Uprchlická krize strana 5 z 5

Jordánský král Abdalláh II. slaví dvacet let na trůnu. Ačkoliv jeho království nepatří mezi ekonomické a vojenské velmoci, vládcům z hášimovské dynastie se daří proplouvat skrz mezinárodní a regionální krize. Z Jordánska se tak stal opěrný bod stability v jinak nepříliš stabilním koutě světa.

Česká vláda by mohla v Sýrii postavit pro místní děti multifunkční centrum. Premiér Andrej Babiš o projektu jednal se syrskou stranou, organizací Červený půlměsíc. Téma Českem rezonovalo v loňském roce, kdy europoslankyně Michaela Šojdrová vyzvala předsedu vlády k přijetí padesáti sirotků. Babiš to odmítl s tím, že dětem by se mělo pomoct v zemi jejich původu.

V Německu požádalo loni o azyl 185 853 lidí, což je o 16,5 procenta méně než v roce 2017. Podle spolkového ministra vnitra Horsta Seehofera (CSU) je to důkaz, že se migraci daří usměrňovat. Počet žádostí tak byl výrazně nižší než horní hranice 220 tisíc, na které se předloni dohodla vládní koalice.

Devětačtyřicet migrantů ze dvou lodí německých nevládních organizací se vylodilo na Maltě. Následně budou přerozděleni mezi Maltu a dalších osm zemí Evropské unie. Oznámil to maltský premiér Joseph Muscat. Komisař EU pro vnitro Dimitris Avramopulos těmto státům poděkoval za solidaritu. Česká republika mezi nimi není.

V Libanonu řádí silná bouře Norma. Velká voda už zatopila patnáct neoficiálních uprchlických táborů v zemi, evakuovány musely být stovky lidí. Proudy vody se valí také ulicemi Bejrútu. Sousední Izrael musel uzavřít některé ulice v Haifě. V Turecku či Řecku ochromila místy dopravu sněhová nadílka. Rozmary počasí trápí i další země – Hamburk se potýká se záplavami, v Alpách hrozí laviny.

Počet nelegálních překročení vnějších hranic Evropské unie loni klesl o čtvrtinu oproti roku 2017. Šlo tak o odhadovaných 150 tisíc migrantů, což je nejméně za posledních pět let. Podle unijní pohraniční agentury Frontex většina z nich dorazila do Španělska. Při vrcholu uprchlické krize v roce 2015 dorazilo do Evropy asi 1,1 milionu lidí.

Řecko udělilo občanství třem běžencům, kteří během loňského požáru u Atén zachránili desítky lidí. Řecký prezident Prokopis Pavlopulos poděkoval rybářům z Egypta a Albánie za to, že svým chováním projevili „solidaritu a lidskost“. V podobných situacích „neexistuje žádné náboženství, nic není černobílé – když vidíte něco podobného, musíte tam jen jít a klidně i položit život při záchraně lidí,“ řekl médiím jeden z oceněných hrdinů.

Pro Českou republiku a pro ministerstvo zahraničí bude v roce 2019 mimo jiné důležité hájit hodnoty, na kterých tuzemská společnost od roku 1989 stojí. V Událostech, komentářích to řekl šéf diplomacie Tomáš Petříček (ČSSD), který přitom poukázal na blížící se třicáté výročí sametové revoluce. Hlavní priority bude mít česká zahraniční politika podle něj v začínajícím roce tři – hájit zájmy občanů, posilovat bezpečnost a zvyšovat ekonomickou prosperitu.

Žadatelé o azyl, kteří se v Německu dopouští násilných trestných činů, musí zemi opustit. V reakci na útoky skupinky mladých Afghánců, Syřanů a Íránců, kteří o víkendu napadali kolemjdoucí v bavorském městě Ambergu, to řekl německý ministr vnitra Horst Seehofer, informoval bulvární deník Bild. Pokud nebudou k efektivnímu vyhošťování násilníků stačit současné zákony, hodlá Seehofer navrhnout jejich zpřísnění. K okamžitému vyhoštění čtveřice útočníků vyzvala bavorská protiimigrační formace AfD i šéf policejních odborů.

Spolková kancléřka Angela Merkelová vyzývá Němce k solidaritě a spolupráci, které by překonaly hluboké politické rozdělení. Apeluje také, aby opět všichni táhli za jeden provaz. Ve svém novoročním projevu, který přednese v pondělí večer, uvádí, že Německo bude příští rok nadále prosazovat řešení globálních problémů a celosvětově převezme větší zodpovědnost. O obsahu jejího projevu informovaly agentury AP a Reuters.

Belgický premiér Charles Michel před poslanci oznámil demisi, protože opozice navrhla vyslovit jeho vládě nedůvěru. O rezignaci se chystá informovat krále. Michel vedl od minulého týdne menšinový kabinet, protože původní koalici předtím opustila největší strana Nová vlámská aliance (N-VA). Ta nesouhlasila s rozhodnutím premiéra podepsat globální pakt OSN o migraci, ke kterému se odmítá připojit několik zemí včetně Česka.

Valné shromáždění OSN drtivou většinou přijalo globální pakt o uprchlících, který rozšiřuje současný mezinárodní právní rámec o běžencích. Proti hlasovaly pouze Spojené státy a Maďarsko, Česká republika právně nezávazný dokument podporující mezinárodní spolupráci podpořila. Přijatá dohoda je odlišná od globálního paktu o migraci, o kterém bude Valné shromáždění hlasovat ve středu. Český premiér Andrej Babiš nesouhlasí ani s jedním paktem.

Dvě hlavní migrační trasy, kterými se běženci pokoušejí dostat dále do Evropské unie, vedou přes Balkánský poloostrov. V regionu se podle údajů mezinárodních organizací i Frontexu počet lidí směřujících na sever a západ kontinentu oproti minulému roku zvýšil. Přesto – nebo možná právě proto – většina balkánských zemí přijala migrační pakt OSN.

Hospodářské problémy už letos vyhnaly z Íránu více než 700 tisíc Afghánců bez dokumentů. Píše to agentura Reuters s odkazem na organizaci OSN pro migraci. Kritici mají obavy, že se Afghánistán stane vedlejší obětí protiíránských sankcí. Podle zpráv íránských médií se mnoho Afghánců vrátilo domů. Část z nich se ale snaží dostat do Turecka – a následně do Evropy.

Slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák (nominovaný za Smer-SD) podá demisi. Reagoval tak na rozhodnutí slovenského parlamentu, který podle očekávání odmítl globální pakt OSN o migraci a požádal vládu premiéra Petera Pellegriniho (Smer-SD), aby ukončila proces přijímání dokumentu. Lajčák kvůli odmítnutí paktu hrozil demisí už minulý týden. Německý parlament naopak dohodu podpořil – podle něj může pomoci snížit migrační tlak na EU.

V Evropě se znovu rozmáhá antisemitismus. Podle odborníka na extremismus z Masarykovy univerzity Miroslava Mareše se na tom do určité míry podílí i nová vlna migrantů z muslimských zemí. Problém je, že historický antisemitismus, tedy nenávist vůči představitelům židovské víry, se často ukrývá pod pláštěm antisionismu – odporu vůči státu Izrael, upozornil Mareš v rozhovoru pro Horizont ČT24.

Austrálie nepodepíše globální pakt OSN o migraci, jelikož je v rozporu s přísnou imigrační politikou a ohrozil by bezpečnost státu. Oznámil to australský premiér Scott Morrison. Migrační pakt podle dřívějších prohlášení nepodpoří ani Česko, Rakousko, Polsko, Maďarsko nebo Izrael. Již dříve se odmítavě k dokumentu postavily Spojené státy.

Polsko nepodpoří globální pakt OSN o migraci. Oznámil to ministr obrany Mariusz Blaszczak s tím, že dohoda podle něj nepřináší řešení migrační krize. Situace je napjatá na Slovensku, kde šéf diplomacie Miroslav Lajčák naznačil, že v případě odmítnutí migračního paktu parlamentem zváží svou demisi. K ujednání se už dříve odmítla připojit česká vláda i další země.

Maďarsko neumožnilo expertům OSN na lidská práva navštívit zóny u hranic se Srbskem, kde zadržuje žadatele o azyl. Informovala o tom agentura AFP. Tým zemi na protest proti postupu Budapešti předčasně opustil. Maďarská vláda odmítá, že by migranti v tranzitních zónách byli zbaveni svobody.

Německá kancléřka Angela Merkelová ve svém projevu v Evropském parlamentu podpořila myšlenku vytvoření evropské armády a zdůraznila, že by se Evropa měla věnovat inovacím. Kromě toho vyzdvihla solidaritu a o toleranci mluvila jako o duši Evropy.

Důsledkem války v Sýrii byly i miliony uprchlíků v okolních zemích. Přestože boje na většině území Sýrie utichly a část lidí se už vrátila, mnozí stále vyčkávají za hranicemi. Jan Daniel ve své analýze rozebírá situaci v Libanonu, který je zemí s nejvyšším počtem uprchlíků na obyvatele. Kvůli syrským dětem tam například školy musely začít vyučovat na dvě směny. Uprchlíkům v Libanonu navíc docházejí úspory a musí se připravit na další zimu strávenou v provizorních podmínkách.

Vláda příští týden probere materiál o nepřistoupení ke globálnímu paktu OSN o migraci, uvedl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Kabinet ve středu o dokumentu debatoval a zadal ministru zahraničí, aby na příští týden připravil materiály pro konečné usnesení. Podle Petříčka je však zřejmé, že kabinet nakonec přistoupení k paktu nepodpoří. Také premiér Andrej Babiš úmluvu už dříve kritizoval.

Podle europoslankyně Michaely Šojdrové (KDU-ČSL) mají řecké úřady zájem o spolupráci s Českou republikou ve věci dětských uprchlíků bez doprovodu. Šojdrová, která iniciovala přijetí 50 syrských sirotků do Česka, tvrdí, že v Řecku je nyní kolem dvou tisíc malých uprchlíků, kteří nemají odpovídající ubytování ani zajištění základních potřeb. Česko by podle ní mohlo pro začátek přijmout alespoň malou skupinku dětí. Záležitost chce v nejbližších dnech projednat s premiérem i ministrem vnitra.

Ministerský předseda Andrej Babiš (ANO) chce na vládním jednání příští týden navrhnout, aby Česká republika po vzoru Maďarska a Rakouska nepřistoupila ke globálnímu paktu Organizace spojených národů o migraci. Premiér to uvedl během tradičních čtvrtečních interpelací. Koaliční ČSSD s Babišovým postojem souhlasí.