V Evropě se znovu rozmáhá antisemitismus. Podle odborníka na extremismus z Masarykovy univerzity Miroslava Mareše se na tom do určité míry podílí i nová vlna migrantů z muslimských zemí. Problém je, že historický antisemitismus, tedy nenávist vůči představitelům židovské víry, se často ukrývá pod pláštěm antisionismu – odporu vůči státu Izrael, upozornil Mareš v rozhovoru pro Horizont ČT24.
Expert: Na vzestupu antisemitismu má podíl vlna migrantů z muslimských zemí
Expert Mareš: Na vzestupu antisemitismu má podíl vlna migrantů z muslimských zemí (zdroj: ČT24)
Jen v Berlíně zaznamenaly nevládní organizace loni víc než 900 případů antisemitismu, tedy o šedesát procent víc než v roce 2016. Většinou šlo o urážky nebo propagandu na ulici nebo internetu. Že se situace zhoršuje, potvrzuje i odborník na extremismus Mareš.
„Antisemitismus je někdy těžko rozeznatelný od toho, co ty subjekty nazývají antisionismus nebo za odpor vůči Izraeli. Do určité míry je to nové, nicméně obsahuje to i řadu tradičních antisemitských prvků. Do určité míry se na tom podílí nová vlna migrantů z muslimských oblastí,“ upozornil expert.
Podle Mareše vedle sebe existují oddělené skupiny. Někteří nacionalisté a neonacisté jsou tvrdě antisemitští, k čemuž se podle něj přidává „vlna antisionismu ve východní Evropě vedená slovanskými, pohanskými idejemi“. „Vedle toho tu působí silná vlna muslimského antisemitismu, někdy maskovaného za takzvaný antisionismus, často orientovaná proti židům paušálně,“ vysvětlil Mareš s tím, že tyto skupiny se odkazují například na citace z Koránu namířené proti židům.
Předsudky a nenávist k židům přitom nedávají najevo jen muslimové, stále otevřeněji ji ventilují i příznivci krajní pravice. Zvyšuje se i počet násilných činů, a to nejen v Německu, ale i ve Francii nebo Itálii. „Řada moderních krajně pravicových stran se ale už staví k Izraeli úplně jinak, snaží se s ním budovat přátelské vztahy,“ poznamenal odborník.
Nejen Izrael se snaží přesvědčit evropské státy, aby zasáhly a přijaly deklaraci o antisemitismu. V Německu města už teď vyhlašují den kippy, kdy tisíce lidí ukazují solidaritu se židovskými sousedy. Nejméně pět zemí Evropské unie to ale zatím odmítá.
„Deklarace má do určité míry symbolický význam. Pro Izrael je problémem právě to, že tu existuje obrovská vlna odporu vůči Izraeli, která není až tak odůvodněná racionálními argumenty, ale spíše tím, že Izrael je paušálně vnímán jako nějaké zlo – a do toho se pak promítají i antisemitské předsudky,“ poznamenal Mareš s tím, že židovský stát vnímá útoky na svou existenci velmi citlivě.
Studie o antisemitismu je k dispozici zde:
Průzkum antisemitismu
Výzkum antisemitismu
Máte obavu z napadení vaší osoby na veřejnosti v příštích 12 měsících kvůli tomu, že jste žid?