výslechu poté, co navzdory zákazu vplula s migranty do italských vod.

Itálie chce v Evropské unii prosadit nový plán, jak se vypořádat s migrací. Jeho součástí by byl například i mechanismus přerozdělování nově příchozích uprchlíků. Ten však řada zemí včetně České republiky v minulosti odmítla. Řím plánuje i možnost, aby lidé z válečných oblastí mohli požádat o azyl přímo z domovských zemí. Italský ministr zahraničí Enzo Moavero Milanesi to řekl v rozhovoru, který otiskl deník Corriere della Sera.

Italské úřady povolily vystoupit na břeh 41 migrantům z lodi Alex, která v sobotu přes zákaz vplutí do italských vod zakotvila v přístavu na italském ostrově Lampedusa. Malta později povolila vylodění 65 běženců z lodi Alan Kurdi. Valetta ale zdůraznila, že žádný z nich na ostrově nezůstane.

Loď Alan Kurdi německé neziskové organizace Sea-Eye s 65 migranty na palubě doplula navzdory námořní blokádě do mezinárodních vod u italského ostrova Lampedusa. Kotví zde i plavidlo Alex italské neziskové organizace Mediterranea Saving Humans s 41 běženci. Středomořská migrační trasa přitom v posledních dnech znovu vyvolává silné pnutí na evropské i italské scéně, zejména kvůli odporu italského ministra vnitra Mattea Salviniho.

V Řecku vrcholí kampaň před nedělními předčasnými parlamentními volbami. Jejich favorit a šéf největší opoziční strany Nová demokracie Kiriakos Mitsotakis slibuje účinnější migrační politiku. Ulehčit chce hlavně ostrovům v Egejském moři, kde se v přeplněných táborech tísní tisíce běženců. Situace je kritická třeba na Samu, kde si místní stěžují na kriminalitu a negativní dopady na turismus.

Soud v italském Agrigentu v úterý zrušil domácí vězení pro německou kapitánku lodi s uprchlíky Carolou Racketeovou a rozhodl, že kvůli srážce s policejním člunem nebude souzena. Italský ministr vnitra Matteo Salvini uvedl, že od justice čekal tvrdší verdikt, a zároveň slíbil, že Racketeovou nechá co nejdřív vyhostit, protože prý představuje nebezpečí pro národní bezpečnost. Racketeová byla kvůli výhrůžkám převezena na neznámé místo.

Jméno Caroly Racketeové obletělo svět v souvislosti s její snahou zakotvit u italského ostrova Lampedusa s desítkami migrantů. Navzdory zákazu se jí to nakonec podařilo. Teď jí jako kapitánce lodi neziskové organizace Sea-Watch hrozí vězení a vysoká pokuta, podobně jako v jiném případě Němce Pie Klempové. Racketeová přitom začínala jako výzkumnice polárních oblastí. K záchraně migrantů na moři ji prý ale vedlo uvědomění, že ne všichni mají tak snadný život jako ona. A jaký život to tedy je?

Italská prokuratura vyšetřuje kapitánku lodi Sea-Watch 3. Carola Racketeová bude čelit obvinění z pašeráctví. Její loď s 42 migranty na palubě ve středu nepovoleně vplula do italských vod. Hrozí jí pokuta až 50 tisíc eur (asi 1,3 milionu korun) a až 15 let vězení. Ohledně rozdělení migrantů z lodi již „kladně odpověděla“ pětice států, uvedl italský ministr zahraničí.

Humanitární loď Sea-Watch 3 s dvaačtyřiceti migranty na palubě se rozhodla porušit blokádu Itálie a u ostrova Lampedusa vplula do italských teritoriálních vod. Běženci jsou na lodi už dva týdny a podle kapitánky lodi Caroly Racketeové je situace neudržitelná. Ženě hrozí za porušení italského bezpečnostního zákona až padesát tisíc eur pokuty.

Premiér Andrej Babiš (ANO) poděkoval Severní Makedonii za to, že podle něj fakticky zastavila migraci takzvanou balkánskou cestou. Oznámil, že chce pokračovat v materiální i personální podpoře země. Česko podle něj podporuje zahájení přístupových rozhovorů Severní Makedonie s Evropskou unií.

Naděje na klidné řešení súdánské krize slábne. Opozice vyhlásila generální stávku ve snaze donutit armádu k předání moci civilistům. Požaduje také vyšetření násilného zásahu proti demonstrantům. Problémy sužují i politicky roztříštěnou Libyi či Alžírsko, kde davy požadují kromě odchodu starých elit také reformy. Dopady nestability v regionu přitom může pocítit i Evropa.

V severní Africe by mohl vzniknout pilotní projekt takzvaných vyloďovacích center, která budou řešit žádosti uprchlíků o azyl v Evropské unii. Centrum by mohlo vzniknout například v Libyi nebo Egyptě. Shodl se na tom ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) se svým německým protějškem Horstem Seehoferem (CSU).

Čínský výtvarník a bojovník za lidská práva Aj Wej-wej zahájil jednu ze svých nejrozsáhlejších evropských výstav. Většina objektů v německém Düsseldorfu reaguje na uprchlickou krizi, doplňuje je několik dalších masivních exponátů, které dohromady váží více než sto tun. Výstava zabrala do konce srpna dvě muzejní budovy v centru města.

Soudní dvůr Evropské unie se začal zabývat žalobou Evropské komise na Česko, Polsko a Maďarsko kvůli jejich odmítání podílet se před několika lety na přerozdělování žadatelů o azyl z Řecka a Itálie podle stanovených kvót. Zástupkyně Evropské komise Zuzana Malůšková požádala soud, aby potvrdil, že trojice zemí svým postupem nesplnila svou povinnost plynoucí z unijního práva. Rozhodnutí soudu se očekává nejdříve za několik měsíců.

Kapitán lodi německé humanitární organizace Lifeline Claus-Peter Reisch dostal od maltského soudu pokutu deset tisíc euro (asi 260 tisíc korun) kvůli nalodění afrických migrantů. Soud verdikt odůvodnil tím, že plavidlo nemělo platnou registraci. Peníze z pokuty se mají rozdělit mezi maltské organizace, které se starají o uprchlíky. Lifeline se proti rozsudku odvolala. Advokát organizace nicméně ocenil slova maltského soudce o tom, že zachraňování migrantů z lodi není zločin.

Ozbrojené konflikty vyhnaly z domovů víc než 70 milionů lidí. Z krizových podmínek jim pomáhají jak neziskové organizace, tak soukromé iniciativy. Skrze školení nabízejí možnosti pracovního uplatnění a šanci nespoléhat se jen na příděly humanitární pomoci.

Migranti druhé generace svolali do Říma demonstraci za obnovení debaty o možnostech dřívějšího získání italského občanství. Děti migrantů na něj nemají právo hned po narození. Téma nedávno otevřel případ dvou chlapců, Egypťana Ramyho a Maročana Adama, kteří přivolali pomoc z uneseného autobusu s dětmi. Za statečnost se stali italskými občany.

Pětatřicetiletý muž z Lotyšska, který ve čtvrtek převážel po dálnici D1 přes Vysočinu v dodávce běžence z Iráku, je ve vazební věznici v Brně a hrozí mu až pět let vězení.  Sdělila to v neděli policejní mluvčí Dana Čírtková. Část migrantů v sobotu policie předala na Slovensko, zbývající jsou v záchytných zařízeních pro cizince v Česku.

Více než šedesátku migrantů, které na začátku dubna zachránila loď u libyjského pobřeží, přijme kromě Francie a Německa také Portugalsko a Lucembursko. Oznámily to maltské úřady. Plavidlu německé neziskové organizace Sea-Eye, které už více než týden čeká u maltského pobřeží, však Malta zakotvit ve svém přístavu nepovolí. Běžence na pevninu přepraví maltské lodě, odtud později poputují do hostitelských zemí.

V Řecku se daly do pohybu stovky migrantů, kteří se chtějí dostat na sever země k hranicím se Severní Makedonií kvůli fámám šířeným po sociálních sítích, že tato hranice bude brzy volně průchozí. V pátek se migranti střetli s policií u uprchlického tábora Diavata poblíž Soluně a obsadili vlakové nádraží v Aténách. Řecký ministr pro migraci Dimitris Vitsas uprchlíkům vzkázal, že zprávy o otevřených hranicích jsou lživé a vyzval je, aby se vrátili.

U břehů Malty zakotvila loď, kterou ve středu ovládla zhruba stovka uprchlíků, aby posádce zabránila vrátit se s nimi do Libye. Maltská armáda na plavidlo vyslala speciální jednotku s úkolem vrátit kontrolu nad plavidlem kapitánovi. Plavidlo nakonec dorazilo do přístavu kolem půl deváté ráno. Policie vzápětí zadržela pět osob, které hodlá z únosu lodi obvinit.

V diskusích o migrační krizi se často zapomíná na Alboránské moře. Právě přes ně přitom vede jedna z nejvyužívanějších tras pro běžence ze severní Afriky, kteří míří do Evropy. Lodě těch, kdo ztroskotají, pomáhá zachraňovat španělské letectvo ve spolupráci s námořnictvem v rámci unijní operace Sophia.

Českem dál rezonuje debata o možném přijetí syrských sirotků. Podle senátora Václava Hampla (nestr. za KDU-ČSL a SZ) je fikce domnívat se, že se děti budou moci v nejbližší době vrátit do Sýrie. České rodiny by se mohly o sirotky starat formou pěstounské péče, míní Hampl. Poslanec Jiří Kobza (SPD) naopak v pořadu Události, komentáře varoval před vytržením uprchlíků z jejich přirozeného prostředí. Podle Kobzy by to Sýrie mohla považovat za únos.