Slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák (nominovaný za Smer-SD) podá demisi. Reagoval tak na rozhodnutí slovenského parlamentu, který podle očekávání odmítl globální pakt OSN o migraci a požádal vládu premiéra Petera Pellegriniho (Smer-SD), aby ukončila proces přijímání dokumentu. Lajčák kvůli odmítnutí paktu hrozil demisí už minulý týden. Německý parlament naopak dohodu podpořil – podle něj může pomoci snížit migrační tlak na EU.
O Lajčákově chystané rezignaci informoval jeho úřad, který detaily k demisi zveřejní po schůzce ministra s premiérem a prezidentem, který podle ústavy přijímá demisi člena vlády. Termín zatím nebyl stanoven.
Migrační pakt byl připravován v době, kdy Lajčák zastával funkci předsedy Valného shromáždění OSN, ve které skončil letos v září. Kvůli odmítnutí paktu proto podal demisi.
Mluvčí prezidenta Roman Krpelan podle medií řekl, že Kiska zatím nedostal žádnou demisi člena vlády. Podle ústavy je na rozhodnutí hlavy státu, zda demisi přijme. Místopředseda Smeru-SD a exministr vnitra Robert Kaliňák uvedl, že přijetí usnesení k migračnímu paktu slovenským parlamentem nenaplňovalo kritéria pro odchod Lajčáka z funkce.
Slovenští kritici paktu OSN argumentují tím, že dokument omezuje suverenitu země v oblasti migrace, zastírá rozdíly mezi legální a nelegální migrací a je příznivě nakloněn migraci ve světě. Lajčák naopak upozorňoval, že pakt není závazný, nezasahuje do kompetencí států a že téma je zneužíváno populisty, xenofoby a nacionalisty s cílem zvyšovat vlastní popularitu.
Slovenská média dříve spekulovala, že v případě Lajčákovy demise projevil zájem o post šéfa slovenské diplomacie Fico, který letos v březnu rezignoval na post premiéra v zájmu řešení politické krize po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky. Fico zájem o funkci ministra nepotvrdil. Po hlasování sněmovny proti migračnímu paktu expremiér řekl, že chce, aby ministrem zůstal Lajčák.
Představitelé Smeru-SD v uplynulých měsících opakovaně označovali Lajčáka nejlepším možným kandidátem pro přímou volbu hlavy státu, která se v zemi uskuteční v příštím roce. Sám Lajčák kandidaturu dříve odmítl s odůvodněním, že se chce věnovat diplomacii. Podle průzkumů veřejného mínění by Lajčák byl favoritem na vítězství v prezidentských volbách, ve kterých již nehodlá kandidovat úřadující prezident Kiska.
Lajčáka se nezastal premiér ani „jeho“ strana
Ministra se v otázce dokumentu OSN nezastal předseda vlády Pellegrini ani nejsilnější vládní strana Smer-sociální demokracie (Smer-SD) expremiéra Roberta Fica, která Lajčáka do funkce ministra navrhla.
Pro odmítnutí paktu hlasovaly kromě Smeru-SD jako nejsilnější koaliční strany také Slovenská národní strana (SNS), opoziční kotlebovci a Sme Rodina, upozorňuje Denník N. Podle listu se zdržela většina zákonodárců z koaliční strany Most-Híd a opozičního uskupení Sloboda a solidarita (SaS), poslanci další opoziční strany Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) na hlasovaní vůbec nedorazili.
Poslanci nakonec do návrhu usnesení doplnili formulaci, že Slovensko je suverénní ve věci vlastní migrační politiky a že ekonomicky motivovaná nelegální migrace je negativní a přináší i bezpečnostní rizika. Potvrdili rovněž odmítavý postoj země k povinným kvótám pro přerozdělování uprchlíků, což bylo téma, které během migrační krize rozdělilo členské státy EU.
Koaliční SNS, která usnesení v parlamentu předložila, nakonec stáhla svůj pozdější návrh, aby parlament vládě také doporučil nezúčastnit se prosincové mezivládní konference v Marrákeši o migračním paktu. SNS navzdory tomu počítá s tím, že slovenský zástupce na konferenci nepojede. Případnou neúčast Slovenska na jednání Lajčák tento týden označil za nezodpovědný krok. Podle něj by Slovensko mělo na konferenci svůj názor přednést.
Německo zvedlo ruku pro pakt, rebelové se ale našli
Proti dohodě se již dříve vyslovily například Česko, Rakousko nebo Maďarsko. Naopak německý parlament ve čtvrtek schválil usnesení na podporu globálního paktu. „Poprvé v dějinách Spojených národů se drtivá většina států shodla na společných cílech týkajících se migrace,“ podtrhává význam paktu usnesení navržené vládními stranami CDU/CSU a SPD, pro které hlasovalo 372 zákonodárců. Proti jich bylo 153 a 141 se hlasování zdrželo.
Poslanci vyjádřili přesvědčení, že pakt, který vstoupí v platnost v prosinci, je v zájmu Německa, mimo jiné proto, že může pomoci snížit migrační tlak na Evropu. „Národní suverenita Německa není k dispozici,“ konstatovali s tím, že dohoda výslovně hovoří o tom, že si jednotlivé státy rozhodují o vlastní migrační politice. Tak tomu podle nich musí být i nadále.
„Německo v migraci přebírá výrazně více zodpovědnosti než jiné země, i v Evropské unii. To chceme zlepšit – mimo jiné skrze spravedlivější rozdělování (běženců),“ stojí také v textu přijatého usnesení.
Na německé politické scéně pakt oficiálně podporují všechny parlamentní strany s výjimkou protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD), i když proti němu hlasovali i poslanci jiných stran. Zvláště ve vládní konzervativní unii CDU/CSU se o dohodě v posledních týdnech opakovaně diskutovalo. I proto tyto strany přišly spolu s SPD s usnesením, které mělo zdůraznit jejich postoj.
